Malý unavený pes

Publikováno 13.11.2017 | Autor: Macůrková Jana

Jeden malý hrozně unavený pejsek –
takhle si užíval moji nemocenskou náš Kešu – kříženec bílého špice (maminka) a černého neznámého uhlířskojanovického jezevčíka (tatínek). Jméno vymyslely naše dcery – když prý vořech tak se vším všudy. A vodáci v létě tvrdí, že máme borderkolii vypranou na 90….

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 komentářů: Malý unavený pes

  1. lakysa22 napsal:
    13.11.2017 (9:36)

    Ten je krásnej…a moc jsem se nasmála…prej vypranej na 90…toho našeho křížence bordera bych do vody nedostala ???

  2. Katyp50 napsal:
    13.11.2017 (10:31)

    Ten je úžasný!!! A sluší mu to v těch polštářích.

  3. jarybarka napsal:
    13.11.2017 (11:40)

    Je krásný.Já si pořídila při odchodu do důchodu taky malého pejskaNikdy jsem psa neměla-nebyl čas a tak teď si to moc užívám protože je skvělý.Dost zvláštně zbarvený trpasličí pudlík.Jezdí se mnou na ryby a miluje vodu a taky bahno a tak je z něj občas maličký čuňas ale pořad miloučký.

    • Jana Macůrková napsal:
      13.11.2017 (11:46)

      Moje kolegyně měla kokra. Jednou jsme byli na rybníku na krmení rybičkám a milý Adámek se vyválel v dobře rozleželých rybách (vyhodili je tam rybáři na jaře při roztátí ledu), jeli jsme domů, Adámek v kufru, my dvě otevřená okénka a blily jsme za jízdy okénkem ven…. Podruhé se zase vyválel v bahně. Naštěstí to bylo kousek od známých a tak byl hnán po silnici až k nim, kde byl posléze ostříkán hadicí. Jinak to nešlo, kdyby uschnul, byl by z něj Golem.

  4. Katyp50 napsal:
    13.11.2017 (12:00)

    Hihi, jednou jsme byly s kamarádkou na borůvkách na Černé hoře v Krkonoších. V chráněném pásmu, ona měla povolenku jako myslivec. Nasbíraly jsme každá 2 kyblíky a nestihly poslední lanovku dolů. Její drsnosrstý jezevčík se mezitím pěkně válel v lese v borůvčí. Takže s těmi kyblíky jsme šly dolů do Janských lázní kde bydlela. Pořád jsme cítily smrad z lidských exkrementů, tak jsme nadávaly svorně na to, jak „ty lidi s.r.u všude“ a poté, co jsme došly domů jsme zjistily, že milý pejsánek se vyválel nahoře v tom borůvčí v hnusu a pěkně nám smrděl do cesty jak běžel před námi. 3x byl vykoupán, 3x byl vyfénován a smrděl stejně asi týden. A jak byl uražený!!!!

    • Jana Macůrková napsal:
      13.11.2017 (12:04)

      Ano, to oni dovedou. Kamarádův špic Roland to udělal také a předběhl nás, a my podezírali chlívky, králíkárnu, dokonce kanál a novou omítku… Až nám došlo. 3x byl vykoupán v Jaru – byl vyválený v něčem neuvěřitelně páchnoucím a mastným a přesto spal asi měsíc na verandě, neboť byl jak čuně a smrděl na 100 honů….

  5. Jiřina napsal:
    13.11.2017 (14:35)

    Pesánek je nádherný a proč ho panička ještě nepřikryla? Až mně slza ukápla, měli jsme dva pejsky trpasličí knírače, jeden pepř a sůl „Bobíček“ a druhý černobílý Daneček, oba už jsou v nebíčku, zrovna včera měl Daneček narozeniny-18r. Oba je máme na zahradě. Daneček měl svoje křeslo, kde spával. To křeslo máme v pokoji doteď, nikdo na něm nesedí/mám na něm časopisy/. Sice by se tam hodila nějaká skříňka, ale raději bordýlek, než křeslo vyhodit./ Když někdo přijde, nabídneme mu židli, nebo sedačku, křeslo nikdy. Jsme staří a sentimentální. 🙂

  6. a.rena napsal:
    13.11.2017 (20:59)

    Nás kromě bígla vlastní ještě „trpasličí vlkodav“. Je to kříženka – tatínek vlkodav s dogou, maminka staford s vlčákem. Je to doloženo, dcerka se vyvedla po dědečkovi vlkodavovi, ale dorostla velikosti vlčáka. A je miláček. Bígla máme už druhého (třetí bude jen přes mou mrtvolu) a ty dva ještě nedávno doplňoval jezevčík, který jim šéfoval. Zkrátka trojka k pohledání.

