K tomuhle je zapotřebí: 1 kýbl trpělivosti, 2 kýble šikovnosti, 3 kýble nadšení, a 4 kýble zkušenosti. A okořenit pořádnou dávkou toho, aby nikdo neotravoval, když se do toho Boženka pustí. Jinak ani já nemám slov, tohle se prostě musí umět.
Luci, to bys koukala, co kolikrát za obludu vytáhnu ze sklenice s barvou. Když barva špatně chytá, kolikrát je chudinka vejce jak český strakatý skot. Tak se s tím nepářu, něco voskem ještě na tu strakatinu domaluju a uvrhnu ho do tmavé, třeba modré barvy, a když vyleze skot černostrakatý, tak jde bez milosti na sežpapání nebo vejdumek do kšá, aniž by dočkal Velikonoc. 🙂
Děvčata, ty kraslice nejsou zas tak velká věda. Dobře odmaštěná vajíčka, ať už plná uvařená, nebo vyfouknutá, klacík, do kterého z jedné strany píchnete kovový špendlík s malou a z druhé strany s větší hlavičkou, sklenice s rozpuštěnými a vychladlými potravinářskými barvami a horký vosk (ohřívám ho v kovové zátce od rumu na aromalampičce čajovou svíčkou). A pak už jen špendlík namáčíte do vosku a nanášíte na skořápku. Když se vám toho zdá dost, vrazíte vejce do barvy, třeba žluté. Po obarvení necháte dobře uschnout a na žlutý podklad doplňujete další tahy do nějakého vzoru. A šup s ním třeba do červené. a opět obarvit, uschnout a co chcete mít červené, zase překrýt voskem a vrazíte ho do modré nebo zelené. Ty překrývané barvy pak vypadají jinak, většinou ve finále vyndáte takové ošklivé kačátko skoro černé. To se zase nechá uschnout a pak nad plamenem svíčky celou kresbu roztavujete a stíráte papírovou utěrkou nebo kouskem měkkého hadříku. A je hotovo. Sama nikdy nevím, když držím bílé vajíčko, co z toho ve finále vyleze. Pokud byste to některá chtěla zkusit, ozvěte se mi, podám podrobnější návod. Ale hlavně se toho nebojte, všechna jsou nakonec hezká, byť byla třeba jen jednou obarvená. Prostě s chutí do toho. 🙂 🙂
Boženko, poctivě jsem četla předešlý Tvůj příspěvek, ale než jsem došla na konec zapomněla jsem začátek, takže, je to asi jednoduché, ale určitě ne pro mne. Musíš taky umět malovat, ty květinky se samy neudělají. Nádherné, škoda je rozdat. Jsi moc, moc šikovná. Jak píše Janička, je k tomu potřeba hodně kýblů a ty já fakt nemám. Nám bude stačit navlékací košilka. 🙂 🙂
Když jsem učila na ZŠ na Ondřejově, tak v tuším v 6. nebo 7.třídě byla dívenka, která to docela uměla. Takže pro mne by to asi tak velký problém nebyl, ale nemám čas ani trpělivost. Zahrada nepočká, dříví je potřeba nejen rozštípat, ale hlavně uklidit a já i Vlastik večer padáme do bezvědomí, jen uvidíme postel.
Jani, chápu Tě, zahrádka na mě taky hartusí, ať udělám to a ono a žadoní o zálivku, doma jsem tomu taky dala akorát pac a pusu, ale ta dvě odpoledne (a kus dopolední a večery 🙂 ) jsem tomu malování sobě a blízkým pro radost ráda věnovala. Prý „Kdo si hraje, nezlobí.“ a netušíš, jak já jsem byla ty dva dny hodná!!!
No, já teď kus zahrádky vyplela, páč jsem natrhala byliny do sekaniny. Bršlici, kopřivy, openec, hluchavky, řebříček, šalvěj, tymián, oregano, helichrysum, pampelišku, rozrazil, meduňku, libeček, sedmikrásku, fialky, šnytlík, česnekový listí… prostě všechno, co mi přišlo pod ruku. Ty tři první jsou nosné, od dalších jen hrstku. A vypadalo to v naší kuchyni, jako žrádlem dobře naložená králikárna. No, letos opravdu improvizovat nemusim. Zeleného je všude dost. Jen jak všichni sečou anglické trávníky, měla jsem tu pár polních pychařů na openec. Doma si ho vyhubili a teď jsem jim dobrá. Od příštího týdne začnou mít řeči, že bychom měli s tím trávníkem něco dělat. Tůůůůdle! My krmíme včely z celýho okresu…
Náááádhera!!! Boženko, smekám ?. Teoreticky vím, jak se kraslice tvoří , prakticky pro mne bylo na Velikonocích nejhorší, když nám tatínek v cibulových šlupkách obarvil vajíčka na červeno a my musely koledníkům na ně nožíkem vyškrabávat ornamenty.
