(889) Rajčátka v oleji a sladkokyselém nálevu

malá rajčátka
(žlutá, červená, kulatá nebo šišatá)
slunečnicový olej
nálev na okurky podle vlastní chuti

Inspiraci poslala: Boženka
Rajčátka omyjeme, nasypeme do skleniček, polijeme olejem a zalijeme horkým nálevem.
Já jsem pro jistotu ještě 7 minut sterilovala.  Jak budou chutnat se pozná tak za 14 dní.

Recept podle Boženky vyzkoušela:  Jana Macůrková

Příspěvek byl publikován v rubrice Zavařujeme a sušíme. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 komentářů: (889) Rajčátka v oleji a sladkokyselém nálevu

  1. Vera M. napsal:

    To je krásné !!! Decka , vy pořad zavarujete jako Betty , ale kdo to bude jist ?? já při odchodu děti stojím se sklenicemi v každé ruce a oni : Nenene , ještě máme ???. Takže letos jsem hoooodne polevila

  2. lakysa22 napsal:

    Recept se mi bude určitě hodit, mám rajčátka velká jako olivy, v zimě jako jdyž najdu.

  3. bozena.fialova napsal:

    Já jsem ta rajčátka zalila chladným nálevem s Dekem bez sterilizace, (jsou dva druhy, jeden se má sterilizovat, druhý nemusí), měla jsem obavy, že by popraskala a rozbředla. A nedávala jsem olej. Ve sklenici směs červených a žlutých vypadá moc hezky, ale jak chutnají jsem ještě nevyzkoušela.
    Ale mám na srdci ještě něco, co s daným tématem nesouvisí – chci poděkovat lidu bramboračkovému za všechny fajn recepty, nápady i úsměvné příspěvky. Musím jmenovat ale aspoň jeden – ten Janiný nápad s WC štětkou na mytí zavařovacích sklenic je na Nobelovku! 🙂 Poctivě se ho snažím šířit po vlastech českých, někdo zajásá, někdo se diví i ušima, ale jedna reakce je hodna zaznamenání. „Štětkou na záchod??? No fůůůůj!“ Snažila jsem se vysvětlit, že je nová a na nic jiného ji nepoužívám. „No ale stejně! Fuj, fuj, fuj!!!“ Snad si ta duše dobrá myslí, že než ten nástroj opustí bránu fabriky, ve výstupní kontrole ho podrobí ostré zkoušce…. 🙂 🙂
    No nic, už jsem se dost vykecala a jdu dělat něco užitečného. Přeji všem krásný víkend.

  4. a.rena napsal:

    Dámy, zdravím. Sice jsme z dovolené už týden doma, ale znáte to… Dovolili jsme si přerušit kontinuitu domácích a zaměstnaneckých prací, takže je toho všeho dvakrát tolik. A teď máme ještě na poslední týden prázdnin vnoučata. A když je to smečka čtyř harantů, máme co dělat. Jsem ráda, že stíhám aspoň číst. Dnes jsem si „dovolila poslední švestičky ze zahrádky“, byly kuliváry. Prastarý recept mé tchýně: 1 l mléka, cca 1 kg polohrubé mouky, 2 vejce, lžička soli a cukru. Mléko svařit, osolit a osladit. Do vařícího přisypat trochu polohrubé mouky, promíchat, přidat dvě vajíčka a vpracovávat další mouku, až je těsto pružné a nelepí. Švestky obalovat tenoučkou šlupkou těsta. Vařit v osolené vodě. Až všechny vyplavou ještě odhadem minutu. V míse pomašlovat rozpuštěným máslem, aby neoschly. No a na talíř kuliváry, strouhaný mírně osolený tvaroh, cukr a pokapat máslem. Můžete závodit, kolik jich kdo sní, páč z uvedené dávky je jich kolem stovky a dvacítka na talíři není žádné množství. Dnes se mi do mléka vešlo tak 1,1 kg mouky a kulivárů bylo 114. Není ani jeden, málem pochybělo. Výrobu těsta si ulehčuji robotem. Do mísy robota nasypu trochu mouky, pustím ho, přileju mléko, vajíčka, přisypávám mouku cca tři čtvrtě kila. Pak přendám na vál a zbytek mouky zapracuju na vále, páč robot by víc už neutáhl. A je to tak i rychlé. No a já jdu chystat svačiny.

  5. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Ahoj kočky, koukám, že jste tu ten týden nelenily a pořád něco vařily ……. já už dnes stihla první várku leča do sklenic, páč jsme dorazili a rajčat a paprik jak naprdíno, no co s nimi, že? Asi zítra zkusím paprikové sugo a dám vědět, jak to dopadlo, ju?

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..