Směs masa – z polévky, nebo vařené odřezky
2 větší cibule
3 vejce
olej
sůl
Já masovou hašé dělám, když přivezu maso a po naporcování mi zbydou nejrůznější odřezky. Maso dám uvařit, poté ho umelu na střední hrubost.
Připravím si cibuli, nakrájenou na jemno, zpěním ji na oleji, přidám maso a nechám chvilku dusit. Osolím, přidám vejce a ještě chvilku míchám, až vznikne hodně hustá směs.
Podávám s bramborem, bramborovou kaší nebo jen s chlebem a zeleninovou oblohou.
Pozn: výborná je hašé, pokud máte zapékací misky a necháte masovou směs zapéci, až je povrch krásně křupavý.
Autorka recetu: Jana Macůrková
Ještě tak tu zapečenou, ale jinak mi to zoufale nechutnalo, když to maminka udělala.
Nějak začínám vzpomínat,jak mi v dětství trhali krční mandle….v nemocnici byla k jídlu jen hašé. Takže za mě asi ne….blok z dětství.
Ještě připíšu: správný název je skutečně hašé, je to z francouzštiny, ale samotný recept francouzský původně není.
Zvláštně to zní, ta hašé, myslela jsem že je to hašé, ale doma jsme dělávali hašé, když se zabíjelo a co si vzpomínám, nebylo to nejhorší. K tomu bývaly brambory, nebo šťouchané brambory. Připadá mi to jídlo jako zbytkové – zbytky, nebo odřezky masa. A mívali jsme k tomu zavařenou okurku. Připadá mi podobná náplň jako do jitrnic a zapečená v misce a křupavý povrch, ano , určitě bych si dala.
Když se do toho zamíchala krev a uvařené kroupy, byly z toho jelítka nebo prejt, někdy babička pekla jakousi „buchtu“ asi něco jako veku a potom byla jelítka žemlová. Ale tak dobrá jsem od poslední zabíjačky (1968 – 1970) nikde nejedla.
Na to taky vzpomínám jako na jídlo z dětství. Docela mi to chutnalo,já sama jsem to nikdy nezkoušela.Možná je načase hašé prubnout.
Hachée je prostě mletý. Tedy když s dlouhým é, je TO. Počeštěné na haše, je TA. A abychom byly uspokojené všechny – tedy milovnice francouzské i české kuchyně, Jana nám to hodila zredukovaně v obou variantách 🙂
A když už se motám kolem Francouzů: Vaření a víno – kdo máte bohatší zkušenosti? Občas do něčeho dávám, ale bývá to slušný produkt (když náhodou zbyde v lahvi). Teď jsem dostala 12(!) lahví Sklepmistra ve třech barvách. Růžového jsem otevřela a s mohutným šklebem zjistila, že to patří do moravské kategorie „dá sa… Pražákovi“. Z vrozené lakoty se mi to nechce vylejt do kanálu, nepřátele, které bych obdarovala, nemám a podlaha se tím vytírá špatně. Červené by možná po mohutným dochucování šlo svařit v době nouze, ale … Myslíte, že by to při vaření v jídle nadělalo paseku? Nebo mě napadlo vyrobit vinný ocet, ale nevim, jak na to. Co vy, zkušené, máte nápad? Podotýkám, že to víno není zkažené. Tedy je, ale už od producenta, který pro pár špinavejch zlaťáků mrví nejen révu, ale i dobrý jméno nápoje (o povolání sklepmistra nemluvě).
Když už tak francouzské hachis a v překladu to znamená sekaná.
Jsem v to nevinně! Tak mě navedl překladač, neb francouzština je mi v podstatě cizí. Pak se nabízí ještě krásná čechogermánština se svou fašírkou. I když FÁŠ vlastně asi taky bude od Frantíků. Ten pocit germánství ve mně vyvolala nejspíš podobnost s fašounama 🙂
Nic z toho ovšem nezpochybňuje fakt, že příští maso z polífky nedostanou kočky. Dělám si chutě už od rána.
A vůbec- dneska jsi to tady zahltila vybranýma lahůdkama, pryč budeš pár dní, něco dodá Haderka, mně se musí někam ještě vejít kuře na rajčatech a paprikách a květák… Pak nemá bejt jeden hrochoidní… 🙂
Maminky švagr byl Išek od František a teta vzhedem ke své váze byla Hrošek….
Nám s bráchou se souhrnně říkalo Hrošici. To bylo v larválním stádiu. Z něj se vyvinul bůvol, ze mě bóje…
Moje maminka dělala haši vždy, když vařila hovězí polévku a potom to maso umlela, přidala bešamel a 1 žemli (prostě to nastavila), a s bramborem – mňam.