5 vajec – tady je množství dá se říci určité
mnoho-li paprik
mnoho-li rajčat
přiměřeně mladých cuket
přiměřeně cibule
olej,
sůl
uzenina (nemusí být)
Cibuli a papriky nakrájíme na kousky (dělám proužky), a dáme na olej dusit. Když jsou papriky skoro měkké, přidáme nakrájenou mladou cuketu (podélně na 4 dílky a potom napříč po asi 1 cm) a nakonec rajčata. Vše podusíme do měkka, osolíme, přidáme vejce a klobásku nebo na kousky nakrájenou uzeninu.
Podáváme s chlebem nebo bramborami.
Autorka receptu: Jana Macůrková
Lečo můžu klidně 3x týdně.Trošku ochucené harisou ale vždycky BEZ vajec!Přijde mi že vejce vezme zelenině chuť.Lečo bez vajec to jo to je letní pochoutka.
Já taky lečo můžu kdykoli. Doma se dělávalo bez uzenin a někdy i bez vajec – podle potřeby nacpávání. A jsem moc ráda, že je tady s cuketou. to jsme taky dělávali odjakživa (nebo s patyzonem a vlastně s jakoukoli tykví) a ženský okolo mámy se vždycky podivovaly. Hurá, nejsme v tom s rodičkou samy!
Já ho dělám podle nálady v jakékoli kombinaci. A když je dost zeleniny a chuť, tak lečo konkurenčně vyměním za ratatouille. To je taky lábuž.
Tedy ono dneska už je lábuž všechno. Jsem sama doma, užívám si to (gruntuju kuchyň, peru jak vzteklá, třídím šatníky, nosim morčata a potkany na vycházky…) a „vařim“: Včera zavináče, dneska utopence, k večeři budou topinky. Strava pestrá musí býti, chce-li člověk dobře žíti, že?
Ježkovy zraky, Boye, sama doma a Vy uklízíte??? Hoďte nohy na stůl, dejte si vínko a něco dobrého k tomu, odpočívejte!
No, dneska jsem uklízením a jinou prací maskovala hlídání vnoučat. Na zítra mám pozvání do hospody, večer pak přijede kamarádka. Středu dopoledne budu léčit úterý, pak hodlám vyvinout neskutečnou lahůdku z cukety a jahod se šlehačkou a večer jedu opět do hospody, protože chystáme kamarádovi k 65 výstavu. No a mám připravené nějaké knihy na začtení, v sobotu výlet a v neděli budu vítat dětičky a slzet a kecat o tom, jak straaaaašně dlouho byly pryč a já steskem sesychala…
Tak to jooo, to je jiná ?. Užijte si to!!
Hele, nechceš si to chvíli vyměnit? Moji kluci montují novou postel a tady to vypadá jak po výbuchu atomovky. Ani nebylo kde se navečeřet, tak jsme jedli na verandě sedě na všem na čem se dalo.
Velice zdatný tchán syna spolu s nim , taky ta tchyně i manželka nakonec …. montovali dětskou postýlku z Ikey snad 3 hodiny a byli z toho kantare
Na tohle já už jsem zvyklá, loni jsme vyměňovali celý obývák. Přivezli jsme to asi ve 30 krabicích, problém byl v tom, že se nedalo poznat, které krabice patří k sobě. Teď jsou to pouze 2 + 2 krabice, čili 1 + 1 na jednu postel.
A promovani inženýři nástup !! Haha
Pro Věru – největší prča je, že my oba inženýři jsme….
A Jani , a co myslíš ze syn se snachou? Promovani a prý se natrápili , dokonce už je přešel i humor a byli nasrani (Prominte)
Klidně vyměním. Emilie mění pokoj. Než odjeli, natřela si IKEA postel na bílo, několik hodin práce. Když to uschlo, stěhovali jsme to ze zahrady zpátky a aniž by došlo k jakékoli kolizi s čímkoli, po nandání matrace se postel rozpadla na prvočinitele bez možnosti znovusložení. Tudíž jediné, co je tady třeba udělat, je složit postel novou. Je to jednoduchý vysouvací dvoupostelový monstrum s ohrádkou a šuplaty. A protože je to jen o kousíček delší, než ta původní, musí se udělat maličký zásek do zdi. Ale bacha, už je vymalováno… Hádej, proč jsem to nezahrnula do svých volnočasových aktivit – budu se děsně řehtat, až se toho zmocní náš technický odborník s diplomem na kolejová vozidla. Ovšem chceš-li…
tuhle postel mám taky :o) ale pozvala jsem si na to odborníka – kámošku s elektrickým šroubovákem :o)
Jejda, to znám od zetě, je excelentní právník, ale u skládání nebo montováni čehokoliv se mění v naprosté nemehlo. U výrobků z Ikey u druhého obrazku vykřikuje, že jim jde zavolat, že to mají blbě. No holt každý umí něco.
Já se neměním v nemehlo, já hraju hru Kdo se ztratí, vyhraje. Mému muži se při této činnosti jelépe vyhnout. A nebo ho vyhnat….
My jsme byli v Idea na Zličíně, původní cena za jednu 9 600,- ve výprodeji necelých 8 000,- za obě a je to opravdu masívní borovice.
Já cuketu taky dávám od vždycky a občas jsem se setkala s údivem.
Já jsem ji nedávala, ale donutil mne k tomu absolutní přebytek cuket – mám jich každý rok tolik, že mi vystačí minimálně do vánoc.