U příležitosti dnešního dne vzpomínková a s hádankou.
Žila byla tři prasátka, která se rozhodla, že si užijí světa. Toulala se po hospodách, popíjela, hulila trávu, chodila na mejdany, jezdila na čundry a spala pod širákem. Ale přešlo jaro i léto, začal podzim a venku byla zima. I rozhodla se prasátka, že půjdou na brigádu do JZD, aby si mohla si postavit domečky.
První prasátko pracovalo na poli. Pilně kradlo balíky slámy a tak mělo svůj domeček brzo postavený.
Druhé prasátko se nechalo zaměstnat v lese. Kradlo dřevo, a i když mu stavba domečku trvala o něco déle, nakonec mělo svůj domeček také postavený.
Třetí prasátko nastoupilo jako přidavač na stavbu. Vynášení cihel jde pomalu, pytel malty je zas hodně těžký – ale nakonec i třetí prasátko mělo svůj domeček hotový.
Ale co čert nechtěl, na statku se objevil VLK a provedl kontrolu hospodaření.
A tak prasátka musela vrátit, co nakradla a strávila zimu v teplém kriminále…
Hádanka zní: pamatujete si, kdo/co byl VLK?
Vybor lidove kontroly?😉
Výbor Lidové Kontroly. Moooc hezká pohádka. Ale jen na málokteré prasátko vlk dosáhl. Byl starý a bezzubý, a tak byl většinou zalezený v noře v zoo a jídlo si nechal nosit. 😉
Já byla jednou za VLKem – jednalo se o byt po mojí matce. Měl ho dostat první v pořadníku – dvě malè děti + pět dospělých ve dvoupokojovém bytě. Ale za mnou byl soused, ať to rychle vystěhuju, že to má slíbený a tchán je námêstek kdesi. Jelikož už předtím chodil matce bouchat na dveře, tak jsem zašla za tím VLKem. Jásal, že prej mu lidi málokdy co řeknou – upozornila jsem ho na toho náměstka – prý to nevadí.
A jak to dopadlo? Jasně – prej byl taky v pořadníku – na posledním místě.
Nojo, on byl VLK ve skutečnosti celkem k prdu.
Že existoval Výbor Lidové Kontroly, vím… to mi hned skočilo do hlavy, jak jsem tu zkratku viděla, ale nikdy jsem s VLKem neměla co do činění, tak ani nevím kde „bydlel“.
Ale myslím, že kdo měl dost peněz, nebo správné postavení, toho určitě „nesežral“.😎
My VLKa na vsi neměli, nebo se věnoval jiným prasatům. Nás, když chtěl někdo otravovat, tak jich chodilo víc, měli odznáčky pod límcem a vypadali jako gestapáci.
A neříkalo se VLKům taky šedej mor? Nebo to byla jiná (j)elita?
Holky, držte mi palce. Jedu na dva dny do lesů, vod a strání a zkusíme vyrazit ještě na houby. Pěkně si tu pokvákejte a já budu doufat, že se budu moct pochlubit. Aspoň jednu hooouuubuuu, prosííím!
Luci jestli jedeš na Šumavu,tak ti držím všechny 4 palce.
Dnes po ránu při pohledu na obzor bych řekla že jsem zahlédla v dálce sníh.
Šedej mor se tady říkalo šedivým galoším ke kotníkům, vepředu byly na zip a nahoře měly lem ze šedivého čehosi, co mělo vypadat jako kožešinka. Dovnitř se natrvalo nazuly bačkory a vychodila se v tom celá zima. Měla je valná většina dětí, když vyrukovala naráz celá třída, vypadala jak ze sirotčince. 🙂
To si pamatuju z jeslí. A ještě špagát s okama. Za ty jsme se drželi a jesličková „teta“ nás táhla jak kozlata. Někde mám fotku. A všichni stejný mundúr – kostkované kabátky.
S VLKem mám příhodu z.mládí.
Myslím že si všichni pamatujeme že bývalo v obchodech tzv.nedostatkové zboží.Patřily mezi ně i krásné natahovací krešlakové kozačky.
Měla jsem v obuvi kámošku a ta mi hlídala až přijdou.
Přišly a vedoucí je nechal odnést do kotelny na svoje kšeftiky.
Kámoška mi volala.že si je nemůžou koupit ani prodavačky.
Tak jsem zavolala panu vedoucímu,že jsem z VLKu a že si někdo stěžoval kvůli kozačkám,a že púĵdeme na kontrolu.
Za chvíli se ozvala kámoška že lítaly do kotelny a honem všechno na krám.
Koupila jsem si je a s dvoj.asobnou radostí je nosila.
S VLKem jsem nezískala žádnou zkušenost (leč s vlkem ano, jauvajs). 🙂 Zato přebohaté zkušenosti mám s tzv. spotřebitelskými radami. Fungovaly také u vás? Tady velice aktivně. Byly to osoby důvěryhodné a zřejmě kýmsi schválené, které v obchodech ve dnech, kdy mělo přijít do prodeje nedostatkové zboží, zrakem ostřížím dozíraly, aby všechno šlo na pult a aby nikdo nedostal víc, než bylo stanoveno. Asi měly „práce“ dost, protože vždycky bylo něco nedostatkového. Tu nebyly prací prášky, toaletní papír, vložky, tu máslo, čočka, oříšky a mandle před Vánoci, vlněná pletací příze a skládací deštníky, leccos by se našlo i v železářství, obuvi… Výčet by byl sáhodlouhý. A nad tím vším bděly spotřebitelské rady. Jediné prodejny, které byly ušetřeny, byla zřejmě květinářství. Božínku, to byly krásné časy! 🙂
😃👍
Sama jsem v obchodě pracovala ale o spotřebitelských radách slyším poprvé.
Na naše zboží se běžně braly pořadníky,protože bylo většinou nedostatkové.A na podpulťáky byl zaveden extra sešit s požehnáním podnikového ředitelství.Část dodávky se prostě rezervoval jakoby pro nenadálé situace – ve skutečnosti to byly podpulťáky.
Ani holky v jiných obchodech neříkala nic o těch hlídkách.
Já jsem se s Vlkem kupodivu nesetkala . Zato s plno inspektory tzv . vnitropodnikovými a hygiena … 🤕