plechovka pořádně propláchnutych červených fazolí
2 vejce natvrdo
asi 100 g balkánského sýra
4 jádra vlašských ořechů
oříšek másla
2 a více lžic (olivového) oleje – kvůli hustotě
stroužek česneku
pepř
sůl (opatrně už je tam slaný balkán)
Umíchat v kutru na pastu, možná bude potřeba víc oleje. Mazat na chleba, uložit v lednici – pár dní tam vydrží.
Poslala Jarybarka: „Já dozdobila cibulí a okurkou a přiostřila sirachou.“
Z červených fazolí se dělá i dort,tak proč ne pomazánka,děkuji zkusím…
Dort??? Neznám, máš recept?
Moje maminka byla Slovenka a z velkých bílých fazolí dělala kaštanové pyré. Bylo to moc dobré a alespoň já jsem nepoznala rozdíl.
Nebyl by na to pyré recept? Mám velké bílé fazole, recept by se mi hodil.
Mamka uvařila velké fazole, sloupla slupku, oloupané fazole pomlela na masovém strojku a vmíchala máslo, cukr a rum podle chuti (rumem teda nešetřila). Nahoru nastříkala šlehačku a bylo nebíčko v papulce. Já jsem sehnala už uvařené kaštany v Rakousku, prodávají v 10 dkg pytlíčcích, tak už jsem taky dělala, ale krom mě to doma nikomu nechutná, tak dělám velice zřídka. Ve výsledném produktu by měly samozřejmě dominovat kaštany (fazole), máslo je na zjemnění a cukr a rum na dochucení.
Tak tohle taky prubnu. Zatím z trošky a uvidím, co na to vrchní ochutnávač. Jedlé kaštany jsou v marketech podle mne předražené a nasbírat nevím kde. Fazole jsou k mání, uvidíme😎
Nelo, děkuji za recept. To bude určitě moc dobré, vyzkouším.
kaštanové pyré má před vánoci vždy globus…dovoz – Slovensko
Fazolový dort,Fazolové kaštanové pyré…děvčata vy máte takové poklady podělíte se s námi?
Fazole mám ráda a toto mě láká.
Tahle pomazánka bude taky dobrá, už si ji opisuji.
když jde hummus z cizrny, tak proč ne pomazánka z fazolí nebo hrášku…japončíci dělají i z vařených fazolí sladkosti…
dobrej nápad, až budeme někde v létě lukostřílet, mám tip na snídani nebo na večer k posezení..děkuju…
A Číňani z hrachu…
Kdysi jsem dělala podle Číňanů z hrachu dezert. No, sníst se to dalo. Možná kdybych se nedržela receptu v množství cukru, věděla bych, jak to doopravdy chutná a bylo by to lepší.
Vypadá to hodně dobře. Fazole já ráda v jakékoliv podobě.
Tohle by taky tak krásně nazdobil manžel , to bylo jeho !! Díky , Evi , máš to perfektní , lépe už to ani nejde
Jo! Jo! Jo! Všechno, co se líhne z lusku, je dokonalá surovina. A jak se tu píše o srovnání s hummusem, je to přesně tak. Hmota na pomazánky, placky a karbanátky jde dělat ze všech luštěnin. A pokud to jeden nezmrví při dochucování, je to dobré vždycky.
Vypadá to moc dobře. Krásně nazdobené.
Tak, a teď doufám, že jste si všichni upekli mřížkový koláč, nebo jinou buchtu. Uvařte si kafe a případně si připravte valium, nebo něco ostřejšího na posílení a uklidnění, protože některé z vás teď možná naštvu. Budu trochu rejpat, kázat a prudit. No co, nakonec už to tu párkrát bylo:
Bramboračka opět hyne. Občas i recepty na PŽ mají větší ohlas. A to už je co říct… Haderach jsme mnohé nabídly (pánové prominou, beru tohle jako dámskou záležitost, ale i o vás je řeč) pomoc, protože po Janině odchodu na každodenní provoz zůstala sama. A ano, samotné úkony spojené s vkládáním receptú snadno zvládá. Jenomže když denně do něčeho vrážíte (byť jen malou) část svého volného času a odezva je téměř nulová, začne vás to otravovat. Přicházíte o čas, ve kterém můžete přečíst pár stránek dobré knížky, zalít kytky, nebo se odlíčit… No, a není to jen dojem. Od naší velitelky jsem to slyšela na vlastní uši. A je mi to líto. Lituju její skoro ztracený čas, lituju projekt Bramboračka, který se stal naší milou, každodenní samozřejmostí…
Pokud s tím Haderach praští, máme po žížalkách. Od chvíle, co tu nemáme Janu, se nedokážeme ani rozohnit a pohádat. A chlapi nám zmizeli. Vlastiku, Vašku, my na vás nezapomněly, ale ani recept, ani fotka. A netvrďte, že vaše stopy jsme zaznamenávaly jen proto, že na vás Jana mířila ostře nabitou vařečkou. A váš soused Petr? Přestal vařit, nebo se stal obětí samovznícení po požití svého „lehce pikantního“ pokrmu?
