Těstoviny
košťáloviny (brokolice, pár listů kapusty)
2 – 3 stroužky česneku
kousek másla
dobrý sýr s modrou plísní
čerstvě mletý pepř
komu třeba, tomu sůl
Dáme vařit těstoviny.
Na rozehřáté máslo vhodíme plátky česneku a jakmile se rozvoní, přihodíme malé růžičky z brokolice a na nudličky pokrájenou kapustu a zlehka dusíme. Jen tak, aby zůstala zelenina pěkně zelená a tak akorát křupavá.
Děrovanou naběračkou přeházíme těstoviny k zelenině.
Není třeba moc odkapávat – vznikne sosíček.
Párkrát nad jídlem otočíme pepřomlýnkem, promícháme a nandaváme. Posypeme strouhaným sýrem. Nám k tomu nejvíc pasuje kvalitní a dobře zralá Niva, Roquefortu se meze nekladou… Ale sypejte čímkoli.
Jo, nevylévejte vodu od těstovin, bude se vařit polévka z košťálu použité brokolice.
Recept poslala: BOYE
Těstoviny s nivou!Veliká ňamka.Lehká večeře co tě neuspi hned při znělce zpráv.
Asi jsem divná, ale mne uspí televize po jakénmkoliv jídle. Na mne působí telka lépe než narkóza. Jestli ono to nebude kvalitou pořadů….jakýsi pud sebezáchovy…
Já taky usnu kdykoliv a kdekoliv, ale u televize zaručeně. Co se programu týká je mi jedno zda to jsou hororové zprávy, napínavý film, nebo pohádka. Neusnu nikdy u Švejka, nebo u Anděla na horách a ještě u Madisonských mostů. 🙂
Madisonské mosty jsem šíleně obrečela, Anděl na horách už moje parketa není, dávají ho strašně často, a Švejka mám v příbuzenstvu – nevím, zda jsi viděla film Velká cesta – tam je zmínka o postavě Franty Strašlipky, který posloužil jako jedna z předloh pro postavu Švejka. A to byl bratr mého dědečka – za svobodna jsem byla Strašlipková.
Madisonské mosty jsem viděla několikrát, nenechám si ho ujít na jakémkoliv programu. Perfektní herecké obsazení, hotový koncert a pokaždé brečím. Mám i knihu i pokračování „V prachu cest“, škoda že to nebylo zfilmováno. Obě knihy nádherné.
Film Velká cesta jsem neviděla, kdyby ho někdy dávali, tak se podívám. Tvoje vtipné poznámky – holt geny se nezapřou. 🙂
Niva!! Kdykoli, kdekoli, v čemkoli a v množství více, než dostačujícím!!
Když jsem nemohla zelené (hurá! Teď už můžu), tak těstoviny s nivou a smetanou, niva v selské omeletě, s rohlíkem…..teda pokud se k tomu nedorval pes.
U nás pokud se k tomu nedorve mladší dcera. A to kdysi dělala nad nivou takové ksichty….
Opět recept pro jednoho, super nápad, všechno dobre, jen co sním tu mísu br.salátu, kterou jsem si (cvok) vyrobila, tak začnu jist dobroty z Bramboračky. To mě tak několikrát za rok popadne a jdu do br. salátu. A pak počítám pneu.
Budeš-li mít takové přebytky, půjčím Ti hafana. Včera jsem dostala chuť na pařížský salát – taky tak jednou za rok- koupila jsem, ochutnala, a byl opravdu moc dobrý. Nachystala jsem si na talířek, rohlík k tomu a šla jsem si ještě pro čaj. Netrvalo mi to ani minutu – po návratu koukám, talířek úplně čistý, rohlík na svém místě – ohlídnu se po psovi….jen černý blesk mizející pod stolem. Čekala jsem, že mu bude špatně, nebo střevní potíže, houby – vůbec nic tomu žroutovi není. A jdyž jsem si stěžovala synovi, tak se smál, že je to jediný chlap z rodiny, co po sobě i talíř umyje.
Tak když budeš potřebovat, asi to k sobě nebudeme mít daleko, stačí písnout.?
Kupujes saláty v tom bufiku u Radnice? Tam jsem chodila už jako malá holčička, protože jsem chodila na “jazykovku”- červenou skolu a posléze Matiční. Mají tam ty saláty denodenně čerstvé a ten Tyrolský! Ostatní holky, které to neznáte, nemůžete znát, prostě takový bývalý “mléčný bar”, kde jsou stále čerstvé zákusky, saláty, chlebíčky a i chleby (i ty obyčejné s vařeným vajíčkem). Je takový do rohu a za tím rohem teplý bufet s několika jidly (slaná, sladká). Nechodím tam často, ale pokaždé to stojí za to.
Z Matiční to byl kousek, tak pokaždé, když byla škola. Ale teď už tam tak často nechodím, i doktor z polikliniky se odstěhoval, tak není důvod. Ale dobré mají všechno, to jo.
U nás dnes podobný oběd, také těstoviny a omáčka sýrová doplněná trochou špenátu a česneku a vše posypané sýrem. Příště zkusím s tou brokolicí.
Toto jídlo by mi chutnalo, sýr s modrou plísní u nás letí, brokolice a těstoviny taky. A je to rychlé, žádné dlouhé vaření. A brokolici mám úplně nejraději syrovou, tak vždy pro jistotu kupuji dva kusy.
Nevim, proč mě syrová nikdy nenapadla! 🙂 Syrového květáku sníme spousty. Prvně jsem to zkusila v r.1980 – pojídal ho Robert Redford v Brubakerovi (a zapíjel Coca-Colou z plechovky – to máte k těm Madisonským mostům 🙂 )
No, vidíš, Jiřinko. Pořád píšeš, že se tady učíš a najednou je učitelka z tebe 🙂 Musím to při první příležitosti zkusit.