Malí ptáčci s omáčkou:
Dobře obrané ptáčky vlož na rendlík, trochu osol, dej kousek másla a krájené cibule k nim a nech je hezky vypect: pak usmaž žemličku dožluta, dej ji k těm ptáčkům, nalej na to hovězí polívky, nech povařit až to zhoustne, dej do toho trochu nového koření, a pak věnec z máslového těsta kolem mísy obloživši, pošli na stůl. Může se též na kotoučky krájená žemlička okolo mísy obložiti.
I tento recept poslal: Jarda Bažant, preparátor Muzea v Mostě
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Párkrát jsem z ricotty něco dělala, ale zařazené do jídelníčku to nebylo, tak své stálé místo v lednici (na rozdíl…
Ale já je všecky zbožňuju😍
Nevím, jestli se do tohoto budu pouštět, ale mám zážitek ze Španělska. Že udělám vnoučkovi tvarohové noky s ovocnou omáčkou.…
Já je ochutnala, i když ne od Mialna, ten je trochu z ruky. Podivná konzistence ricotty v tom zmizí a…
Popravdě - já ricottu taky nerada, vadí mi ta konzistence. Ale já nerada ani cottage. A ano, domácí lučina je…
Mám to stejně jako děvčata:též mě ricotta neokouzlila.Koupila jsem jí nedávno ze zvědavosti a už ji nekoupím.
Praudu poudám, když poudám, že ji nekupuju . Mám to s ní jako s lilkem . Vyzkoušeno , nechutnalo .…
Taky tak dělám a je to výborné. Jinak taky spíš koupím mascarpone.
Já rozmíchám v 10% smetanovém jogurtu (1kg) jednu smetanu ke šlehání, nechám v cedníku vyloženém gázou vykapat - a mám…
Ani já nejsem extra příznivcem. Nějak jsem ji nepřišla na chut. U nás se používá bud mascarpone (i když ty…
Pro me dobrý, přimlouvám se za drážkovane noky, protože se na nich omáčka spis udrží.
Dnes nic pro mě, nechť pan Paleta odpustí. Olivový olej a bazalka jsou pro mne nepoživatelné a italský recept by…
Jen ať si holka žabí dá, já jí ricottu nesmlsám, nějak jsem v ní nenašla zalíbení.
Jarda Bažant je zjevně velmi pracovitý. To se mu to receptuje, když má v popisu práce ty ptačí voblečky zase nacpávat. Jen by mě zajímalo, kde je furt bere. Má mostecké muzeum svého ptáčníka? Pominu sehnatelné, ale svinsky předražené křepelky. Co máme dál? Nic. Kam se poděly z našich tržišť koše sluk, kvíčal a vran? Já tu mám již zmiňovanou drzou koňadru, ale kamarády nevodí. Krom toho, že je nenažraná a lakotná, tak s ní asi nikdo neka… Na střemše u balkonu je sice ptáků jak na gotický fresce, ale jen se hnu, frnknou, jak kdyby tušili, co mám v úmyslu…
Jo, něco vám povim: Ptákuov z prvního receptu už mám upeklých zpola a zjistila jsem, že komtesky sežraly pečivo zcela. Protože víkend a svátek u nás znamená vyžranej krám, musim i ty žemličky na topénky upíct. Kuva pátek, to je svátek…
Neboj byla jsem upozorněna, že téměř všechny druhy drobného ptactva jsou u nás chráněné a že doufá, že to nebudu zkoušet. Proč bych taky zkoušela, když tu jsi ty, že ano???
Jinak Jarda má dějiny velce rád, svého času vyhrál jeden díl soutěže „O poklad Anežky České“.
Jinak materiál na vycpávání získává z úhynů, občas jsem mu vezla i já něco (rezavá veverka ap.)
Šak já mám tu uřvanou, barevnou havěť místo televize. Program přepínám vhozením nové hrsti žrádla na balkon. Občas to u nás v létě napálí nějaký zamyšlený pěvec do otevřeného okna a vypuká záchranářská akce: Křísit, chránit, nešokovat, napájet… A když dojde na nejhorší – ze zobáku krev, nastává traumatické dilema: Zakroutit krkem, nebo nechat dodýchat. Když se cuká, kroutim, ale pak se z toho ještě dvě noci odkopávám.
Zrovna u tohohle receptu si řikám, že by k tomu šly použít krky a konce křidýlek. Řekla bych, že kouzlo bude v těch malinkejch masíčkách. Co taky většího najít na pěvcích. Možná použít kousek z bažanta (byl-li by), aby se tomu dostalo tý divočejší chuti.
Si tak řikám, kolik ptáčkuóv by bylo třeba k nakrmení naší smečky… Copak jsem Veliký Mao?
My máme na balkoně velké krmítko, kolik mě ročně ty uřvaný malý potfory stojí jen na slunečnici, si ani nepřej vědět. Takže dobře znám ránu do okna, sýkorku v šoku sedící na manželově ruce, potom ji opatrně přendat na skříňku vedle okna a nechat. Odlétne – neodlétne?….
Taky jsou vybíravé a žerou u vás jen černou slunečnici a nechávají žíhanou,až kdyz nic jiného není? 🙂
Za dobu svého téměř ročního pobytu v Číně jsem jedla kdeco. Hada, různý hmyz, asi i nějakou tu kočku nebo psa…. no raději jsem se ani nepokoušela dozvědět, co vlastně mám na talíři. Vše mi chutnalo, vše jsem snědla bez následků. Ale jediné, co jsem fakt nemohla a to se mi udělalo šoufl tak, že mi bylo naprosto jedno, že je to jejich nějaké šíleně krajové „národní“ jídlo byli takoví malí ptáčci napíchnutí na jehle a smažení v horkém oleji. Vlastně se jen vycucávali. To když jsem viděla a vzpomněla si na ty sýkorky a brhlíky a další havěť, co mi lítala do krmítek na chalupě, tak mi fakt bylo zle. Ne, tohle ne!
Těším se na krmítka, která budu mít v Mostě na lodžii a budu rozmazlovat. Kočky budou mít video v přímém přenosu.
Pro Ivanu P. – žerou jen tu černou, jinou nedostávaj, já jsem ráda, když tu koupí alespoň něco. Jinak dostávají drcená semena z dýní, nahrubou nastrouhanou strouhanku, lépe řečeno to, co zbyde na sítě po přesátí a hovězí lůj…