500 g máslové dýně
1 cibule
2 lžíce oleje
1 lžíce hladké mouky
půl kostky slepičího bujónu nebo slepičí vývar
malý kelímek kysané smetany
sůl
případně mletý pepř
Na oleji zpěníme nakrájenou cibuli a přidáme na kostičky nakrájenou dýni. Hokaido je jednodušší, nemusí se loupat a je barevně výraznější. Máslová drží lépe pohromadě. Jen krátce osmahneme, pak podlijeme vodou, vhodíme kousek slepičího bujónu a dusíme do poloměkka.
Zahustíme hladkou moukou, rozmíchanou v troše studené vody a na konec přidáme rozmíchanou kysanou smetanu, podle chuti dosolíme, případně přidáme trochu pepře a necháme už jen krátce povařit.
Pozn: Věra vychválila tento prívarok s tím, že se podává se sběračkou guláše a s měkkým bílým chlebem. Ale….žádný zázrak to není, s tím gulášem to vůbec nejde dohromady. Spíš bych to podávala jako dýni na smetaně s vařenými bramborami, což ostatně v receptu i bylo.
Experimentovala Jana Macůrková
Protože to absolutně vůbec neznám, šla jsem projít pár webů – Koření od Davídka to taky má s masem, Svět ve mně dokonce s hovězími řízky. Takže 100 lidí, 100 chutí. Většina receptů ale uvádí dýni nastrouhat, možná by to bylo rychlejší na přípravu i vaření.
Nastrouhat jsem zkoušela taky, ale to se úplně rozpadlo a spíš to připomínalo dýňové zelí. Byl to ten druhý recept, který jsem zkoušela. S řízkem jsem nenašla, ale máš pravdu, 100 lidí. Ale tentokrát již nikdy více. Jak by řekla moje teta, jedla jsem to obrácenou lžící a Vlastikovi jsem to raději vůbec nenabídla.
Já bych nabídla, třeba by chutnalo…jak říkáš – 100 lidí….
Vzhledem k tomu, že jsem s tím svým už celkem 46 roků, tak si nyslím, že ho trochu znám. On by to sice asi snědl, ale komentář by byl nejspíše zajímavý….
Já jakýkoliv prívarok znám se šlehačkou a mlékem, nebo jenom mlékem, nebo jenom se šlehačkou, zahuštěné jíškou nebo tzv. zátrepkou (česky záklechtka???) U nás nejčastěji bramborový nebo fazolkový s bramborami, v odlehčené verzi jenom s mlékem. Dýňový taky znám, ten je trochu háklivý, jak se dobře nedochutí, tak není jedlý. Já ho nedělám, nemáme ho rádi. A pokusy skončili vylitím do … V receptu mi jinak chybí česnek…
ten bejvá v tom mase se šťávou,do dýňovýho bych ho nedala..ono se to pak tak hezky propojí…
S masem jo, ale podává se i s opečeným buřtem nebo volským okem, nebo jen tak s vařeným bramborem nebo chlebem… Tam by mi chyběl. S česnekem, tak to znám já. Já dýňový v mé kuchyni ne-e, když ho jím u neteře, tak tam česnek vždy je, a není to ani tak hrozný to jíst, když je k tomu špekáček 🙂
A jo, zaklechtka je spravne.
„zkuste to bez česneku,milá henriet13“ (parafráze na Cimrmana – zkuste to bez drátů,milý Marconi! )
ono, co si budeme povídat,není buřt,jako buřt..a česnek natřenej na opečeným bílým toastu (bez tuku) k tomu přikusovanej,tomu dodá taky to potřebné… ale každej to jede po svým… 😉
Juuu, Heno, ahooooj. Jak se mas? A Luca?
Luca dostane za 2 měsíce bratříčka, takže se koulím…
Moc ráda Vás vidím, doufám, že se pochlubïte, až ta slavná chvíle nastane❤️❤️❤️ – nemusíte hned, samsozřejmě, stačí hned na druhej den🤣
Díky, ale vykat mi nemusíte, já jsem s bramborajdou od samého začátku, jenom píšu tak jednou za 100 let
Musím, když jste dva v jednom!!🤣
Ráda Vás vidím. Gratuluji a ať se daří.
Jeeeeeee….gratuluju.
Henriet, taky tě moc ráda vidím! A zrovna u prívarku (mám s prívarkami velmi osobitý vztah)! Zdravím Lucu a tobě i bráškovi držím palce!
Henriet, držím palečky, aby vše dobře dopadlo.
Pošli fotečku dětiček, až bude chlapeček na světě.
Ráda Tě opět vidím, opravdu 🥰🥰
Toto není vůbec to, co jsem jedla …asi je třeba jíst originál.
Vše se vaří jen na másle a smetaně. Olej historicky je …. hloupost.
Dýně je vždy nastrouhaná, je to řídké, proto se to podává na hlubokém talíři.
Guláš je také nezahuštěný, vyloženě řídký, aby bylo hodně masové šťávy.
V omáčce jsem nejedla žádný bujon, žádnou cibuli. Smetany hodně, ta je tam velice důležitá, klidně 3 kelímky.
Takové to znám já, ty za to nemůžeš, když jsi originál nejedla….
Já Ti nějak nevim, rozhodně bych to nestrhala jako ty v poznámce… já tyhle slovenský a maďarský prívarky znám a mám je dost najedený, ale takhle nikdy nevypadaly… konkrétně dýňovej, podávanej se slepicí v paprikový šťávě,kdy to chutná líp jak naše slepice na paprice, ten miluju…a samotnej s bílým maďarským chlebem, to je lahoda
Dělala jsem ho podle receptu a opravdu mne to neoslovilo. Ale to se stává, ne každému chutná všechno. Prstě mi přišlo, že se to k sobe totálně nehodí.
Samotný ten prívark, jako dýně na másle na kyselo s tou smetanovou omáčkou to ano, ale s tím gulášem ne.
Moje babička byla Slovenka a vařila prívarok ze zelených fazolek s plátkem roštěnky a šťávou z masa.Bylo to úžasné.
Ten dýňový podle Věrky dělávala též a ten býval s hovězím paprikášem.Taky výborné.
Když se prívarok umí udělat je skvělý.
Děláš chutě. Určitě to musí být dobré. Já to neznala. Ale, když je to dobře ochucené.