Nejdřív úvod abych popsal co to je za boršč.
Boršč je v Rusku to co na Slovensku kapustnica. Co rodina a nebo místo to trochu jinak. Proto nepíši jaký, ale vysvětlím. Při otevření restaurace Moskva v Praze tam byli Rusové a já měl to štěstí, že i já. Vařili se různé boršče. Byl tam takový starší kuchař a já byl cucák. Ale rozuměli jsme si. On si vařil svůj. Zeptal jsem se ho jaký že to vlastně je. A on mně řekl“ eto moj “ No já to v té době moc nechápal, protože normy a kalkulace to byl zákon. Později jsem pochopil a tak „eto moj“.
Suroviny:
500 gr vepřové plece
200 gr libovějšího uzeného bůčku
200 gr ostřejší klobásy
2 PL sádla
2 PL cukru krupice
1 krabička rajského protlaku
1 – 2 velké cibule
6 – 7 stroužků česneku podle velikosti
1/2 hlávky zelí
4 ks červené řepy
2 ks petržele
2 velké mrkve nebo 4 menší
5 velkých nebo 6 středních brambor
nové koření
bobkový list
celý černý pepř
sůl
voda
Na hotovou polévku zakysaná smetana pěkně plnou lžíci.
Tak nejdříve si připravíme maso. V mnoha receptech se používá hovězí, skopové a podobně, já se naučil tento podle kolegy jak uvádím v úvodu. Maso vepřové opereme, bůček uzený krátce povaříme a rázem máme vývar na zalití. Když bůček vyndáme, přidáme vodu a všechno koření a necháme vařit. Mezitím si nakrájíme všechno maso, klobásu oloupeme a také nakrájíme.
Oloupeme brambory a nakrájíme na kostičky.
Nesolíme, nepepříme nic s tím neděláme a společně s masem dáme do hrnce. Doporučuji hned na začátek vzít hrnec větší, pořád do něj něco budeme přidávat.
Vypneme vývar z uzeného boku a přecedíme na maso a brambory a dáme vařit. Už konečně začínáme s vařením.
No a jdeme na zeleninu, kterou očistíme. Nakrájíme na kostičky, cibule může být na hrubší kousky a česnek na plátky Chvíli nám to trvalo a maso a brambory se vaří tak k nim přidáme tuhle zeleninku. Je to podle toho, jak dlouho to potřebuje k uvaření a proto takhle. Teď si očistíme a nakrájíme řepu. Prkénko si já obalím folií, protože vůbec nemám chuť drbat a drbat, abych ho vyčistil. Dám si na pánev rozehřát sádlo, připravím si cukr a protlak a jdeme na věc. Na rozehřáté sádlo nasypeme nakrájenou řepu. Krátce orestuji a přidám cukr. Opět trochu společně orestuji a přidám protlak. Společně tak asi pět minut si to pomaličku míchám a jdeme do polévky. Promícháme, přikryjeme a pomalu vaříme a nastal čas na zelí. Polovinu hlávky si schováme na jindy a polovinu si nakrájíme na kostičky. Přidáme do polévky.
A protože už víc nemohu přidat, tak to dopovím. Necháme asi tak deset minut společně povařit a jdeme ochutnávat. Jestli je vše akorát a teď můžeme dosolit, dopepřit, případně pár kapkami citronu dokyselit.
No a máme hotovo. Na talíři přidáme zakysanou smetanu. Budu mít problém dát čas přípravy a vaření, protože současně připravuji a vařím. Tak ty časy berte orientačně a všichni máte časy vaření v oku tak ať se vydaří.
Tak tomu říkám „antre“ se vší parádou
Díky.
Juj, už to začíná, to se mi moooc líbí! Recept i komentář k tomu jsou parádní.
Děkuji
Taky vařím „ten můj“ boršč, ale při čtení jsem chytila takovou slinu na tento, že se do vaření pustím co nejdřív. Já teda vařím z hovězího masa, tak budu mít co srovnávat. Vítejte mezi námi, pane Josefe!
Děkuji
Krásný recept s krásným povídánim. Hned bych si dala.
Děkuji
Pěkný recept,mám ráda bořšč s masem,bez něj mi to tak nechutná. Taky dělám „moj“ bořšč,místo zelí hlavkového dávám kysané,takže se to podobá naší zelňačce a když mám,tak přidám i zeleninovou papriku.Moc děkuji za úžasný úvod,to víte moc mužů zde nevaří a tím vás taky vítám….
Takhle skvělý a do detailu popsaný recept jsem už dlouho neviděla, pane Josefe, díky. 🙂
enu je vidět,že to píše chlap… 😉
jo a vítejte pane Josefe….
Taky mám „moj“ a za bezmála dva roky, co pracuju s tím borščovým národem, jsem „mojich“ ochutnala aspoň deset. A boršč můžu ochutnávat třikrát týdně a furt to nebude moc. Takže příště zkusím páně Josefův.
