4 velké vařené brambory
4 velké syrové brambory
1 vejce
polohrubá mouka
sůl
rozpuštěné sádlo se špekem
nebo osmažená cibulka
nebo uzené vařené maso
Všechny brambory nastrouháme, ze syrových, pokud jsou hodně mokré vymačkáme přebytečnou vodu přidáme vejce, sůl a přisypáváme polohrubou mouku tak, aby vzniklo vláčné těsto.
Namočenou lžící vykrajujeme kousky, která házíme do vařící vody.
Vaříme asi 5 minut, scedíme (spíš vylovíme) a mastíme sádlem se škvarky
a přidáme uzené masíčko.
Doporučená příloha: vychlazené pivko
Mají pouze jednu nevýhodu – nikdy nezbydou.
Recept na přání zveřejnila: Jana Macůrková
Jo, tyto dělávám taky, jsou fakt moc dobré. I jako přílohu. Takové zelí a pečené maso nebo uzené k nim…
Tak poprve nemam modre chlupace. Zkusila jsem tento recept a parada.
Vzdy jsem delala ze syrovych, soli a polohr. mouky. Ted jsem pridala i tro-
chu mleka, aby to melo tu, spravnou strukturua vyslo to, dekuji?
Tyto půl na půl dělala našich sousedka a byly skvělé.Pak se sousedé odstěhovali a bylo.Diky za recept strašně ráda je zkusím.
Také dělávám, a potvrzuji, jsou opravdu moc skvělé, i jako příloha. Chlupaté knedlíky dělávala moje maminka, vždycky jsme se na ně těšili, teď je dělá i dcera a vnuci se mohou za nimi urvat.
Tak chlupaté knedlíky jsem dělávala hodně často, místo polohrubé mouky hladkou napůl se Solamylem a bez vajíčka, to není třeba, protože by knedlíky byly moc tuhé. Syrové brambory je třeba zpracovávat rychle, aby nezmodraly.
Já mám ale opačnou zkušenost – z hladké mouky jsou opravdu tvrdší, ale z polohrubé i s vajíčkem jsou v pohodě.
Ano, ale záleží i na množství přidané mouky a solamylu, nejdřív zkusím jeden knedlík uvařit a pak v případě potřeby přidám jen trochu solamylu.
Já onehdy zkoušela pro Dorostenku uvařit bezlepkový model. Vůbec nechápu, jak je možný, že něco, co vůbec neudrží tvar, může zahustit pět litrů vroucí vody natolik, že vznikne modelovací hmota, ze které je po vychladnutí možno i vyřezávat sochy… 🙂
Zase lehce mimo, ale přeci jen o knedlíkách: Znáte ty hádanky, jak Karel má psa, Eda mele maso, Jarda miluje Janu… Kdo z nich chová rybičky? Tak dneska jsem takhle vařila. Admina si poručila chlebové knedlíky, já k nim chtěla houbovku, Benjamína nejí houby a Dorostenka nemůže mouku… Takže: Uvařit houbovku, část odebrat, pak teprve přidat bešamel. Do kastrolku s jeho zbytkem vlít základ bezhoubové omáčky, uvařit rýži pro bezlepkouna a nezmrvit knedlíky, který dělám prvně v životě. Když se do toho vecpe věta o sklovatění cibule a sólové vaření bešamelu a zároveň dušení hub, čínského zrna, vaření vody na knedlíky a dva hrnce s omáčkama, nějak mi to nevychází na počet plotýnek standardního vařiče. Navíc každých dvacet vteřin je třeba vyhodit nejméně jednu kočku na balkon – jen pro to, aby oběhla dům a nějaký dobrodinec jí pustil dveřma zpátky. Do toho všeho je třeba bedlivě sledovat průběh jakési hry mezi tetičkou Benjaminou a jejím synovcem, tedy potažmo mým vnukem a k tomu citlivě chápat a hodnotit zvuky bublajícího ucha chořící Dorostenky. Báječný sobotní podvečer…
Hurá! Jsme po večeři, bylo pochváleno a tak smím teď pařit na compu. To se mám, co?
A protože to vyšlo, před sež…jedením vyfoceno, za chvíli budu Heleně posílat ty knedle. Až to sem pověsí, věnujte mi tichou vzpomínku. Děkuji vám z plných plic. 🙂
Tiše vzpomínáme….spi v pokoji….
Máš můj obdiv – několikrát jsem takhle vařila pro tři chlapy, ale pro každého úpalně jiný oběd…ovšem jsem zapomněla na Lakysu, tak jsem ji předložila státnickou pochioutku : chléb se solí….
A myslíte, že to ta baba aspoň ocenila???
Neříkej jí baba! Ona to dělala pro druhé. Kdežto já si to z valné části spískala kvůli tomu, že mi šla huba vandrem za houbovkou.
Kdybych nebyla jelejtko zmlsaný, tak jsem z lednice vyndala kus pečený krkny a zelí. A jediná výjimka by bylo uvaření brambor pro bezlepkyni.
