(1749) Ssedlina z vajec

2 žloutky
2 celá vejce
lžíce másla
1/4 l vývaru
Ve ¼ l  studené polévky rozkloktají se dva žloutky a dvě vejce se lžicí másla, vlije se to do malého porcelánového kuthánku a nechá půl hodiny v páře vařiti. Z vařené hmoty vykrajují se malou lžičkou drobné kousky a kladou do vřelé polévky.

zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1902, autor neuveden.

Příspěvek byl publikován v rubrice Babiččiny recepty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 komentářů: (1749) Ssedlina z vajec

  1. sharka.68 napsal:

    Myslím, že by stačilo jedno „S“, ale možná to v roce 1902 psali se dvěma … vaječných sedlin je spousta- někdo dává mlíko,někdo zašlehává smetanu, ale vždycky je to důkladně rozšlehaný a jinak dochucený, (nepletu si to se svítkem, tam je bílkovej sníh a mouka) , já to leju na plech a dávám péct do trouby do dalšího,většího,ve kterém je voda….ale ta tvoje spíš vypadá jak klasický míchaný smažený vejce… Jano, že ty jsi spěchala 😉

    • Jana Macůrková napsal:

      Nespěchala. ale vylepšila jsem je trochu ještě tím, že jsem je po vylovení hodila na chvilku na máslo. A ty dvě Ss jsou podle přepisu tuho receptu.

    • Haderach Kwisatz napsal:

      Ta dvě s jsou OK, hele 🙂
      Dotaz:
      Ve starších textech (tuším do r. 1953) se objevují tvary jako „ssát“, „ssavec“, „ssuť“ atp. Naznačuje v nich „ss“ zvukomalebnost a odráželo se i ve výslovnosti (a pakliže ne, byl to důvod fonetizace na „sát“ atd.?)? Psalo se „ss“ ještě v nějakých jiných podobných případech (ovšem mimo slova příbuzná)?
      Odpověď:
      Dvě s nenaznačovala zvukomalebnost, ale byla výsledkem historického vývoje: v praslovanštině mělo sloveso sát podobu sЪsat (mezi dvěma s byl tvrdý jer). Ten zanikl bez náhrady, a proto se vedle sebe ocitla dvě s. Kromě uvedených výrazů se s dvěma ss psal ještě výraz ssednout (vedle sesednout) a odvozeniny ssedávati (vedle sesedávati), ssedlina a výraz ssundati.

      • sharka.68 napsal:

        no připomnělo mi to německé ostré S, to se pak psalo taky jako zdvojené „ss“ .. já to našla taky, je to jako, že se to sesedne, takže ssedlina i sedlina…. když já si nemůžu pomoct, s těma dvěma to vypadá sstrašně 😀

        • BOYE napsal:

          Od malinka jsem žila se staroslověnským slovníkem. Čestně prohlašuju, že dvě s v kdečem jsou téměř nicotné proti jiným zvěrstvům páchaným na mé nebohé čtenářské duši. Já už chvílema neznala rozdíl mezi bukvou, bukvicí a Buquoyem, který přitáhl mý předky do českých luhů a hájů…

          • sharka.68 napsal:

            při četbě mám kantorský chotky, vzít pero s červeným inkoustem….Ale zas, když jsou ty knihy z knihovny, tak jen pláču..onehdy jsem málem rozbila rádio, když na některé z těch stanic, tuším Impuls to byl, zazněla věta – A nezůstal kámen na KÁMENI….to mne málem vomejvali….

          • a.rena napsal:

            Mateřský jazyk je moje srdeční záležitost, a tak, když čtu noviny nebo poslouchám naše moderátory v televizi a rozhlasu, srdce mě bolí a krvácí. Takže dvě „s“ u ssedliny mě opravdu nebolí. Jazyk se vyvíjí. Ale vaječnou sedlinu znám jinak a děckám jsem ji dělávala s hráškem.

          • Jana Macůrková napsal:

            Pro A.renu – popiš, já dám jako VZK, nebo udělej a pošli. J8 našla tuhle variantu, ale nijak se nebráním jiným. Osobně, na to máslo jsem to dala, protože mi to přišlo takové bez chuti.

  2. Haderach Kwisatz napsal:

    Kasslete na ss a welebte Mistra Jana z Husi. Protoże nebejt jeho, budete psát jako w Polsku.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..