Na podzimního bubáka se nejlépe hodí tykev velkoplodá.
Odřízněte vršek se stopkou tak, aby se vám do dýně vešla ruka. Vyberte semínka (a můžete je usušit – zbavte je co nejvíce dužiny a rozložte na plech vyložený pečicím papírem tak, aby se pokud možno nepřekrývala.
Semínka pečte v troubě vyhřáté na 200 °C, dokud neoschnou – trvá to asi hodinu. Občas promíchejte.) Pak z dýně vyberte co možná nejvíce dužiny (z „pokličky“ taky), aby měla tenké stěny. Dobře do jde obyčejnou lžící. (Z dužiny uvařte polévku podle receptů 380, 874 nebo 948 – nebo udělejte dýňovou hořčici podle čísla 480.) Na dýni si předkreslete xicht a pusťte se malým ostrým špičatým nožem do vyřezávání. Do dokončené dýně vložte čajovou svíčku a přiklopte „pokličku“.
Kdo nechce bubáka, může si z podzimní procházky přinést všelijaké plody, listy, větvičky a naaranžovat je na základ věnce z proutí nebo vinné révy (ten doporučuju, skvěle se s tím pracuje).
Podzimně si vyhrála HaderachKwisatz (autor dýně je Kuba)
Máš tol krásné, Helenko, jen obdivně vzdychám.
Jste oba šikovní dýně je ukázková a věnečky moc pěkné.
Díky 🙂
To listí mě nadchlo…prcek vylepšoval modrým lakem na nehty konfucius stolek, bez poškození to nešlo dolů, tak snacha jde dnes na listí, že to potom dá na ten stolek a zalakuje..
Moc se Ti to Helenko povedlo a bubáček je hezkej?, to by se prckovi mohlo líbit
My letos budeme bez bubáka. Velké dýně se urodily jen tři, z toho dvě rozpraskaly a tu největší jsem dala kolegovi z práce, má malé děti, tak ať se vyřádí.
Věnec z vinné révy jsem měla a operativně ho zdobila s ročním obdobím. Bohužel se rozpadl a samotný snad nikde nemají. Nechce se mi dávat hříšný peníz za ošklivou ozdobu, kterou stejně sundám a dám si tam něco svého.
Jedině koupit tzv. korpus – z proutí, nazdobit podle svého a po roce sundat a dát něco jiného. Ty korpusy mají snad v každém květinářství. Silně o něm také uvažuji.
Z proutí mám, koupený i vlastnoručně umotaný, ale z vinné révy se mi líbí nejvíc.
Réva je vznešená! Z té je krásný i holý korpus…
Nám se tu splašil přísavník a tak čekám, až opadá (miluju tu jeho podzimní červenou) a pak ho půjdu zkrotit. Taky by z něj mohlo jít něco ukroutit.
Ad břečťan: Jednou jsem udělala velmi prostý jen z břečťanu a pár bobulí dušičkový. Byla jsem pyšná, jak na prostém venkovském hrobečku důstojně zdobil… Když jsme ho chtěli na jaře vyhodit, málem jsme vytáhli i babičku. Zakořenil, no.
Tak já letos umotala jen pugét růží z listí. Věncové korpusy dělám z kde čeho. Osvědčilo se koukat po pilných sousedech. Vždycky něco ořežou a když to ekologicky vyvážejí do veřejné zeleně (grrrrr!!!) často ulovím poklad. Třeba kroucené vrby. U balkonu mi roste obrovská střemcha a vytahuje chapadla jak trifid, navíc mírně ohnutá. Z toho se dělají dobře ty masivní. A pak břečťan. Ten je první dobu už mírně předzdobený vlastním lupením a když opadne, tělo zůstává. Nejmenší korpusíčky dělám z bambusových vršků – bambus musim krotit nejmíň 2x ročně. Panda nám utekla a morčata to nežerou, roste to jak blázen a chce mi to zardousit pivoňky… Kteroužto dlouhou statí jsem naznačila, že vnitřnosti pro věnce nekupuju (ale ne každý je milovník domácího eko-punku 🙂 )
Z vrby kroutivky, kterou stříhám 2-3x za rok, protože by vystěhovala a umořila vše do vzdálenosti 10 metrů, jsem měla obrovskou kouli, průměr tak 1,2 metru. Tu byla u jezírka, tu u jahod, nebo před okny dělala společnost hortenzii, prostě jsme ji stěhovali a všem se moc líbila. Když jsem přidala čerstvé větve a nechala ji na místě, chtěla zakořenit. Bohužel byla spláchnuta bahnem z pole, které nás zaplavilo. Skončila dole na zahradě, už nebyla kulatá a byla plná bahna, kamení a slámy. Takže příští rok začínám znovu.
Břečťan mě nikdy nenapadl a že ho tady je. Planý i okrasný panašovaný. Napřed se k růstu neměl, teď stříhám a stříhám a on roste jak blázen.
Střemchu mám přes silnici, když rozkvete, začalo jaro.
Na adventní věnec mám korpus ze slámy. Do domu mi nesmí korpus z polystyrénu.
dýní všude k prodeji na vyřezávání dostatek….jen já to nerada, protože dýně se má sníst a seminka usušit nebo opražit…. (nebít prosím)
Promin, linky tu nevedeme.
A v navodu jasne pisu „seminka ususit, z duziny uvarit polevku“. Takze vnivec prijde jen ta slupka.
Jaký vniveč?? Pro potěšení!!?????
Sníst se dají jen některé – ty jsi ještě na Bramboračku nechodila, když jsem tu popisovala, jak jsem nechtíc zkřížila ozdobné malé dýňky s cuketou a patizonem. Výsledek byl sice krásný, cuketa oranžovo červeně žíhaná, ale naprosto nepoživatelná – snad ani žluč není tak hořká.
Ty bláho, přemýšlím tu docela dlouho, jaké že se mám zbavit DRUŽINY ….. a ona je to DUŽINA ☺
No nic, nakonec mi došlo, že musíš být opravdu výjimečná a krásná žena ….. běžně mají baby fousky pod nosem či na bradě, ale Ty ne ….. zrovna vedle huúst, to nemaj ani mužský ☺
A tady vichr takový, že už 3x vypadl proud … hodiny na troubě už nenahazuju, až to skončí, tak potom. Vyvětrat se nedá, páč otevřu okno a ty Haderčiny věnečky mi nalítaj domů a popravdě je nemusím ani rovnat, do věnečků se rovnaj tím vichrem. Když proud vypadl potřetí, tak jsem zrovna kuchtila v kuchni, svíčka kdovíkde, sirky to samé, zapalovač ani nemluvím ….. tak jsem po tmě šla, ručkovala po zdech a hledala a hledala. Teď už pálím a svítím, teda takto, svítí už i světla. ☺