Ptáčnice jsou třešně, které vyrostly bez šlěchtění, jen tak, že někam zapadla pecka a dneska je z ní strom, že ho tři lidi neobejmou. Je doslova obalená mrňavými plody, ale co s nimi?
Nejprve jen tak na zkoušku ochutnejte – některé jsou trpké, některé nahořklé, ale ty nejtmavší bývají krásně sladké.
A když máte tu trpělivost a natrháte jich alespoň půl kýble jako já (trhala jsem je rovnou bez stopek), tak můžete udělat dvě věci:
1. plody rozmačkejte, (v tenkých gumových rukavicích, tak to jde nejlépe), prosypte cukrem a nechte do rána. Ráno slijte šťávu a máte vynikající podklad na želatinu a tou potom polít ovoce na dortu. Když si tuhle šťávu necháte přejít varem, tak buď zamrazit, nebo zasterilovat a v zimě, jako když najdete.
2. Jestliže máte rádi ptactvo, nechte tyhle „rozinky“ na slunci uschnout a nabídněte to semenožravcům v zimě. Takoví dlaskové se po nich mohou utlouct a určitě si to navzájem řeknou v okolí krmítka do vzdálenosti minimálně 5 km.
Dnska radí: Jana Macůrková
Pro ptáčky bych je usušila a pokud by zavítal dlask tak tuplem.Je překrásný. Ale i ti ostatní mají mou přízeň a obdiv.
Když máš štěstí, tak přijde nejen ten dlask, ale pokud je teplejší zima, tak i plchové.
Děkuji za radu. Zkusím obojí.
Včera jsem se marně pokoušela zprovoznit internet, asi to vypadlo UPC, takže jsem si šla odpočinout před dnešním třešňovým nadělením
Když si vzpomenu na své rané mládí,dělávala moje babička lívance s (drobničkama).Na velký lívanečník nalila velkou sběračkou těsto a když už se mělo obracet nasypala na lívanec hrstku ptáčnic(byly skoro černé a hodně sladké) a pak lívanec otočila. S bráchou jsme je milovali. Člověk sice skoro pořád plival pecky ale byla to lahoda. A protože ptáčnice hodně barvily ,měli jsme celou pusu modro fialovou.
Jak tak koukám, nejde mlsnou provokuji, ale i vyvolávám vzpomínky na doby minulé. Řečeno slovy Boženky Němcové: …..dávno již tomu….
(I když bych měla méně provokovat, protože vzhledem k tomu, že už k nám trfíš, tak by uhlířskojanovičtí policajti mohli řešit další vraždu.)
Asi je zkusím udělat.
Až uslyšíte, že v okolí Mostu spáchala jedna nepříčetná vraždu, jsem to já a delší dobu se nebudu hlásit. Obrala jsem lodnu třešní. V pět odpoledne zvonek a druhá lodna stála za dveřmi. „Já to nestihnu zpracovat!“ Zdrhnul včas!
Takže několik pytlíků v mrazáku, obrané na zítra do dvou buchet, jeden plný kastrol na svaření na džem a další nadělení za dveřmi. K tomu mísa úžasných zralých jahod, tak ty si teda zbaštím jen tak se smetanou.
Zrají letní jablka, rajčat bude spousta, hrášku, fazolek, rybíz je obsypaný a budou i maliny…… život mimo Prahu je krásný!
Já budu v pátek vypeckovávat a zpracovávat 15 kg jahod. A to ode dneška děláme na mitrově seno, do toho práce a v pátek budu šedivá….
Ano, máš pravdu, život mimo město je opravdu krásný….
A všechny pecky schovej pro našeho papoucha :-). Ten když dostane jahodu, tak je ozobe v první řadě. A kvůli sušené jahodě bude dělat na bidýlku veletoče.
A život mimo město je opravdu krásný, ale je to jen pro silné nátury.
Prosím, jak se vypeckovávají jahody?
Zrovna jsem se chtěla zeptat. Zřejmě zvláštní odrůda Fragaria annanassa Macuriensa 🙂 🙂 🙂
Nikoli, odrůda Fragaria mangoides…..(aby ta pecka byla co největší).