Několik nádherných kraslic na jarní výzdobu vlastním. Dostala jsem před lety od neteře – velmi šikovné malérečky- za dvě plata vejdumků. Zatím jsem rozbila jen jednu !
Tomu kdo má talent to přijde jednoduché, pro ty z nás, co ani dort načančat neumíme, je to prostě neproveditelné. 😕
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Párkrát jsem z ricotty něco dělala, ale zařazené do jídelníčku to nebylo, tak své stálé místo v lednici (na rozdíl…
Ale já je všecky zbožňuju😍
Nevím, jestli se do tohoto budu pouštět, ale mám zážitek ze Španělska. Že udělám vnoučkovi tvarohové noky s ovocnou omáčkou.…
Já je ochutnala, i když ne od Mialna, ten je trochu z ruky. Podivná konzistence ricotty v tom zmizí a…
Popravdě - já ricottu taky nerada, vadí mi ta konzistence. Ale já nerada ani cottage. A ano, domácí lučina je…
Mám to stejně jako děvčata:též mě ricotta neokouzlila.Koupila jsem jí nedávno ze zvědavosti a už ji nekoupím.
Praudu poudám, když poudám, že ji nekupuju . Mám to s ní jako s lilkem . Vyzkoušeno , nechutnalo .…
Taky tak dělám a je to výborné. Jinak taky spíš koupím mascarpone.
Já rozmíchám v 10% smetanovém jogurtu (1kg) jednu smetanu ke šlehání, nechám v cedníku vyloženém gázou vykapat - a mám…
Ani já nejsem extra příznivcem. Nějak jsem ji nepřišla na chut. U nás se používá bud mascarpone (i když ty…
Pro me dobrý, přimlouvám se za drážkovane noky, protože se na nich omáčka spis udrží.
Dnes nic pro mě, nechť pan Paleta odpustí. Olivový olej a bazalka jsou pro mne nepoživatelné a italský recept by…
Jen ať si holka žabí dá, já jí ricottu nesmlsám, nějak jsem v ní nenašla zalíbení.
Registrace
Registrace uživatelů (s možností následně psát komentáře) probíhají pouze ručně z důvodu vyloučení spammerů a osob nedodržujících slušné chování. Viz Pravidla serveru.
Omlouváme se všem slušným uživatelům internetu, ale zřejmě není jiné cesty…
O nás
Jsme neoficiální seskupení, které obohacovalo portál pro ženy na Seznamu, kdy jsme hodně přispívali do komentářů pod recepty… (více pod odkazem „O nás„)
K tomuhle je zapotřebí: 1 kýbl trpělivosti, 2 kýble šikovnosti, 3 kýble nadšení, a 4 kýble zkušenosti. A okořenit pořádnou dávkou toho, aby nikdo neotravoval, když se do toho Boženka pustí. Jinak ani já nemám slov, tohle se prostě musí umět.
To je nádhera ??
Přidávám se do klubu nešikovných, také bych to nezvládla.
To je krása!! Nejsem zrovna levá, ale na tohle nemàm!! V obdivu smekám…
A flekatý neděláš? Ty bych tě mohla naučit… Z těch mám několik medailí.
