Ráno si přivstaneme a zaběhneme do lesa pro pár čerstvých pěkně rostlých bedel.Tak 5-6 stačí. Na zpáteční cestě sebereme ještě trochu lišek do bramborajdy.
Bedly doma očistíme od jehličí, odlomíme nohu, osolíme a obalíme v klasickém trojobalu. Smažíme do zlatova. Podáváme s vařenými novými bramborami.
Mladou cuketu nakrájíme šikmo na dlouhé plátky a osolíme posypeme grilovacím kořením a taky obalíme v trojobalu a usmažíme.
Možná se ozve nějaké brekeke smažená rozblemcaná cuketa, ale já ji takhle moc ráda.
Dneska smažila: Jarybarka
Brekeke se ode mne neozve, protože jak smažené bedly, tak cuketu mám ráda. Když se obalí 2x v mouce a vajíčku a pak teprve ve strouhance, tak se nerozblemcá. Smažené houby všeobecně miluju. Kdysi jsem jich dělávala obrovskou mísu a půl jsem stihla zbodnout ještě než se dostavila na stůl k ostatním strávníkům. Jenže to byly houby, teď je houby, jen děsné sucho. Prý neroste ani prašivka. Nevím, zkoumat to nejdu, protože v tomhle vedru jsem ráda, že vůbec přežívám.
Jo a k těm cuketám – dělávala jsem silnější plátky a víc je nakořenila, protože jinak ta cuketa je taková mdlá. Mám menší v lednici, už vím, jaký osud jí zítra uchystám.
Tak tohle je kop na bránu !!! Nic lepšího nemůže byt , včetně té nakorenene cukety a včetně tech bramburku ?
Jooo, ráno si klidně přivstanu, do lesa doběhnu, ovšem….za pátým stromem se ztratím. Takže začátek receptu vynechám a ten se výtek beru ?. A protože houby tu nerostou, udili jsme dnes klobásy. To taky není marný.
Ježíš, …ten ZBYTEK beru!
Ráno si přivstaneme, doběhneme do lesa a v tom suchu ani klíště nedoneseme 🙁
Ale jinak receptík lákavý, pochutnala bych si. Tak holt jen ta cuketa z obchoďáku…
Loni jsme našli několik velikých bedel (6?). Udělala jsem z nich houbové škvarečky dle receptu od Hadérky a mužskej na ně celý rok vzpomíná. Mám obyvy, že u nás letos ani holubinky nebudou 🙁 😥 A ve finále budeme rádi, když nám neshoří všecky lesy vůkol.
odkud jsi Květulo?
Na dožití jsem přesídlila do Máchova kraje 😎
Jo. Jsem kousek od tebe…a rano si privstanu, dobehnu do lesa, vztekle si odplivnu, cimz zapalim les…a zavolam hasice.
Houby? Na Kokorinsku??? Vedrem tajou piskovcove utvary a v roklich vyrazeji kaktusy. Po silnicich se kouli „stepni bezci“ a mistnimu dobytku zacinaji rust hrby, aby mel kde shromazdovat zasoby vody 🙁
No včera už vyhlašovali zákaz ohňů a ohňostrojů a podobných aktivit. Mám obavy, že brzo zakážou i vstup do lesa. Těch požárů kolem už bylo několik 🙁
Tak o bedlách si nechám zdát, ale cuketa byla dnes na přání těhulky snachy k obědu. Utrhla jsem jeden přerostlý kyj, oloupala, semínka hodila slípkám, krájela, pak nasolila, nechala vyplakat, vysušila v utěrkách a pak jen dloooouuho obalovala a smažila. K tomu vlastní výborné brambůrky (sakryš, kam jsem si jen napsala odrůdu, abych věděla jaké sázet příště), k tomu okurkový salát (těm se letos daří, nestíháme jíst a tak rozdávám), bylo to výborné, ani masa nebylo třeba.
Bylo nebylo, dávno tomu…
Přijeli jsme s relativně ještě novým manželem k mojí tetě do Chřibů. Petr (říkala jsem mu někdy lesní mužíček) se hned ráno vydal do lesů, že prý si bez něj s tetou líp poplkáme. Když se vrátil, prohlásil, že v lese nebyly žádné houby, jen bedly. Nějak mu celé odpoledne nešlo do hlavy moje rozhořčení. Druhého dne vykročil na zmíněné místo, donesl košíček bedel a docela s nedůvěrou sledoval jejich kuchyňskou úpravu. Od onoho dne pak po bedlách vysloveně pátral a zmíněná věta se stala okřídleným výrokem, když někdo něco kapku zmastil.
No, už téměř tři roky houbaří za Duhovým mostem…
Tak po dlouhé době nemusím ani kapku závidět. Já do lesa ne a ne, stačí ty bestie, co se na mě vrhají tady, kdykoliv vylezu z baráku – a když se jim zdá, že hsem doma už moc dlouho, vlezou si sem za mnou…???
Houby já moc ráda, ale musel by je někdo přinèst…
Tak u nás už taky nerostou.Ty bedly jsou dělané asi před 14ti dny.Teď už není v lese kromě vedra a klošů ani ň.?