1,5 kg pevného ovoce –
dýně, citronová nebo pomerančová kůra
pevné hrušky, jablka,
ořechy – v době kdy jimi lze prostrčit ostrou špejli nebo zápalku.
můžete zkusit kandovat i červenou řepu.
Ovoce nakrájíme na větší kostky, zalijeme vodou s octem (1 díl ocet : 10 dílů voda) a necháme 1 – 2 dny stát v chladu. Ovoce vyndáme, a dáme povařit asi 10 minut do hodně sladké vody. Ocedíme, osušíme a naskládáme na pečící papír. Zasypeme vyšší vrstvou cukru a buď v troubě, na kamnech nebo v sušičce pomalu sušíme, až ovoce nepouští žádnou šťávu a je na povrchu suché. Vyměníme pečící papír a necháme ovoce v chladné suché místnsti ještě několik dní doschnout.
Recept vyzkoušela: Jana Macůrková
Pomerančovou kůru dělal můj první muž. Chtělo to pomeranče s tlustou kůrou, což byl za bolševika problém, všude byly jen ty kubánské. Kůru nakrájel, namočil do vody a každý den vodu měnil. Po týdnu vyklopil na pánev, zasypal cukrem a na mírném plamenu míchal až se kůra obalila rozpuštěným cukrem a ztuhla. Bylo to vynikající a zmizelo to snad rychleji než samotný pomeranč.
Když jsem si před léty koupila sušičku, nastala doba experimentů, co vše sušit. Také to byla dýně, kterou jsem máčela do různých trestí, ananasové, rumové a všech co byly k dostání. Bylo to výborné do marokánek. Dnes už jen jablka, hrušky, švestky (letos ani jedno), jahody, maliny pro papoucha (ten by pro ně dal poslední peříčko 🙂 ), rajčata a snad letos i houby.
Boye, tady se mluví o houbách už i u sladkého!!!!!!! Je to fakt už k nasr….
No chtěla bych být u Blahovky papouchem. Představa, že pro mne někdo suší malina je fascinující. I když – měla jsem kočku a ta milovala vanilkové rohlíčky. Pravidelně jsem jí je na vánoce pekla. Ještě měla ráda perníčky. Od té doby co ji nemáme je už nepeču, nikdo o ně u nás kromě mne nestojí. A péct 10 rohlíčků, to opravdu nejde. Tak je vždy jen žebrám.
A nejen maliny, ale i černý rybíz, borůvky a hlavně semínka ze všech dýní. Jen ne z hokaido, ta jsou moc tvrdá a kloužou mu v pařátkách. Také semena z bezslupkaté olejné dýně nedostává, neb je slupnem my.
Já až se příště narodím, tak chci být u nás papouchem a nebo kočkou :-).
A jak se kočka snáší s papouchem? Když byla dcera malá tak si 2x koupila potkana. Kočka úkol spolehlivě splnila, i když byl potkan zabezpečený. Kočka si to vždy vyčíhla. Potom dcera prohlásila, že potkany už ne, že má na ně smůlu. A chtěla psa. Bohužel už ho taky nemáme, ale dožila – fenka – 18-ti let. Poslední dva roky měla neskutečnou péči, ale potom jsme to museli vzdát. Nesmírně těžce jsem to nesla.
Franci, ty houby budeme prostě ignorovat a doufat, že je to tak v únoru přejde 🙂
I já bych byla ráda u Bláhovků papouškem 🙂
Moje dítě má potkany a kočky. Běžně na jednom rameni myšoně, na druhém kocoura a za jejím krkem si družně splétají ocasy. Stará kočka jen nevěřícně zírá, co to vychovala za blby…
Boye, už chybí vlákno, tak píšu sem – souhlasím s ignorováním slova houby. Já jsem se rozhodla, že to budu považovat za vulgární slovo a škrtnu ho ze svého slovníku. A ostatní – ať si je někam strčí. V únoru snad budou psát o zabijačkách. Já bych si dala jitrnici !!!!
Nebo přijít na něco, co mají všechny rády a je to nedostupné a pak se tvářit, že my toho máme tolik, že nevíme, co s tím. Víš třeba jako pravý ruský kaviár: Onehdá mi upadl ten kýbl, ze kterého kaviár nandavám zednickou fankou, se to, potvora, rozkutálelo po salónu a uklízečka to zametala snad čtvrt hodiny… Nebo tak něco, chápeš?
