Malina má nový domov.
Děkuju všem, které jste projevily solidaritu, víc děkuju těm, které se nějak angažovaly a nejvíc děkuju Katy a jejímu Zvířetníku!
HaderachKwisatz
Malina má nový domov.
Děkuju všem, které jste projevily solidaritu, víc děkuju těm, které se nějak angažovaly a nejvíc děkuju Katy a jejímu Zvířetníku!
HaderachKwisatz
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
To je skvělé, zvlášť pro Malinu. Lepší vykročení do nového roku si ani nemohla přát. A Katy je úplně nejlepší.
Je to super, i když jsme to obrečeli.
Je dobře, že i takový portálek jako Bramboračka, může udělat dobrý skutek. Malině přeju hodné nové páníčky a dlouhý a spokojený psí život.
Je to tak. Hledali jsme dlouho marně a tady to bylo natošup! Ať žije Bramboračka!
Malině přeji dlouhý a spokojený psí život. S Radkou jí bude dobře a bude spokojená. Za to ručím. Zvířetnická parta funguje stejně dobře, jako ta Bramboračková. Daří se nám umísťovat zvířátka, přispívat na léčení, na kastrace venkovních kočiček, každoroční aukce, ve které se vyberou peníze a jdou pak na dobré účely útulků, ale také Domovů pro seniory se zúčastňujeme pravidelně……. je to moc príma spolek a když kdokoliv potřebuje „palcodržnu“, tak spolehlivě funguje. Prožíváme spolu úmrtí našich miláčků, ale také nové přírůstky do rodiny, lidské i zvířecí radosti a trápení. Nezapomenu Zvířetníkům, jak mne drželi „nad vodou“ po těch operacích nohy, kdy jsem nechodila, jezdila půl roku na vozíku, pak jsem se učila znovu chodit. Podpora od těch lidiček, které jsem do té doby znala jen virtuálně byla tak mocná, že jsem měla pocit, že jsem „mezi svými“. Všech těch lidiček tam si moc vážím a jsem ráda, že pomohou, když je potřeba.
🙂 🙂 🙂
A to platí i o Bramboračce. Díky za to, že jste a že jsem Vás poznala, některé osobně, některé jen přes recepty a nicky, ale jsme tu stejně skvělá parta, jako je Zvířetník. Také jste mi moc pomáhali a ještě pomáháte. Vážím si toho! Člověk si dneska musí vážit každého dobrého člověka a to tady spolehlivě funguje.
Malině přeju, ať se jí v novém domově líbí, aby si nemusela stýskat.
Taky bylo u nás pár pejsků, než se jim našel domov…jen u toho posledního se to moc nepovedlo, byl tam nešťastný, tak jsme ho vzali zpět, máme ho doma, a máme ho moc rádi….i když je dareba..?no jo, chlap!
Malině už je popřáno, já přeju novým páníčkům, aby si s novým psiskem vzájemně radostně spolužili…
Nejsem mazlíčkovský ani páníčkovský typ. Nepořizuju si zvířátka, vyjma venkovní myšilovny. Proto jsem dnes /v souvislosti s odjezdem holek kamsi na pár dní/obdržela seznam: Rybička – stačí krmit,nemazlit, králík – vodu, salát, seno, pomazlit, proběhnout, vyvětrat na kšírech – aspoň jednou denně, potkani – krmit z bílý misky, kontrolovat vodu, mazlit, chytře pohovořit, morče – krmit ze smaltovaný misky, mazlit, proběhnout, klidně promlouvat, broukat, zpívat, nepouštět džastina bíbra, toho se bojí, želvička – krmit z krabičky, kontrolovat teplotu vody, chočit a zvykat jí na jméno – nejmenuje se bestie nazelenalá, ale Megí! Kocourci – krmit je, jako vlastní kočku, nestresovat je řevem, když čůraj Benjamíně pod postel, ven je nevyhazovat, ale občas zkusit, jestli se nechtěji proběhnout. Hodná máma, bude se nám stejskat! …mně taky…
To máš teda nastarosti pěknej zvěřinec???. My si chtěli pořídit pejska, pronajímatel bytu nám to nepovolil ?
Asi bych sepsala odpověď: Rybičku jsem nekrmila zato mazlila, byla tlustá a nevychovaná. Králíka jsem větrala na kšírech celý den a schovávala mu kousky salátu a mrkvičky, aby si vycvičil instinkty. Potkany jsem krmila z talíře zbytky od snídaně, aby jim zůstaly ty základní potkaní instinkty. Četla jsem jim Ovidia v originále, usnuli u toho. Morče jsem krmila z potkaní misky, aby se nadále myšáků nebálo, probíhalo se, protože honilo králíka. Protože netuším kdo je džastin bíbr tak jsem mu pouštěla operu, bohužel jsem vybrala špatně, takže při Carmen se stavělo na zadní a vyžadovalo ten krám na zabíjení bejků. Želvičku jsem si vzala do postele za účelem mazlení, když vypadala celkem ochočená, vrátila jsem jí raději zpátky, aby nevyhynula úplně. Kočky jsem krmila jako vlastní, tudíž sama sebe – měly šunku, párky, plísňový sýr, vajíčkovou pomazánku……. já jsem si dala ten suchej chleba. Když čůraly pod postel neřvala jsem, ale pantofle se neminula. Už se mi stejskalo, dobře, že jste zase doma a nastolíte obvklý pořádek.
Já z vás umřu! Jak mám hňácat krabovou pomatlánku, když u toho brečim smíchy???
Aspoň jí nemusíš tolik solit!
Pravda 🙂
V rytmu smíchu – chichi – mích mích…
Katy, tvůj komentář je lepší než silvestrovská estráda v televizi. 😀
Naprosto fantastické. Prskám kousky chlebíčku do klábosnice. Večer jdeme do divadla na „Světáky“ -budou se muset hodně snažit aby dosáhli této úrovně.
Tak po tomto čtení, začíná celkem slušná konkurence Lucince. Děvčata, jednička se dvěma hvězdičkami je málo … 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂
Lucinko, to máš moc hodné děti, tak krásně popsat co jejich miláčci potřebují. Vůbec nepochybuji, že to jejich skvělá maminka moc ráda do mrtě splní. Závidím Ti tak veselou rodinu. Holt je svatá pravda, že jablko nepadne daleko od stromu. Věř mi, že to myslím upřímně. 🙂
My zvažujeme psa od doby, kdy jsme začali stavět. Loni jsme se byli podívat v nedaleké chovné stanici tibetských mastifů, což je můj sen. Psi nadherni, ale když jsem viděla tu ne-zahradu…. Zatím váhám. Psa chci, ale když si představím ty hory práce, než jsme zahradu založili… Vzala by totálně za své a to taky nechci. No, mám čas ?
To je pravda – musíš si vybrat: zahrada, nebo pes/psi? My si vybrali partu psů. Takže zahrada – ovocný sad s vyhrabanými krátery a vyšlapanými cestičkami a „trávou“ samá sedmikráska (což má taky něco do sebe), protože anglický trávníček by nepřežil ani týden. A užitková zahrada oddělená hezkým plotem, který ty „bestie“ nepřeskočí. Ale neměnila bych. 🙂