  7. BOYE napsal:
    13.11.2017 (22:14)

    Tak nás žádný psisko nevlastní, páč my nevlastníme plot. Ovšem krom soustavy mazliků zcela neužitečných (morčata, potkani), po ukradení kachny jeden mazlik užitečný – bude nám rodit jídlo (králik) se k nám nastěhovala skvadra ochočených mazliků divokých: Strakapoud, kterýho už jsme podezírali z homosexuality si po dvou letech konečně přivedl paní strakapoudovou a společně uklovali větev na hrušni, tato hapala na studnu, kde jsem na prkně sušila hlízy gladiol, všechno vylítlo do vzduchu jak hejno cirkusáků a našla jsem jich polovinu. Dále nás ovládá paní Ježková se svými haranty. Kolem sedmé večerní přišupačej ke kočičí misce a mlátí s ní tak dlouho, dokud někdo nenasype. Nažerou se a pokračujou v cestě. Vrchol všeho jsou dvě veverky. Když venku kouříme, drobí nám na hlavu smrkový šišky a vydáme-li se do zahrady, vrhají po nás předměty, jakoby omylem, ale mají trefu, mrchy. Jeden by řek, že jsme tu pro srandu králikum. Omyl. Jsme tu pro srandu těm, kdo nás opravdu vlastní – kočkám. Jo, a ještě je tu jedna drzá koňadra. Sedí na okně, tváří se rozmile (tedy jen když krájim maso) a jakmile na pár vteřin opustím bojiště, vlítne dovnitř, sedne na prkýnko (kuchyňské, na WC netrefí) a zobe. Když slyší, že se vracím, sedne zpátky na okno a dělá, jakoby nic. Jen jí většinou ze zobáku čouhá kus nějaký šlašinky. Holky, já chci psaaa! Milý Ježíšku… navleč monterky a postav plot. Já už budu hooodná!

    • lakysa22 napsal:
      14.11.2017 (0:10)

      Já Ti půjčím toho našeho, jestli s ním přežiješ měsíc, jsi připravená…
      Přes den bude ochotně lítat po zahradě, kdybyste chtěli pohřbít slona, můžete si vybrat s několika jam, které vyrobí, aniž ho požádáte…ovšem večer se bude rvát domů, a běda, kdybyste ho nepustili. Bude tak vyvádět, že vás sousedé budou podezírat z týrání. V jídle si nevybírá, žere absolutně všechno od kiwi přes mandarinky, jablka, sýry ,- ty miluje, za palačinky udělá i stojku na čumáku. Na misku se vrhá stylem „ještě jsem letos nežral“ a až půjdeš spát, počká až si lehneš, potichoučku se vplíží a lehne si vedle postele.
      Když bude chtít, předvede různé kousky, když se mu nechce, nepohneš ním. Je vítací, mà rád děti a krom toho, že kam se hneš, najdeš hromádku chlupů, a srdce se Ti zastaví pokaždé, když najednou hafne…je zlatíčko.
      Pokud to všechno vydrżíš, jsi připravena pořídit si pejska jakékoli rasy.

      • BOYE napsal:
        14.11.2017 (0:59)

        Beru! A pokud jde o ty chlupy: Já pelichám zásluhou štítnice a holky mají vlasy do pasu. U nás se to ztratí. Zahradu potřebuju zrýt celou, netřeba pohřbíti slona, ale o jednom volovi bychom tu věděli (zatím žije, tak se ptám: Loví tvůj psík zajíčky?…) Letos jsem nežral – no při pěti dětech o tom něco vím. A jestli má opravdu rád děti, tak krmení tu má dost. Až dojdou domácí, ulice je plná…
        Já věděla,že jsi kamarádka 🙂

        • a.rena napsal:
          14.11.2017 (14:04)

          Ale zavčasu musíte říct „dost bylo rytí“, páč v tom pracovním nasazení přehlédne, že úroda potřebuje jen okopat. Proto už i my máme plot. Nejen kolem zahrady, nýbrž i kolem pole. Když jezevčík chytal potkana (domácího nemazlíčka), zaoral přitom záhon petržele, mrkve i cibule. Takže dopis Ježíškovi upřesnit: psa, ale aby nebyl škodlivý jak mandelinka bramborová. Bígl, když byl ještě roztomilé štěně, se rozhodl, že se mu nelíbí, jak máme dům z poloviny obrostlý psím vínem. Tak všechny kmínky odkousal pěkně ve výšce 30 cm. Asi si na to vzal i pravítko. Trvalo dalších pět let, než dům opět obrostl. Ale milujeme je všechny. 😀

      • Jana Macůrková napsal:
        14.11.2017 (7:41)

        Když čtu to, žere všechno, tak si vzpomenu na ten krásný inzerát:
        „Daruji dogu – psa. Žere všechno, nejraději má děti“

  8. Katyp50 napsal:
    14.11.2017 (15:12)

    „Daruji křečka. Překrásného. Mazlivého, čistotného, miloučkého….“ Jmenuje se HERGOTHAJZLEEŠTĚMNĚJEDNOUKOUSNIASKONČÍŠVZÁCHODU.

  9. Jiřina napsal:
    14.11.2017 (18:08)

    Děvčata, moc děkuji za krásné příspěvky, už dlouho, dlouho, dlouho jsem se tak nepobavila a nezasmála. Z toho by byla perfektní kniha pro zasmání a poučení. Den může být sebeblbější, ale tohle přinutí ke smíchu i škarohlída. 🙂 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..