Je divné psát „uvařeno podle Bramboračky“, když je to recept můj, ale budiž.
Špagetovou dýni (rozpůlenou, semen zbavenou) jsem upekla, posypanou grilovacím kořením. Po zchladnutí jsem vytahala „špagety“, přidala nahrubo nastrouhanou vyždímanou mrkev, sůl, pepř, 3 PL Solamylu.
Na zobání jen tak, už mi maso leze krkem 😉
Haderach
Jak já Ti rozumím ?
Vypadají skvěle, jen už dýně doma nemaje, tak nebudou ?
Vypadá to skvěle. Tak nějak mám masa taky dost. Dnes Maďarska husa, 4.5 kg. Pro 4 osoby, zelí červené a bílé. Houskové knedlíky. Já dělala jen zelí. Jenže do toho si manžel vymyslel ještě udělat domácí kysané zelí. Nevím proč, ale koupil 7 kg, už trochu pozdě, ale první várka došla. Do toho hlídání vnučky, 15 měsíců. Naštěstí ji moc zajimalo vaření. Co se zbytkem husy nevím. Jo a původně se jelo do obchodu pro zeleninu na odlehčení. Já se stavila v lékárně, přijdu za manželem do obchodu, budu ve vozíku, láskyplně ji hladil. Tak jsem to vzdala a kývla na to.
Husa mraž., nebo chlaz.? A kolik za ní chtěli, potažmo kde? My po ní toužíme, ale letos jsme vždycky dorazili s křížkem po huse-funuse. To bych si klidně ještě dala a budu směle tvrdit, že je to zelenina…
Husu mám nejradši klasicky pečenou. A zbytky jako rizoto a v šouletu. Jo a když ještě zbyde, tak dodělám jako rillettes. Když je třeba přihazuju i drůbeží jiný maso (krutí brka, kuře), ale i třeba játra – pak je to trochu víc paštikovité, ale i tak vynikající. To husí aroma a sádlo je prostě jedna A!
Himbajs, sama sebe jsem rozeslintala…
Taky jsem chtela navrhnout rillettes.
Chlazená a výborná. Budeš se divit, v Bille. Já taky zírala. Pekla se 13 hodin. Fakt moc dobrá.
Mnam…
Tak takovou husu bychom asi jedli ještě na Velikonoce. Mně nějak po těch antibiotikách maso přestalo chutnat, vyžírám jogurty a ovoce čerstvé, mražené i kompotované. Na zítra si kluci poručili halušky s uzeným a se zelím, ale co si dám nakonec já, je hluboko ve hvězdách.
No, my taky dožíráme živočišné tkáně – dneska pečený uzený bůček, zelí a brambory. Benjamína se nadmula, musely jsme zrušit čočku a do knedlíků se nám nechtělo. Brambory se vařily ve slupce a ve finále se přihodily do pekáče s masem a děvenušky prohlásily, že je to jak brknedlíky, takže perfekt. Nicméně až maso dojde, dáme prý vege time, jelikož už toho taky bylo dost. A lidi ve vánočním šílenství vykoupili krůty a kuřata z oblíbeného zdroje. Po dlouhé době jsme tedy koupily standardní a vůbec nám nechutnalo, tudíž nastoupí tykve, mrkve, celery a zelí. A houby. Tak trochu to vypadá, že dojde i na model „uvařeno podle uvařena podle Bramboračky“. Podle to jen vypadá, ale podlé to není 🙂 .
Jen tak zobání vypadá skvěle.
To hlavní – špagetovou dýni nemám. Ale když vidím ty nádherně usmažené placičky, jakou já dostala chuť na bramboráky! Takhle malé, voňavé, křupavé, já si snad budu muset jít hned lehnout, abych to zaspala! :-))
🙂
🙂
Už jen když to vidím, slintám ?
Sice mrkví dost, ale dýně už dávno došly. Pokusím se vydržet do Silvestra – bude pikantní řezanka s barmborovýma placičkama 😎
Dýni maje, ale ne špagetfilou, tak nevím…ale vypadá to luxůsně!!!??????
Byla návštêva, sežparadlo se všechno nachystané, přidělávadlo se další, hafan chodil krást, tak zítra do Zeměkoule..
Já bych si tak dala to zlobàní z obrázku….
Lakys, většinou Tě dokážu rozluštit, ale …… „tak zítra do Zeměkoule.“, tam jsem teda v (_._), věř mi.
? Zeměkoule= Globus ?
Tož Úsměfko, nejsi nemcocná??
Brouku, asi zabržděná, bo co …… to bude tím, že u nás tu Zeměkouli nemáme ???
Musím mrknout do kotelny. Měly by tam být ještě dvě velké špagetovky a dvě hokaida.
Až pomine to velké vyvařování v prádelních hrncích, mohla bych jednu polovinu naplnit a z druhé udělat placičky. Už se vidím jak je máčím v tatarce a končím s jedlou sodou.
A já zase nemám mrkev ?, zato všelijakých zbytku, kristepane
Sliny se sbíhají a v noci přichází sen. Jenom ten, bohužel. Špagetovku nemám, a tak nezbývá, než čekat do další úrody.