Haderach otevřela Kvákárnu. Jak bylo řečeno, je to prostor, kde se dá semlít všechno, co nepasuje pod recepty. Dokonce pro rozjezd vždycky stanoví téma, aby ty, které neví coby, mohly nějak začít. A? A nic… Je naprosto jasné, že ne každá má čas a náladu prokvákat každý víkend, nebo se vyjadřovat ausgerechnet ke každému receptu, ale spousta lidí si Bramboračku denně pustí. Je jedno, jestli aktuální recept uchvátí, nebo naopak. Ale stálo by za to párkrát zmáčknout ty malý čtverečky s písmenky a dát najevo, že práce, kterou někdo dělá, není zbytečná…
A doufám, že tohle třeba čte i někdo, kdo není zaregistrovaný a tudíž se nemůže vyjádřit. Myslim, že za všechny tady můžu říct, že uvítáme každou novou tvář. Novou krev. Po letech existence naší Bramborky tady všichni známe své kuchařské rukopisy tak, že ani nemusíme číst, od koho pochází. 🙂 Takže, máte-li někdo zájem, prostudujte odstavec „registrace“ a konejte. A vy staří známí a staré známé AGITUJTE.
Napadlo mě jedno oblíbené rčení Zdeňka Pohlreicha, ale to se tady nedá použít, přestože by sedlo. Proto vám jen naznačuju, že přichází víkend, máte možnost si k problému kváknout. Můžete mě poslat do háje. Můžete navrhovat, co s tím.
JEDNO JE JISTÉ: POKUD BRAMBORAČKA NEOŽIJE, NOVÝ ROK NEPŘEŽIJE.
A není to planá výhrůžka.
Parafrázuju Haderach: Buď si začněte stahovat recepty, protože napřesrok šlus a nebudou, nebo (dodávám já) začněme křísit!
Všem hezký den a snad ne jeden z posledních společných.
Kvák…teda…kvok…respektive OK. Nebo, abych byla věrná, Ook.
Kdo neví, co je „ook“, vyhledá. A ne, nejsem orangutan.
Jo, ale stejně jsi vohroženej druh…
Je to tak. Přiznávám že i já byla každodenní konzument, ale příspěvky žádné. Snažím se napravit a budu se snažit víc, protože kdyby Bramboračka skončila, bylo by mi to (a myslím že nejsem sama) moc líto. Práce Haderach a příspěvků stálých si moc vážím. A teď jdu zadělat na svatomartinské rohlíčky, protože za chvíli přicválá Martin, ale ne na bílém koni, nýbrž autem ve kterém mi přiveze moje nové kolo se sníženým rámem (problémy snad se všemi klouby v těle a francouzské hole už 6 let). Díky kolu se ale ven dostanu, hodně toho vidím, baví mě to, udržuje mě to v kondici, jen už se mi čím dál hůř nasedá. Takže mám úsměv na tváři, že letos přijede Martin na antracitovém kole 🙂 teda u nás 😀
Mam to stejne. Chodit moc nemuzu, jezdit na kole ano.
Mám to podobné, ale na kole jsem už skončila právě kvůli tomu nasedání. Kolo mi moc chybí, bez něj se daleko nedostanu.
Tak musím říct, že jste mě hodně překvapily. Podle příspěvků v diskusích si vás všechny představuju jako pětatřicátnice v nejlepší kondici 😀 (to myslím naprosto vážně, to není vtip).
Nello, JE nám pětatřicet. Některým možná už o týden víc, některým o týden míň, ale je. A přiznám se, že já jsem kolo nikdy moc nemusela a zatím ho nepotřebuju, ale kdoví, co bude za pár let. V tomto směru je kolo k nezaplacení. Pamatuji si to u své mamky i tchýně.
Dělávám pomazánky z různých zbytků – i z fazolí, ale takováhle kombinace inkredencí mne nenapadla. Ukládám a při nejbližší příležitosti udělám 😋
Jen to nebudu mít tak hezky načančané, jako Eva 😕😎