Takže – jak píše a.rena níže – adept na svatozář je tu někdo jinej, že?
Mi to připomnělo vtip o tom, jak Matka Tereza přišla do nebe. Snídaně: Bílý jogurt, oběd i večeře totéž. Každý den. Tak se na to ptá sv. Petra:“Nechci si stěžovat, spousta lidí nemá ani to, ale přeci jenom, jsme v nebi…“ I praví na to sv, Petr: „To máš tak, Terezko, kdo by tu vařil, jen pro nás dva…“
Jojo, ale postěžovala si poté, kdy koukla dolů, a viděla, že v pekle mají každý den hostinu…?????
To je na svatozář a po uplynutí zákonné lhůty rovnýma naohama do nebe.
Sáhla jsem si na hlavu, zatím mi tedy neraší ani ta tyčka. Spíš mi rašejí rohy a vocas – to bylo sprostých slov, že by se i peklo červenalo.
Já tedy nahlas ne, ale když venčím, a Laky má „svůj den“ tak nalézám slova do té doby neslýchaná. A že má pískejk svůj den často, tak mám ten slovník docela bohatej ? ?
Já používala jen první slabiku a stejně se od stolu, kde si hrály děti vždycky ozvalo: Babi, jsou tu děti!
Při pozorném čtení tvého příspěvku: Mohla bys sem hodit recept na ten peececake? Tvou špatnou angličtinu ti odpouštím 😀
Jako vzdělaná žena jsi z textu zajditné pochopila, že ten písk…je pes. Špatnou agnlinu mi neodpoußtěj, protože poznám jen pár slov a to ještě bubě…
moje máti by tě hnala, do chlupáčů žádný vařený brambory nepatřej,dělaj se ze syrovejch ….
Chci lehce oponovat, drbáky jsou půl na půl vařené se syrovýma, syrové brambory nastrouhat na jemno, hodně vymačkat, vymačkanou vodu nechat v misce, usazený škrob vrátit zpátky do brambor, přidat hladkou mouku napůl se Solamylem, osolit, opepřit a zamíchat. Přesný poměr nepíšu, protože už dělám od oka. Pak vyzkouším hodit jeden knedlík do vařící vody, když má snahu se rozpadnout, přimíchám ještě trochu škrobu.
tak na “ trhosvinensku “ se dělají jen z těch syrových , to máte pravdu. Když jsem je ale udělala prvně tak “ správně “ , no nic moc ohlas. Pak jsem přidala ty vařené , ne tedy půl na půl ale jen tak 1/3 a bylo to ONO.
Už je jinak nedělám a máme je dost často, jsme milovníci zelí a k tomu jsou fakt móóóc dobré.
Jako adminka těchto stránek si dovolím připomenout, že žádný recept není ten jediný pravý. Tady si vyměňujeme zkušenosti, jak to která vaří, jak se to mnohdy přd spoustou let naučila, co se nám osvědčilo a co ne. Těch jedině zaručených receptů jsme zažily dost na Proženy. Takže nevím, proč by mne měla něčí maminka hnát za to, že vařím tochu jinak než ona. Že ano, Šárko?
Máš pravdu, Jani. Tyhle drbáky neboli po polsku kłoski vařila hodně moje teta, když jsem tam jezdila na prázdniny. Taky jsem se je naučila vařit, k nim zelí a buď kachničku, uzené nebo pečené masíčko.
Moje máti (87 let),je vyučená kuchařka a její máti,moje přeslicová babička,vařila u zákupské hraběnky..
a nemyslela jsme to zle, prostě tohel ro ni nejsou chlupaté knedliky…ale nic si z toho nedělej,my spolu taky nemůžeme moc vařit,bychom se v jedný kuchyni umlátily už při přípravách….
Tak já taky vstoupim s chlupáčema: Pro mě jsou to ty, ze kterých čouhají bramborové chlupy. Jsem kuchta většinově podlevoční a tak sem z placu „svůj pravý“ recept nepřihodím. Doma se chlupaté vařily jen ze syrových a s polohrubou. Někdy je vařím tak, jindy přidám solamyl, někdy vyměním mouku, jindy dojde i na smíchání s vařenými… Pořád jsou to chlupaté… Někdy vynikající, jindy průměrné. Ano, bývaly doby, kdy šla várka slepicím, ale to se brzy poddalo a děti už to nezažily 🙂
Další recept – z krajové kuchařky – pro ty co nedávají vejce a dávají hladkou mouku:
4 rohlíky
4 větší brambory
4 vejce
sůl
podle chuti velkou hrst petrželky
asi 150 g hrubé mouky
2 lžíce sádla
Těmto knedlům říkáme “ brambor- rohl “ , jsou dobré a tak je vařím docela často , posypat dobrými škvarečky a špenát – tedy kdo má rád, a je to .
Jani, souhlas s tím že každý recept má spoustu obměn , krajových, rodinných apod. Žádná kuchařka neuvaří jídlo úplně totožné, ale v tom je ta krása a chuť.
Ať se daří .