600 g vepře (dávám plecko)
400 g kysaného zelí
2-3 velké cibule
1 malá mrkev nebo kousek pastináku
1 lžíce sladké papriky, 2 paprikové lusky
2-3 stroužky česneku
drcený kmín, trochu ml. pepře
1 bobkový list, majoránka
sádlo, sůl, (chili paprička)
smetana,
Cibuli nakrájenou nadrobno a nastrouhanou mrkev smažím na sádle do zlatohněda.
Maso na kostky osmahnu na základu jen aby mírně zatáhlo, přisypu papriku, přidám na velmi drobno nakrájené paprikové lusky, přihodím bobkový list, strouhnu pepř, mírně okmínuju, osolím, přiliju trochu vody (nebo vývaru) a přiklopené dusím téměř do měkka (já v papiňáku) na velmi slabém plameni.
Chvilku před dovařením vložím překrojené zelí i s lákem a vařím, až mi měkkost všech složek vyhovuje. Minutu až dvě před vypnutím přilisuju česnek a pár špetek majoránky. Nakonec vliju smetanu v množství podle chuti, ale už nevařím. Nechám odpočinout (druhý den je lepší, ale nepamatuju, kdy se to naposledy stalo).
Podle nálady lze část sl. papriky nahradit pálivou, já do základu sekám chili (nejsou li mezi strávníky jemnohubí = vnoučata), nebo ho servíruju extra, ať se každý popálí podle svého uvážení.
Zahušťovat není třeba, mrkev, jejíž chuť úplně zmizí, a papriky s cibulí odvedou dobrou práci tím, že se zcela rozdusí.
Recept poslala: BOY, foto Emílie Šárová
Hmmmmmm, tak tento recept neznám, takže už znám a rozhodně vyzkouším. Vůbec by mě nenapadlo do segedínu dávat mrkev a paprikové lusky…… ale rozhodně si nemyslím, že by to tam nepatřilo! Vypadá to moooooc dobře.
Taky ho takhle dělám, jen nedávám smetanu, až na talíř zakysanku.
Já věděla, že mi splníš každé moje přání – já chtěla segedín se 6…..
No, však byly pro tebe 🙂 . Jen slezl z pódia, byl rozdělen na dvě porce. Sice došlo na přidávky, ale šest nedal nikdo. A tak dneska byly knedlíky s vajíčkem… (guláš v noci vysublimoval). A díky, Emilka si užila prvních pět minut veřejné slávy.
Neboj, dopřejeme jí i další chvíle na výsluní slávy. Ale taky ji tak rozmazlovat nemůžeme.
To už ví, že ne všechno a rychle. Ona jen zářila, že to fakt funguje. V současných hormonálních bouřích občas potřebuje mít důvod projevit tu echt dětskou radost a při tom vypadat, že patří mezi dospělce…
Jo, jo, ta puberta je hrozná věc. Bohužel na ni existují pouze dva léky – čas a trpělivost….ale k…rva, kdo to má s nima vydržet…
Vypadá to skvěle, to musím uznat i když segedínský guláš nejím 🙂