Na 8 porcí:
1 a půl balení toustový chléb máslový (32 plátků)
jablka, tvaroh, rozinky,
mléko, cukr, skořice
4 vejce
strouhanka na vysypání pekáče
Pekáč vymažeme máslem a vysypeme strouhankou.
V misce smíchám mléko se skořicí, cukrem a vejci – ve směsi namáčíme toustový chléb (jen na malinkou chvilku, jinak se rozpadá). Namočené plátky rovnáme na dno pekáče (vejde se jich tam 8). Na první vrstvu nastrouháme jablka, zakryjeme druhou vrstvou chleba. Tvaroh ušleháme s trochou mléka a cukru, vmícháme rozinky a opět překryjeme další vrstvou chlebových plátků. Opět dáme jablka a poslední vrstvu tvoří opět namočený toustový chléb.
Pečeme až je vrchní vrstva červená. Pocukrujeme moučkovýcm cukrem.
Pozn: Navrch lze dát chvilku před dopečením sníh ze 4 bílků a 100 g cukru.
Autorka receptu: Jana Macůrková
No ty jedes !!! Žemlovka s tvarohem je mnohem lepší, než bez :-)) Co sem vlezu, tak pecka, pecka ! Neumím ty honosné názvy slečen z Prozeny … je to vážně zajímavé, ale tyto příspěvky mě mnohem více inspirují, než za celá léta předtim.
Ale já jsem dávala na Proženy recepty také, dokonce jsem byla první, kdo se nechal ukecat na Recepty mého srdce – tam bylo právě kuře ve svítku.
A jak vidíš vařím normálně, bez velkého vymýšlení (to mi na Proženy vadí asi nejvíc).
Já z žemlovky milují ty opečené kousky 🙂
Famózní žemlovka je z tvarohových šátečků prokládaných meruňkami. Dělal ji tak náš známý kuchař a lepší jsem nejedla. Je to ovšem poněkud dražší záležitost. Ale jednou za čas….
A z jakých přesně satecku ? Šáteček je pro mě ten totalitní tvarohoby, kdysi 45 haléřů :-)) , těmi jsem se živila a milovala je. Anebo nějaké doma vyrobené ? ( omlouvám se , starnu a blbnu ). Zajímavá další věc : v práci si pamatuju x let pozpátku více , než kolegyně o 20 let mladsi , ale co se tyče mne neznámých receptu, tak si pořad něco nepamatuju ( co tam ještě bylo ????, až mě to už štve ).Diky . P.S. : dnes jsem Kadernici donesla zbytek ledvinek od oběda , chudák holka v sobotu odpoledne maka , aby nezklamala svoje zákaznice , když si dovolila odjet na týden do Chorvatska ! No a ona, ze vnitřnosti Nee, nabídla jsem je teda kosmeticce též přítomné ve veku cca 50 let a ta po nich skočila . Následně je pořad dokola vychvalovala a to potesi :-)) Je s nima silena drbacka, ale pak si člověk pochutna . Nevím , zda na takovou klasiku dávat vůbec recept
Tak pokud bych směla směle navrhnout, já bych ty ledvinky uvítala. A hlavně pořádnou výměnu zkušeností pod nimi. Jedla jsem je mockrát (doma je nikdo nevařil) a bylo to jak na houpačce hnusný – dobrý – hnusný – vynikající… Párkrát jsem si na dobrou noc přečetla pohádku o ledvinkách i v kuchařce, nicméně nikdy jsem nenašla odvahu. Právě ze strachu, že uklohním něco blé. Ono je to tak, že ty odporné i ty dobré vařily kuchatky, od kterých jsem bez obav a s chutí snědla všechno. Takže já si myslím, že ne svíčková, ale ledvinky by měly být indikátorem připravenosti slečen ku vdavkám… Protože jinak se snadno mohou stát důvodem k rozvodu.
Už je tam máš. Lovila jsem ledvinky z mrazáku někdy kolem 1/2 2 v noci, když jsem si na ně vzpomněla, a potom mi nešel do mrazáku vrátit šuplík, tak musel vstát manžel…. Asi nás bude mít brzy dost….
Byly to ty „totalitní“ tvarohové šátečky za 45 hal.? . Jezdila jsem na brigádu na Jeleni louky do Pece a tamní šéf žemlovku jinak nedělal. Lidi se po ní mohli utlouct. A já taky. Z té doby mám pár receptů, které dodnes vařím.
Už je vařím, dám recept odpoledne. Klasika je sice klasika, ale podívej se u kteých recetů je největší diskuse – skoro vždycky to jsou právě to jednoduché a klasické jídlo.
Jé to je dobrota, žemlovku můžu často i bez tvarohu, ale s tvarohem je lepší.Místo toustového chleba dávám rohlíky a když zbyde vánočka, nebo loupáčky, tak je tam přidám a nahoru ještě trocha máslíčka. Je fakt, že ji jím většinou sama, ale tím líp.
