(1732) Sambuctinky – aneb inspirace není nikdy dost

3 vejce
3/4 l mléka
2 lžíce cukru
hrnek hladké mouky
olej
špetka soli

květ bezu černého
Z vajec, mléka, cukru, mouky a špetky soli vymícháme hladké palačinkové těsto.
Těsto by mělo být spíše řidší, aby šlo nalít ve dvou vrstvách.
Bezové květy zbavíme stopek (pomocí nůžek jsem ostříhala opravdu jen květy, stopky byly velice krátké).
Na pánev potřenou lehce olejem nalijeme 1 sběračku těsta, rozetřeme na celou pánev ve slabé vrstvě, posypeme květy bezu a zalijeme ještě jednou sběračkou těsta. Když se těsto zapeče, obrátíme celou palačinku na pánvi a dopečeme z druhé strany.
Pozn: inspirovala jsem se buchtou s bezem, název sambuctinky je podle vědeckého (latinského) názvu bezu černého – Sambucus nigra.

Experimentovala Jana Macůrková

Příspěvek byl publikován v rubrice Experimenty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů: (1732) Sambuctinky – aneb inspirace není nikdy dost

  1. Iva Janovská napsal:

    Jojo, vypadá to dobře a určo i chutná – tohle by mě tedy nenapadlo!

  2. sharka.68 napsal:

    takhle dělávala kosmatice moje mamka-otec to s těma šťopkama odmítal jíst…nás to zas bavilo okusovat, když se to chytlo za tu stopku…je fajn, že tě to Jano napadlo….

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..