A „moj“ na kvadrát jsme uvařily s mýma studentkama při soutěži gulášů. Guláš soutěžní, boršč jako hec. Guláš měl čestné uznání, ale o boršč se servali nakonec všichni. A když si vezmete, že ho vařilo pět holek – hospodyněk najednou, každá přidala nějaké to svoje tajemstvíčko a při tom se ani nepohádaly, tak je jasné, že byl eňo ňůňo.
No tak to je krása. U nás se dělá soutěž o kotlíkový guláš. Je to veselé protože se ženou jsme v porotě a veselé proto, že když ochutnáte 20 gulášů tak potom půl roku nechci ani slyšet slovo guláš. Gratuluji Vám ke studentkám. Krásný večer přejeme.
já na něj chodívala do Arbatu…a moc mi chybí…tenhle papróbuju… pokud to bude ono, bude taky MOJ 😀
Jen jednou jsem ochutnala boršč mé karlovarské babičky – napřed s nedůvěrou, a pak málem nezbylo na ostatní …zkusím, ale vařit budu se synem – jen pro dva by to bylo moc vaření. Už se těším..😋
Díky za recept.Nikdy jsem ho nevarila a nikdy jsem ho nejedla.
Už jsem byla dříve párkrát nalomená že do toho půjdu ale moc surovin moc velká“ věda“ a moc velký hrnec 😄….
Pořád výmluvy.
Už ale nazrál čas…
Abych moc neotravoval ta všem děkuji.
Nemám slov, protože se vším a se všemi souhlasím, mám úplně stejně ráda boršč jako vy všichni . Vždycky jsem ho vařila na základě hovězího vývaru- krásné šťavnaté kousky kližky, později vepřová plec , uzené jsem nedávala.
Poprvé jsme ho vařili venku na ohni v kotlíku-spíše teda kotli – namísto grilovačky ( kližku jsem předvařila na sporáku ). Byl to takový kompromis dvou lidí, tak jsme tam dali všechno od obou a výsledek úžasný.
Moc ráda si uvařím přesně podle našeho nového kamaráda, u nás nepohrdne asi žádné starší ani mladší dítě, a ti jsou pěkně vybíraví a každý něco nechce jíst. Díky moc za podrobný popis, to mám fakt ráda
Už to bude dobrých 20 let, kdy jsem se jednou (poprvé a naposledy) do boršče pustila. Byl to zážitek, dost dobře si to pamatuju. Z vyjmenovaných inkredencí bylo navíc ještě hovězí. Každé maso se vařilo zvlášť, hovězí vývar zůstal na klasickou hovězí polévku, ostatní dva skončily ve stejném hrnci. Řepa byla strouhaná na hrubé nudličky. Přesný postup si nevybavím. Vím, že to byla velká alchymie – přesně podle kuchařky- spousta nádobí, dělala jsem to skoro celý den – byla jsem sama doma-, ale výsledek překvapil i mne samotnou. Opravdu výborná polévka. Zákonný byl po příjezdu překvapen, potěšen. Jenže – těch inkredencí bylo tolik, že i když jsem dávky pokrátila, stejně to byl veliký hrnec. Pro dva lidi docela problém. Naštěstí druhý den přijel nevl. syn – tehdy svobodný, věčně hladový. Boršč se krásně rozležel a do večera vysublimoval (i my jsme si ještě pochutnali). Boršč mám ráda, ale žádná z restaurací, kam jsme poslední roky na toulkách republikou zavítali, jej nenabízela.
Teď si tu slintám a dumám, jestli bych to zvládla pokrátit a uvařit přiměřené množství? 😋😋😎
jak pokrátit, tak snad řekneš a my přiletíme 😀
Joooo… navařím kotel a pak uslyším samou výmluvu – Porouchalo se mi koště… Kočka zdrhla kdoví kam a bez řádného osvětlení létat nelze… Přimrzla by mi sedínka…. A já pak budu chlapovi celý týden 3x denně předkládat boršč. Schválně – jak dlouho si myslíš, že to vydrží, než mi hrnec překlopí na hlavu? 🤔
Moc děkuji panu Josefovi, že hned na začátek poslal tak výborný a podrobný recept. Já boršč miluju. Ale boršče se postě nedá uvařit 2 porce. Chce to jednou za čas a pak si ho pořádně dopřát. Naštěstí je uleželý snad ještě lepší než čerstvý. Mám inspiraci na vánoce. Polívky se v zimě hodí, boršč je výborný a já budu mít pár dní pokoj od vaření.
Tak tohle je vstup s plnou parádou. Boršč čas od času vařím, muž ho sice nemusí, nemá rád červenou řepu. Zato já a skorozeťák jásáme. Vařím ho tak nějak podlevočně, maso hovězí i vepřové, ale nikdy s uzeným. Příští týden přijedou mladí, takže je vyřešeno.
Už se těším, na ně a hlavně na boršč.
Pane Josefe, vítejte :-).