A že je to nádhera, když z barvy vytáhneš krásně nepravidelně flekatý vajíčko, že? Co kus, to originál! Taky to umím hééééč ? 😎
Luci, to bys koukala, co kolikrát za obludu vytáhnu ze sklenice s barvou. Když barva špatně chytá, kolikrát je chudinka vejce jak český strakatý skot. Tak se s tím nepářu, něco voskem ještě na tu strakatinu domaluju a uvrhnu ho do tmavé, třeba modré barvy, a když vyleze skot černostrakatý, tak jde bez milosti na sežpapání nebo vejdumek do kšá, aniž by dočkal Velikonoc. 🙂
Děvčata, ty kraslice nejsou zas tak velká věda. Dobře odmaštěná vajíčka, ať už plná uvařená, nebo vyfouknutá, klacík, do kterého z jedné strany píchnete kovový špendlík s malou a z druhé strany s větší hlavičkou, sklenice s rozpuštěnými a vychladlými potravinářskými barvami a horký vosk (ohřívám ho v kovové zátce od rumu na aromalampičce čajovou svíčkou). A pak už jen špendlík namáčíte do vosku a nanášíte na skořápku. Když se vám toho zdá dost, vrazíte vejce do barvy, třeba žluté. Po obarvení necháte dobře uschnout a na žlutý podklad doplňujete další tahy do nějakého vzoru. A šup s ním třeba do červené. a opět obarvit, uschnout a co chcete mít červené, zase překrýt voskem a vrazíte ho do modré nebo zelené. Ty překrývané barvy pak vypadají jinak, většinou ve finále vyndáte takové ošklivé kačátko skoro černé. To se zase nechá uschnout a pak nad plamenem svíčky celou kresbu roztavujete a stíráte papírovou utěrkou nebo kouskem měkkého hadříku. A je hotovo. Sama nikdy nevím, když držím bílé vajíčko, co z toho ve finále vyleze. Pokud byste to některá chtěla zkusit, ozvěte se mi, podám podrobnější návod. Ale hlavně se toho nebojte, všechna jsou nakonec hezká, byť byla třeba jen jednou obarvená. Prostě s chutí do toho. 🙂 🙂
Boženko, poctivě jsem četla předešlý Tvůj příspěvek, ale než jsem došla na konec zapomněla jsem začátek, takže, je to asi jednoduché, ale určitě ne pro mne. Musíš taky umět malovat, ty květinky se samy neudělají. Nádherné, škoda je rozdat. Jsi moc, moc šikovná. Jak píše Janička, je k tomu potřeba hodně kýblů a ty já fakt nemám. Nám bude stačit navlékací košilka. 🙂 🙂
Když jsem učila na ZŠ na Ondřejově, tak v tuším v 6. nebo 7.třídě byla dívenka, která to docela uměla. Takže pro mne by to asi tak velký problém nebyl, ale nemám čas ani trpělivost. Zahrada nepočká, dříví je potřeba nejen rozštípat, ale hlavně uklidit a já i Vlastik večer padáme do bezvědomí, jen uvidíme postel.
Jani, chápu Tě, zahrádka na mě taky hartusí, ať udělám to a ono a žadoní o zálivku, doma jsem tomu taky dala akorát pac a pusu, ale ta dvě odpoledne (a kus dopolední a večery 🙂 ) jsem tomu malování sobě a blízkým pro radost ráda věnovala. Prý „Kdo si hraje, nezlobí.“ a netušíš, jak já jsem byla ty dva dny hodná!!!
No, já teď kus zahrádky vyplela, páč jsem natrhala byliny do sekaniny. Bršlici, kopřivy, openec, hluchavky, řebříček, šalvěj, tymián, oregano, helichrysum, pampelišku, rozrazil, meduňku, libeček, sedmikrásku, fialky, šnytlík, česnekový listí… prostě všechno, co mi přišlo pod ruku. Ty tři první jsou nosné, od dalších jen hrstku. A vypadalo to v naší kuchyni, jako žrádlem dobře naložená králikárna. No, letos opravdu improvizovat nemusim. Zeleného je všude dost. Jen jak všichni sečou anglické trávníky, měla jsem tu pár polních pychařů na openec. Doma si ho vyhubili a teď jsem jim dobrá. Od příštího týdne začnou mít řeči, že bychom měli s tím trávníkem něco dělat. Tůůůůdle! My krmíme včely z celýho okresu…
Asi spíš popenec? openec mi jaksi nic neříká.
Jiné pojmenování popence
Tato bylina je známa také pod názvy kadeřník, kondelík, budra, moďátka, kondrábek, kondrlík, koudelík, kundrábek, kundrásek, kundrátek, kundrlátek, kundrtálek, kunrábek, kunrátek, openec, oponec, opoňka, popenec, poponec, popoňka, popounek, pupenec, švýcarský čaj, vopenec, voponec, vopuňka, zádušník, zemní břečťan nebo také zemský břečťan
Moje babi mu říkala kondrhel.
Náááádhera!!! Boženko, smekám ?. Teoreticky vím, jak se kraslice tvoří , prakticky pro mne bylo na Velikonocích nejhorší, když nám tatínek v cibulových šlupkách obarvil vajíčka na červeno a my musely koledníkům na ně nožíkem vyškrabávat ornamenty.
Několik nádherných kraslic na jarní výzdobu vlastním. Dostala jsem před lety od neteře – velmi šikovné malérečky- za dvě plata vejdumků. Zatím jsem rozbila jen jednu !
Tomu kdo má talent to přijde jednoduché, pro ty z nás, co ani dort načančat neumíme, je to prostě neproveditelné. 😕
Překrásné.