Tentokrát to bude o pletení pomlázky
Klasická pomlázka se plete z 8 proutků.
Ty by měly být stejně silné a stejně dlouhé a
namočené alespoň týden ve studené vodě.
Tuhle pomlázku jsem právě před chvílí pletla pro vnoučata. Barevné mašle si dají až doma.
Proutky si svážu a rozdělím si proutkyna 4 a 4. Pro názornost jsem si je označila
4+3+2+1 – 1+2+3+4
4 z pravé strany vložím mezi 2 a 3 na straně levé a spodem vrátím zpět
4 z levé strany vložím mezi 2 a 3 na straně pravé a spodem vrátím zpět
vzorec se mi změní na 3+2+1+4 – 4+1+2+3
3 z pravé strany vložím mezi 2 a 1 na straně levé a spodem vrátím zpět
3 z levé strany vložím mezi 2 a 1 na straně pravé a spodem vrátím zpět
a takhle pokračuji až na konec proutků.
Nakonec zavážeme několika mašlemi (nebo nastříhaným krepovým papírem). Mezi barvami by neměly chybět ty jarní, červená, zelená, žlutá.
Velikonoce jsou právě oslavou návratu jara.
Pozn: Tatar je velká pomlázka na Moravě, na kterou dívky váží mašle a pentle a se kterou chodí po vesnici celá skupina chlapců.
Největší pomlázku, kterou jsem pletla já, měla 4,5 m, pletla jsem ji s mužem přes celý obývák a na ozdobu do DDM jsem ji vezla na zahrádce na střeše auta.
Pomlázku pro vás pletla: Jana Macůrková
Takovou pomlázku uplést je hotový kumšt. Nevím, jestli bych to zvládla. Kdysi v mládí s takovou k nám přišli mládenci a tím koncem s mašlemi jsem dostala – pamatuji si to dodnes. Naštěstí můj děda na mne vezme obyčejnou „pařéku“. 🙂
U takové velké je jen problém, že musí být někdo, kdo ten konec drží ve vodorovné poloze. Jinak se to proutí kroutí a není potom tak pravidelná.
Jinak co jsem se bohužel nikdy nenaučila, je ten pletený „košíček“ na začátku.
Chyba tisku – „vařéku“
Tatar je pomlázka na Moravě,ale tam,odkud pochází můj muž,se používal do pomlázky ještě jalovec,což považuji za barbarství.Chudáci děvčata.
Néni to tak zlé. Chlapi víja, že to (jalovcem) bolí, tak je šlahačka enom symbolická. A gdyž chodí partyja s tatarem a u dveří zazpívá, je to přece enom pěkné. A dá sa řéct, že skoro všeci majú pletenú žilu z vrby. A jak všude, sú šlaháči a „šlaháči“. Tož tak, pěkné svátky.
Jinak, pletení žily není tak složité, jak se z popisu zdá. Chce to zkusit. Ale u nás se utahuje, neplete se tak na volno. Žila je potom pěkně tuhá.
A ještě, první vnouček už letos chodí s klepáčama klepat, tak se natřásám.
¨My klepáči klepeme, my památku činíme.
Že Pan Ježíš pro nás umřel
a na kříži pro nás pněl.
On smrt hořkou podstoupil,
by nás hříšné vykoupil.
Všechny naše nepravosti
ráčil na sebe vzíti.
Proto, milý křesťane, modli se Anděl Páně.
By nás Pán Bůh vždy zachoval
na přímluvu Marie“.
Až na to, že církev si tyto svátky jara drze přivlastnila. Původní byla oslava návratu jara, protože přežít zimu bylo velmi tvrdé.
To máš pravdu, s tím souhlasím taky.
Hádat se nebudu, ale vedle, jak ta jedle… 🙂
A já osobně odjakživa nesnáším velikonoční pondělí, dceru jsem nakazila taky.
Jojo, velikonoční pondělí jsem nesnášela také, teď je mi to jedno! Neřeším to. Nikoho tu neznám a neotevřu ani kdyby hořelo.
Ale obdivuji ty, co umí pomlázku uplést, protože já bych si do toho zamotala i prsty.
Zetak tu má připraveny ve váze jalovec, tak už se fakt “těším “. Kluci 13, 10 a 8 z toho nemají rozum a bude to zase o zdravi?. Kdo tohle vymyslel ?