2 dcl mléka
Špetka soli
Celé kvasnice (42 g)
Trochu cukru
1 vejce
Hladká mouka, co se vleze
Vypracovat pevné těsto, nechat vykynout, rozdělit na 16 bochánků, nechat ještě chvíli kynout a poté potřít bílkem a dát péct kolem 160 stupňů
Houbová omáčka
Povařit čerstvé houby, vodu slít a houby propláchnout a ještě jednou nechat povařit. Můžeme použít i houby sušené. Nechat ve studené vodě nejlépe přes noc namočené, potom opět propláchnou a povařit.
Na másle usmažit cibulku, přidat povařené houby, podlít a nechat dusit se solí a kmínem. Komu vadí celý, drcený je ideál.
Podle potřeby při dušení přiléváme vodu nebo jakýkoliv vývar. Na dokončení přidat smetanu. Dle potřeby představy o hustotě možno smetanu rozklechtat s přiměřeným množstvím mouky. Stačí i polévková lžíce a nechat povařit. Takže všeho s mírou.
Když máme hotovo, podáváme omáčku s čerstvými bochánky.
Poslala Babča Helča jako rodinný recept babičky z Morkovic
Takze houbova omacka a misto knedliku vdolek 🙂
Ale ano, hezky recept od starenky 🙂 (tim myslim babicku, ne svou jmenovkyni 😉 )
Jo. Jednou bylo někde od kdovíjakého chefa jídlo s pečenými knedlíky. To mě zaujalo. Trvalo půl dne, než jsem se přes reklamy, životopis kuchtíkův a jakés žvanec dostala k těm knedlíkum a následně měla pocit, že si ze mě někdo dělá srandu. Ten blb normálně upekl žemlovku a nakrájel jí jako na chlebíčky, vyskládal na talíř jako knedlíky a nakydal ono jídlo. Místo aby poctivě řekl, že k tomu přikousne housku, tak oblbuje lidstvo. Ale bochánky s houbovkou jsou poctivý od názvu po konzumaci… 🙂
Hmmmm, jeden ze „zapadlých“ receptů?
Ale …… není tam vůbec žádný tuk (např. sádlo), jakou to má chuť? A jak se s tím těstem pracuje?
Jde mi o to, zda by šly i ke guláši, či místo pečiva. ?
Jsou to v podstatě housky, tajkže ano, ke guláši jako když najdeš.
Ne přímo tohle, ale přesně takhle levně vařívala moje babička jihočeská.
Úsměvko, tuk sice uvnitř není a taky to zkusím nejdřív k něčemu mokrému (omajda, polífka), ale nijak bych se nestresovala. Ke gulášovi je to v poho a k čemukoli jinému to můžeš namazat. A Benjamína peče ráda placky mouka-voda a až hotové potře máslem, nebo sádlem, nebo vejpekem a jsou luxusní…
Pravda, namazat je můžu i rumem, když na to přijde.???
Néééééé ftip, díky, zkusím je.
u nás se jedly k dršťkovce….a k bílé fazolové….
Hmm houbovku jsem letos neměla a dala bych si.A ty bochánky jsou parádní.
Mně přijde zbytečné houby povařit a slít, leda by někomu vadil ten šlem z hub. Jinak nevím, proč to dělat. Poučte mě.
Houbovou omáčku máme moc rádi vždy s knedlíkem, ale bochánky vyzkouším, moc se mi líbí. Když zbydou, dají se sníst samotné. Stejnou otázku mám taky, proč dvakrát vařit syrové houby.
Holky asi takto, netuším, proč, ale ….. také do vývaru dávám zeleninu, kterou potom nepoužiju do poblivky. Mám to tak naučené od maminky.
A vzhledem k tomu, že houby po povaření osmažíme a potom ještě dusíme, tak to beru. Prostě tu první vodu vyleje, vyleje i tu druhou, zřejmě také naučené.
Ta zelenina ve vývaru mu dodá lepší chuť, pak už tam znovu povaříš jen menší část a nemáš polévku samou zeleninu ?
Sice taky nevím, jestli tím slitím první, povařené, vody neuberu omáčce houbovou chuť, ale určitě to bude jedlé.
Bochánky mi připomněly „Zabijačkovou buchtu “ , co jsem pekla do prejtu, když jsme zabíjeli. Ta byla jen voda, mouka a kvasnice. Ani vejce nebylo. Jednou došel chleba (auto nebylo, zapadlá vesnice, neděle…) Tak jsem jen přidala sůl a kmín, plácla to do pekáčku a bílý chléb byl na stole ? Inu naše babičky byly spořivé …
Takže když bude docházet chleba a mně se nebude chtít do obchodu, upeču pár bochánků 😎
Tuhle buchtu pekla moje babička taky a dávala ji do žemlových jelit.
Teď jsi mi Janičko připomněla “ žemlová jelita“. Kdysi dávno zamlada jsme se stěhovali do Chodova u Karlových Varů – neměli jsme kde bydlet a tam dávali zaměstnání a zrovna k tomu byt. Já, mladá holka, jsem jednou chtěla koupit k obědu jelita a jitrnice. Šok pro mne byl, když se mě prodavačka zeptala jestli chci jelita žemlová, nebo kroupová. Tady na Moravě, snad nikdo neznal jelita žemlová, ani jsem o tom neslyšela. Tak jsem řekla, že chci od každého jedno. To jsem se poprvé setkala s žemlovýma jelitama. Stejně tak, když jsem řekla, že chci srstky, odpověď zněla nemáme! Já na to, vždyť je tam vidím a prodavačka pravila, ale to je angrešt. Krásná vzpomínka, díky za ni. 🙂
Jak tak člověk někdy poslouchá jen mimochodem, zarazilo mě nedlouho po přestěhování do Čech, když kolegyně prohlásila, že bude péct buchtu do prasete. Nechtíc v kanclu vypadat jako pitomec, zeptala jsem se až doma, proč peče buchtu PRO prase. Po huronském smíchu se mi dostalo vysvětlení ohledně žemlových jelit.
jo , kde jsou žemlová jelítka?? Asi už jen v knížkách..všude jen kroupová…..