Z vánočky ji také děláme 🙂
Naše kamarádka peče luxusní trdelník. vždycky přiveze „pozornost“. Protože malá pozornost je tak objemná, že se to nedá sežjíst za čerstva, prostě z nich peču zemlbábu. Je to sranda. Zprvu jsem je rozmotávala a kladla do pekáče jak tydýt. Teď je podélně rozříznu, lodě naplním jablky, pak dám vrstvu toho, co odpadlo, tvaroh a zase vrstvu jablečných lodí, ale břichem vzhůru. Až pak pokrůpnu mlékem s trochou másla. Oslazené a oskořicované už to je a mandle jsou bonus…
Prostě žemlovka je báječná věc, při které se dá zpracovat kdejaké sladké pečivo, housky, rohlíky. Ještěže ty naše prabáby byly géniusky šetřivé 🙂 !
Mám dotaz: nezkoušeli jste někdo mrkvance – něco jako buchty plněné nádivkou z mrkve. Našla jsem recept a láká mě to
U nás se dělávaly běžně. Mně moc chutnají, jsou to makové buchty, ale šťavnatější.
Tak žemlovka pro mě je slovo, ze kterého mám husí kůži jak pralinky. Jak sním kdeco a nevybírám si – jím vnitřnosti, pajšl, vemínko….. to, co nikomu moc nejede, tak ale žemlovku nepozřu, to snad jedině po pobytu v koncentráku. Důvod je ten, že jsme za dob chudoby žemlovku měli denně. Pomáhala jsem jako školačka naproti v mlékárně odvažovat máslo, tvaroh, sýr, nalévat mléko z konve do konviček, které si zákaznice donesly, rozpočítat rohlíky, krájet chleba….. a za to jsem dostávala „výslužku“ – rohlíky, tvaroh a mléko. Máslo jen občas. No a jablek doma byla kvanta od babičky ze Lnář. Zatímco ostatní děti chodily na jídlo do školní jídelny (asi nic moc, ale aspoň denně něco jiného), tak na mě čekal denně kastrůlek s teplou žemlovkou v troubě. Já už to nemohla ani vidět. Jednou s tvarohem, jednou s jablky……. Néééééé už nikdy! Jen to slovo ve mně vyvolává škrundy škrundy a pachuť v ústech.
No na pajsl se taky chystám ( a než tu hodím recept , tak Jana to uvaří , to je ďábel a kuchařka fakt jak se patří ( miluju pajsl )
Jedno z jídel, které nepozřu ani kdybych měla zhebnout hlady.?
Neuvařím, protože ho momentálně nemám. A hovězí plíčky vždycky sežere dřív náš pesan.
Tak já mívala žemlovku ráda spíš jako dezert zrovna tak i ovocné knedlíky ale čím jsem starší tím víc si tyhle jídla dokážu vychutnat. A když čtu tyhle vaše vychytávky(vánočka….)začínám slintat a v dohledné době bude u nás žemlovka.
Děvčata mám prosbu.:Kdysi jsem si dělávala domácí kefír.Teď bych po letech ráda opět ale nevím kde sehnat kefírová zrna.Dá se to někde koupit?
Pokud možno v Jihočeském kraji.
Díky předem za radu.?
Rybářko, pokud to nijak výrazně nepospíchá, mám mezi kamarády rozhozené sítě (taky mě onehdy popadla chuť). A pokud jsem správně vyšerlokovala, Třeboň je místo, kde by mohlo dojít k předání kontrabandu. Bývají tam nějaké trhy a na ně jezdí mí kamarádi… Tak jestli získám, buď ti pošlu (zbytečně drahé), nebo to někdo odveze a ty si vyzvedneš.
Jinak se dá koupit na netu, ale já tvrdim, že kupovat tu potvoru množivou je konina. To jen když člověk opravdu nemůže vydržet…
Aha tak to bych možná mohla zkusit v Třeboni neb jezdíme na Veselské pískovny rybařit.Jen vědět kdy se trhy pořádají,nebo alespoň co je to za trhy.V Třeboni bývá přez léto akcí spousta.
Díky zatím.
Je holky, Já tu kefirovou houbičku mám – mnozí se jak diva, momentalne ji hybernuji v lednici – tak mohu příp. zájemcům darovat (prý by se neměla prodávat – jen darovat), jsem bohužel Praha, ale příští týden ve čtvrtek budu ve Vodňanech. ..
Ahojky rebelka. !do Vodňan dojedu ráda pokud budeš tak strašně hodná a kousek mi věnuješ.
Stačí písnout na mejla datum v kolik a kam.
jarybarka @email.cz
Dííky
Jsem Prahááá! Mohla bych odvolat pátrání po všech čertech a jen se pozeptat, kdo by to hodil Rybářce na jih.
Zrovna teď můžu za houbu nabídnout jen pugét lučního kvítí, nebo estragonu… a neutuchající vděčnost 🙂