(2134) Bramborové lívanečky

Ku přípravě používáme těchto součástí:
250 g nastrouhaných,
předchozího dne uvařených bramborů,
250 g pšeničné mouky,
50 g másla,
6 vajec
půl litru mléka.
Mouku a máslo dáme do kuthánku, přistavíme na oheň a ponecháme zčeřiti, aniž však by nabylo tmavší barvy. Poté přidáme brambory i mléko a třeme v kuthánku tak dlouho, až dá se těsto dobře odlučovati ode stěn; pak je přendáme na mísu a ponecháme trochu schladnouti.

Potom rozkloktáme vejce a společně s těstem hněteme tak dlouho, až vše zúplna vychladne. Pomocí lžíce, sklenky anebo jiného tvořítka vykrajujeme z těsta malé lívanečky, které pečeme na sádle nebo másle, pěkně do žluta, vyjmeme sběračkou, ponecháme s nich stéci tuk, načež je podáváme posypané cukrem a skořicí.

zdroj historického článku:

Hvězda čsl. paní a dívek 1929, autor neuveden.
text neupravován

Toliko recept:

Zbylo mi od oběda docela dost brambor šťouchaných s máslem.
To by bylo, abych ty lívanečky nezkusila. Přidala jsem mléko, nachystala si vejce, přidala mouku.
Na lívanečníku jsem rozpálila nepatrně oleje, nabrala podle receptu trochu těsta.
Netrvalo dlouho a voněly krásně po celém baráku. Ale ouha, nešly od lívanečníku odlepit. No nic, asi jsem dala málo mouky.
Přidám mouku, na pánev naliji o něco víc oleje s tím, že z toho zkusím udělat jakési hrudky a že je v tom cukru se skořicí obalím.
Po chvíli zjišťuji, že se hmota rozplizla po oleji a velkou část oleje nasákla do sebe, aniž by se vůbec snažila upéct.
Takže cesta nevede ani tudy. Ale přeci to nevyhodím, …
Přidala jsem ještě trochu mouky, na pekáč dala pečící papír a hmotu přemístila do pekáče.
A šup s tím do trouby.
A teď už jen uklidit kuchyň.
A jak tak koukám, kde začít, tak se na mne na kuchyňské lince usmálo, no, hádejte co? Ano, těch 6 krásných vajec, které jsem si nachystala……a které tam samozřejmě měly přijít….
Pozn: jíst se to dalo, byl to takový bramborový nákyp se skořicí, ale do kuchařské knížky bych ho raději nezařazovala….
Jana

A ještě „Pohádka o pečícím prášku“

Do těsta lze zapomenout přidat cokoliv, jak už nedávno naznačila BOYE.
Kdysi jsem se chystala pro kolegyně do práce upéct koláč s čokoládou. Všechno jsem si připravila a koukám, nemám prdopeč. Nic nevadí, naše vietnamské sousedy mám co by kamenem dohodil a zbytek dopliv‘. Vyběhla jsem, koupila prdopeč, naběhla zpět do kuchyně, umíchala  těsto, vrazila do trouby…
Za chvíli tam koukám, chová se to nějak divně.  Hm… Zavřu troubu, kouknu před sebe na linku … a tam leží malej hnědožlutej pytlíček a blbě na mě čumí.
Tak nic, no … bylo to placatý jak přejetý parním válcem, ale jíst se to dalo. ☺Haderach