Jedno nebo více malých prkének různých tvarů a velikostí
spousta malých hřebíčků
barevné vyšívací příze včetně zlaté a stříbrné
a hodně trpělivosti
Kružítkem si narýsujeme kružnici, do které natlučeme upravdu pečlivě spoustu malých hřebíčků (doporučuji s velmi malou hlavičkou). Množsví nijak nepočítáme, jen by jich mělo být tolik, aby byly maximálně 3 – 5 mm od sebe.
Začneme jednou barvou, uvážeme na první hřebíček a potom omotáváme vždy v pravidelných intervalech – čím dál zachycujeme postupně bavlnku, tím víc do středu vzor zasáhne. Po chvilce, kdy máte pocit, že se nedopočítáte, vám to půjde snadno a určitě budete hledat na internetu – heslo STRING ART, tak se tato technika jmenuje.
Ukázku výroby jednoduchých ale moc hezkých dárků posílá: Jana Macůrková
Je to moc hezké, nápadité a hlavně se určitě nenajde druhý přesně takový, takže originální dárek. Asi si nadělím…
Já jsem j loni dělala na Vánoční výstavu ve škole a prodávala je za 40 – 60,- Kč.
Potom jsem zjistila, že na internetu je někdo prodává za 450.-.
Jestli chceš, tak ti nějaké předlohy pošlu, mám jich docela dost. Hezké jsou podlouhlé, dělala jsem je jako „přesýpací hodiny“.
No to Teda – vždyť jen náklady + ta piplačka! Ale kam že to můžeme přijet na takovou skvělou vánoční výstavu? ☺ Já onehdy byla ve škole u syna na vánočním jarmarku – každé z dětí mělo něco přinést (udělaného, upečeného, apod) a pak se to tam prodávalo a výtěžek šel na nějakou dobročinnou věc. Já těžce nestíhající neměla ještě ani rohlíček a tam bylo tolik cukroví a za hubičku. Přinesla jsem si domů krabici a měla jsem ten rok nejvíce druhů široko daleko !
Nevím, odkud jsi, ale já učím na Ondřejově (tam co je ta hvězdárna) a na stránkách školy už je asi i datum naší vánoční výstavy.
Hezké „pracholapky“, mám doma tolik bavlnek a různých vln……. asi bych to „dala“.
Jako dekorace moc milé. Ale jednoduché to zase tak nebude.
Nádhera, můžeš mi Janičko říct co neumíš? Víme, že umíš skvěle vařit, péct, zavařovat, dělat na zahradě, chodit na houby/a hlavně je najít/, stahovat králíka,čtvrtit divočáka, ryby, jelena, vedeš kroužek chovatelů, teď vidím že i ruční práce Ti není cizí, vedeš s kolegy „Bramboračku“, učíš ve škole, určitě jsem na něco zapomněla. Naprosto nechápu jak to všechno stačíš, snad máš víc než 24 hod.denně. Kolik hodin denně spíš a kdy odpočíváš, jo a taky určitě čteš. Můj mozek mi to nějak nebere. Řekla bych, že je Ti tak kolem dvaceti, to bych snad pochopila 🙂
Také z ní, při debatě z očí do očí, energie jen tryská. Určitě švindluje, když hrozí důchodovým věkem.
Bohužel nehrozím, já už dokonce v důchodujsem (a to ty dobře víš??), ale jestliže je člověk tak starý, jak se cítí, tak vítej puberto…..
Puberťácký nápady občas mám i když důchod taky klepe na dveře.
Přiznám se, že neumím drhání, nebaví mne žehlení, nikdy jsem nekoketovala se šitím. Jinak já mám Gymnázium v Nymburce směr přírodovědný a výtvarný, tak odtud asi pramení, že si umím poradit s docela dost věcmi. A když mne něco zaujme, jako právě string art, tak mne to i hodně baví.
Holky, klid. Jak vzniknul Spiderman? Kluk chytil od pavouka nějaký gen a zmutoval… No a Jana v tom zookroužku, který vedla, chytila něco od chobotnice! Určitě před veřejností skrývá zvýšený počet párů končetin! A není to všechno. Chobotnice, což se ví málo, je děsně chytrá a šikovná a má umělecké sklony. Měla jsem možnost ji (chobotku, ne Janu) pozorovat, když si po přestěhování z moře do akvárka budovala domeček. Kam se hrabe reportáž z National Geographic! A přesně všechny chobotničí vlastnosti v kombinaci se svými lidskými schopnostmi nám tu teď Jana nenápadně servíruje a my máme pocit mírné méněcennosti. Nestresovat se! Každá podle svých sil a možností těla i ducha a bude-li to někdy málo, tak se můžem vytasit s tím, že se s Janou známe! Tak jako každý, kdo omylem zavadil o Spidermana se okamžitě ohřál na jeho slávě… A vůbec. Kdo ví, jak to bylo s nemocnicí. Než v neděli ohlásila pauzu, na Bramborajdě se vařilo. Je zpátky pár hodin a nejen vaří, peče, smaží, ale tluče hřebíčky, natahuje bavlnky. Určitě se jen schovala, protože potřebovala aktivovat další chapadlíčko… No? Proč žije tak blízko u vody? Kampak se poděly chobotnice ze třetího patra? No? NOO???
No, nejsem ani zelená, ani, já nevím jaká byla ta druhá chobotnička, u řeky už jsem nebyla od té doby, co máme bazén(ek), ruce mám opravdu jenom dvě a den má i pro mne 24 hodin. Hodně věcí mám nafoceno z dřívějška (což je moje klika) a hodně věcí dělají holky ze 6 – 8.třídy.
Modrá byla ta druhá. A doufám, že je ti jasný, že ten výlev byl obdivný. Já těm výkonnejm ženám závidím, když jsou schopný energii cpát do domácnosti. Než mě sejmuly některé poruchy (říkám, že mi prokluzuje spojka), můj energetický potenciál byl velmi vysoký, ale doma se to odrazilo tak v kuchyni. Mnoho sežrala škola, mnoho lokální politika (vždyť tobě to vysvětlovat nemusim)…
A chobotnice skutečně obdivuju! (Nepopírám. I na talíři.)
Byla bys moc hodná, mám ráda ruční práce. Kdysi jsem chodila do kurzu netradičních technik…drhání, tkaní, ukázky batiky….jen ukázky vzorů, protože to každá z nás víceméně znala…hezké věci a prima parta….od 25, až po 75!
Až budu v práci, najdu i předlohy, jinak ti pošlu hlavně fotky hotových výrobků. Většinou jsou to stejně moje originály.