To mi opět připomnělo nebohou Betty na slepici farmě ???, když se Bob vždy pripotacel do kuchyně s dalším a dalším košem “matrialu”, určeného k zavarovani ???
Smankote, Jani, jak vypeckovavas jahody???
Ale no tak, to je u nás terminus technikus pro odstraňování stopek…..????
Aha, už jsem s vypeckováváním jahod druhá, mám dočítat příspěvky do konce! Já si představila jak z toho odstraňuješ ty minipecičky……….. úplně se mi udělalo mdlo.
Jinak třešně krom práce ještě zábava. Vidět Melíška II. jak tu běhá po bytě s třešničkami v tlamce a ostatní se mu je snaží ukrást je k nezaplacení.
Náš pes si sám na zahradě sbírá jahody a nejvíc mu chutnají malé lesní. Měla bys ho vidět. Neskutečná sranda.
To samé dělala naše čubina, jenže při své velikosti (novofoundland) jich třetinu poslintala, třetinu pošlapala a třetinu sežrala. Takže v období jahod nebyla na zahradu pouštěna. Nad kotcem měla ořešák a jak padaly ořechy k ní, tak louskala. Byla všežravec a tak byla schopná ukousat hořejšky mrkví, jablka, hrušky kam dosáhla. Pak se proběhla ke slepicím, sebrala vejce, ochutnala jejich brambory se šrotem, k oknu si přišla pro suchý rohlík a v to v pohodě před tím vším spořádala hrnec masa. Pak nebylo divu, že měla 65 kg.
Náš soused měl leonbergra. Vážil ho tak, že ho vzal do náruče, zvážil se sním, potom se zvážil sám a váhy od sebe odečetl. Kolik váží pes věděl do okamžiku, kdy to při zvednutí v té době asi 50 kg psa nezvládly ploténky……
Překlep, „jenom“ 55 kg.
Chudinka podvyživená! Kamarádka má fudláka také, Mařenku. Taky podvyživenou. A protože ona i její LP taky poměrně dost narostli, tak aby se Mařka k nim do postele vešla museli přistavit boční válendu.
Tak do postele nesměla, ale jednou se u nás odehrála scéna jak z filmu Beethoven. Muž nechal ráno odemčeno, já ještě dospávala a když jsem se vzbudila, tak mi něco funělo za krkem. To něco byla čubina, šťastně natažená v mých svátečních vyšívaných cíchách a samozřejmě obalená bahnem. Máme totiž všechny dveře až do ložnice otevírat dovnitř. A tak to pro ni nebyl problém. To jsem jí fakt chtěla zabít :-).
Laky taky žere skoro všechno – ne pomeranče, ale na nic jiného jsme zatím nepřišli. Třešně si trhá, stopky vyplivuje, jablka taky nejraději přímo se stromu, chytne do tlapek a okusuje kolem dokola, až zbude ohryzek. Hrušky byly loni už otrhané, tak si vzal z koše – zblajzl skoro všechno, slepicím taky strkal čumák pod plot, opravdu vděčný stràvník…
Tak zamrazeno, péct se bude zítra, dneska nemám sílu. Vaří se třešně i s peckami, pak je propasíruju sítem, přidám něco želírovacího a bude džem a rosol. Mákla jsem si, jsem zralá na panáka, kdybych směla pít. Nejhorší byl ten úklid. Ony totiž hebké tlapičky usoudily, že plný košíček myšek, kuliček a hraček všeobecně je úplně nanic, když si lze pinkat s těmi mrňavými třešničkami. Myslela jsem, že z nich nadělám ohřívací zádové zábaly. Ze všech šesti. No, Lady vynechávám. Ta bílá mňaudáma by se k podobným akcím rozhodně nesnížila.
Taky jsme měli (a máme) psí zelenino a ovocežrouty. Jezevčík si taky chodil do zahrádky, kvůli bíglovi jsme museli zeleninovou zahrádku oplotit, jinak by nic nezbylo. Teď už si „jenom“ sami sbírají ovoce. Zvlášť vlkodavka je expert na trhání ovoce (hlavně hrušek a meruňek) přímo se stromu. Takže tak, miláčci. Vidím, že je to všude stejné a ve škole nás učí špatně, že psi jsou masožravci.