Toho slova HOUBY bych se tak zcela nezříkala. Ono se hodí jako synonymum k tomu druhému na HO… a někdy to člověk ocení. Tedy pokud to s houbama není zrovna na to houno, že jo?
My máme kočky „venkovní“ a tak jsou od papoucha separované. Syn má kocoura a když byl malý, tak ho vozil k nám a aby neutekl, musel být uvnitř. Jednou slyšíme jak papouch opakuje celý svůj slovník a v pokoji na kleci pověšený kocourek za přední packy, papouch v rohu a kecá jak pominutý :-).
Letos jsem jandovala dýni…choděj mi to užírat, a když jsem ji čistila, náš pes sežral všechnu tu měkkou část, kde jsou semínka. Ta vyplival, ale jinak to sežral bleskem.
Loni jsem dostala tu dýni jako jedlý dárek…tak mi to zacutnalo, že jsem neodidala…
Já to kanduji trochu jinak. Někde jsem to četla a podle toho jedu. Namočím pomerančovou kůru do vody a dva dny měním vodu. Pak dám vařit(kůra musí být bez toho bílého, to je hořké) a přidám cukr. Nechám vychladnout, druhý den přidám cukra a zase lehce vařím, nechám vychladnout a třetí den znovu přidám cukr. Nechám vychladnout a rozložím k osušení, dám do sklenice a používám,třeba do marokánek. Ten sladký nálev použiji do čaje,nebo do nějakého těsta. Hrušky, jablka, dýni, natož červenou řepu jsem nedělala a možná zkusím, díky…….
Takhle ji kandovala babička, později máma. A vůbec nejlepší kandovanou kůru jsme měli, když naši vyjeli prvně do Španělska a přivezli padavčata z místní zahrady. Nikdy jsem nejedla lepší pomeranče a kůru jsem zkusila i syrovou. Bezva dryák a v čemkoli to tak krásně vonělo!!!
Kandovat se dá v podstatě cokoli, včetně květů (jedlých). Ty pak lze používat třeba do čaje místo cukru. Ve skleničkách to vypadá dobře (já čaj nesladim, ale zkušenost s grogem a svařákem je asi srovnatelná), některé povedené i dort ozdobí…
Tenhle postup jena internetu taky – dokonce to opakují asi 14 dní, což mne rozesmálo. Ten postup, který mám já, je možný, když máš na vesnici kamna. Na nich to schne jedna báseň.
Jinak od tebe budu chtít fotku a recept u těch marokánek, ty já nedělám.
Pamatuji,neb už jsem taky pěkný pamětník,že do octa se dávala nakrájená dýně na zpracování do kompotu,slila a pak v čisté oslazené vodě s přídavkem ananasového sirupu vařila do změknutí.Dělala jsem to,ale nemusela,moc mi to nechutnalo.
Já nedávám žádnou tresť ani džus. Dávám pouze citron, hřebíček, celou skořici a cukr. Ocet se dává, aby byla dýně pevnější.
Nechci ti podkuřovat, ale po všemožných pokusech jsem došla k zásadnímu poznání: Jediný dýňový kompot, který jím s chutí, je tenhle model. A musí křupat! 🙂
A s tou troubou máš pravdu,moje tchýně na Moravě má kachlový sporák,po straně se dvěma troubama a tam se dá sušit všechno.
Nemluvě o tom,že v jedné troubě peče kuřátka a v druhé moravské koláčky.Na sporáku se vaří polévka a brambory,akorát musí pořád topit,to je nevýhoda,ale jinak je tam třeba i v tuto dobu teploučko.
Milé kolegyně, v mém případě máte s houbami smůlu – já nenasbírám houby jedině, jestliže je v zimě více než metr sněhu. A co si myslíte, že vařím dneska? Hovězí maso, houbová omáčka…. ????
Huš a kuš, babo!
Já už se radši ani nezmiňuju.jen si to tu přečtu a jinak ani píp. ???
Boye,
přesně tak. Bylo mi trapné, ale ať už je to venku – já sbírám jenom lanýže. Už jsem se jich přejedla, tak je rozdávám známým. Bohužel už ani oni je nemůžou ani vidět. Vyzkoušela jsem s nimi už všechny možné recepty, máš nějaké nové? Posledně jsi mi jeden posílala, bylo to dobré, ale chtělo by to změnu. Možná lanýžová zmrzlina?
????
