1 kg hroznů
0,5 kg želírovacího cukru
nebo jablečný pektin
1/2 lžičky kyseliny citronové
na špičku nože kyselina sorbová
0,5 dl vody
Hrozny omyjeme a obereme jednotlivé kuličky. Pokud jsou měkké, tak je rozmačkáme a v malém množství vody rozvaříme asi třetinu hroznů. Zbytek přidáváme postupně.
Rozvařenou hmotu přecedíme, ale nevymačkáváme, aby šťáva zůstala skoro čistá.
Vmícháme k\selinu citronovou, přidáme želírovací cukr nebo cukr + jablečný pektin (já měla 0,5 kg balení želírovacího cukru 2+1 z Německa), vaříme asi 10 minut, přidáme na špičku nože kyselinu sorbovou a ještě necháme přejít varem. Nalijeme do skleniček a necháme ztuhnout.
Experimentovala Jana Macůrková
Co s tím zbytekem hroznů?
Zbytek hroznů přidáváme postupně- do již rozvařené hmoty, nejde to vařit najednou, to jde hrozně blbě.
Mně fascinuje to množství chemie. Já to nepoužívám.
Podle toho, co pokládáš za chemii. Kyselina citronová, to snad problém není, pektin také ne, a té sorbovky je tam malé množství, že to není na překážku, alespoň se to nekazí. Jinak, by mne zajímalo, jak chceš docílit toho, aby ti ten rosol ztuhl, když hrozny pektin nemají.
Ne, nepochopila jsi. Proč tam řvát kyselinu citrónovou. A navíc sorbovou. To je důvod, proč to dělám doma. Nechci tam ty ……..
Nevím, jaké máš zkušenosti s kyselinou citronovou, ale ta ti nazaručí, že se to nebude kazit. To ti to spíš udrží cukr, ale ne vždy. Kyselina soirbová ti to zaručí. Pokud mi nevěříš, vyzkoušej si to na malém množství např šťávy za studena, jen bacha, aby ti ty láhve nebouchaly, jako kdysi mně, když mi někdo také tvrdil, to co ty. Já dala do bezinkové šťávy citronovou a sklípek byj krásně fialově vymalovaný.
Kyselina citrónová je přírodní konzervační látkou a používá se jako dochucovací prostředek.
Kyselina sorbová jako taková je taky přírodní produkt, získava se z jeřábu ptačího. Ale protože se špatně rozpouští ve vodě, používají se spíš její soli, a to jsou Éčka. Takže záleží na tom, jakou použiješ.
Želírovací cukr se vyrábí i v BIO kvalitě a jablečný pektin je jablečný pektin, tam není co řešit…
Jo, používáme ji jako chemii do bazénu. Dobrou chuť.
Omyl…ano, používáte ji do bazénu. A proč? Abyste se nekoupali v chemii. Kyselina citronová je ekologický pomocník do domácnosti, kde má mnoho využití. Spolehlivě nahradí spoustu chemických a předražených čistících prostředků. Poradí si s odstraněním nečistot či pachů a zabraňuje růstu bakterií, kvasinek a plísní.
Oprava, mne. Klabosnice opravila.
Není vlákno. Haderach, ovlivňuje to pH faktor v bazénu.
Ano, aby byla voda kyselá a lépe se v ní dařilo řasám. Bazém máme (5×3 m) a ani v jedné bazénové chemii kyselůina sorbová není!.
V bazénu máme čistou vodu. Já psala o kyselině citronové. N e o sorbové. Pokud máte čistou vodu v bazénu, víš, že je důležité pH. Má být v určitém rozmezí. Pokud je moc vysoké, musí se snížit. Jinak tam musí být více chlóru. Občas musíme snížit pH, a proto ta kyselina citronová. Při nízkém pH se zase vytváří sloučeniny chlóru a dusíku, monochloramin, který dráždí oči a sliznice. Ale to určitě víš. A tímto končím tuto debatu.
Mám muže chemika, takže vím, ale sai něco jiného, než ty.
Kyselina citronová se dá nahradit šťávou z citronu, pokud ji používáme jako okyselovadlo. Co se týče použití kyseliny citronové jako konzervantu, tak to není její role a ani to nezvládá. Konzervantem je kyselina sorbová a její soli, která se dá nahradit zavařením a tím se zničí choroboplodné zárodky. Takže to jde bez chemie, ale záleží na každém kuchaři. Co se týče pektinu, tak to je čistě přírodní záležitost
Ale vysvětli to tady něktzerým nechápavým.
Dělala jsem džem z hroznů, přidávám do dženmů jen kyselinu citronovou – když už a nikdy mi nic nezpelsli ivělo..
Ale moc mě chuťově nenadchnul, ovšem někomu by mohl, tak je to na vás..