Mám: Tuhle jsem je dávala do nádivky – jak jsem ti psala, že kachničky mandarinský dávám dvě na porci (jarní kuřátka děti odmítly s tím, že nejsou socky, aby to jedly) – no docela to vyšlo, jen toho šafránu bych nasypala tak o lžíci víc a koňak aspoň VSOP, nebo XO. S tim VS je to takový hrubší. To víš, žádnej zázrak, ale jako rychlovka k večeři to ušlo.
K tý zmrzlině: Je to stejný jako u všech ovocných (docela dobrá byla ta ze zlatých datlí uzených na hřebíčku), jen je musíš kandovat v cukru ze včelích hovínek a dávat jen pestíky z vanilkových květů. Kdyby ti došla velbloudí smetana, tak tu ještě mám a ve středu přivezou další.
No, řeknu ti, tuhle jsem vzpomínala, jak jsme doma vařívali bramboračku z vobyčejnejch ty víš čeho, tak teda to už ani omylem…
A co takhle cibetková káva? Tu nevaříš? No, já vím ona se shání špatně, ony ty cibetky tolik nežerou a sbírat to po nich po jednom bobku….že ano…
No právě, když nežerou, tak taky nes… A já jsem spíš čajařka.
Ale dá se v Praze sehnat,ve starém pořadu na Relaxu Novotný říkal,že šálek přijde na 320,-,takže už i to je nuda……..
Pane vrchní, co mi doporučíte k večeři? No, je tam volský jazyk s křenovou omáčkou. Ale pane vrchní, přeci nebudu jíst něco, co mělo nějaké hovado v tlamě, přineste mi raději vajíčko….
Že by se tady někomu stýskalo po Obálce?
Vida! Tříbarevný lanýžový puding! To je nápad! A pro ten škrob si zajedu do Rakouska 🙂
Ty ho nebudeš mít z vlastnoručně vypěstovaných brambor nebo kukuřice? To jsi u mě hodně klesla.
Šmankote, tak jsem to nakonec profičela… Dobrá, sestupuji opět mezi prostý lid: Ty noky jsou úúúžasný. Udělala jsem ze dvou dávek a holky si je dají k obědu se salátem, jak navrženo. Snad mi nechají na ochutnání, když jim slíbim tu lutenici k večři (nemaj tucha, co to je).
Přijde takhle zajíček do cukrárny a říká: máte lanýžovou zmrzlinu? No, nemáme zajíčku. Druhý den opět přijde zajíček a zase zklamaně odchází. Třetí den přijde a ptá se, máte lanýžovou zmrzlinu? Na to prodavačka radostně, no, to víš, že máme, zajíčku. A na to zajíček – Ta musí bejt ale hnusná….??
Nene, mě nenachytáš, byla mrkvová!
Náhodou, on tam byl dvakrát, já ho potkala, pokaždý…
jo, tak 2 :0 pro tebe…
Jinak, vy zmije jedny jedovatý, jestli si myslíte, že těch hub mám tuny, tak jste na velkým omylu. Mám přesně tolik, že jsem dovezla Haderach pytlík sušených, dala Pavlínce jako odměnu za práci pro nás a chystám se dovézt pytlík BOYce za ořechy.
A zbyde mi tak možná na zimu. Něco mám sice v mrazáku, ale sušený jsou sušený.
Pořád ještě doufám, že začnou borováci, ti tady ještě letos ani nevykoukli zpod mechu. Jedu příští týden na dva dny do Jeseníků, tak snad přivezu něco na usušení odtamtud.
Dobrá, uděluji ti milost… a spadlo prvních dvacetsedum vořechů. Deset sežráno.
U nás je jen jeden vořech, černobílej a jmenuje se Kešu…
A ja ti moooooc dekuju. A rostooooou!!!
No já to letos ještě musím vydržet, ale příští rok doufám, že už budu pilně chodit.
Leto jsem neměla ani pořádné jahody – když byla sezóna, tak jsem pořád pracovala a nestíhala se pro ně někde stavit a stejně bych je neměla čas jíst…….. tak opět příští sezóna. Kamarád, co bydlí cca 10 km od mého nového bydlení má zahradu a tam jich je…… A když mu na jaře trochu pomůžu, tak budu sklízet také.
Má tam rajčátka, papriky, fazolky, mangold a spoustu dalšího, já se vrhnu na bylinky…. už mám toho lítání v taxíku po Praze plné zuby!