Nasolená, nakmínovaná, bude do druhého dne odpočívat.
Po 3 hodinách pečení na 130°.
Už upečená do zlatova ze všech stran – 5 hodin.
A teď recept, ponechávám v originálním znění 🙂
– Pořídíte pterodaktyla o hmotnosti 6 kg a budete se modlit, aby to pro 10 lidí stačilo.
– Omyjete ho, opatrně vyberete vnitřní sádlo a podložíte ho pod něj do pekáčku .
– Zastřihnete mu křidýlka a také je použijete jako podložku do pekáče.
– Následně namícháte sůl s drceným kmínem a vytřete řádně husí dutinu a vmasírujete tuto směs ptákovi do kůže, vložíte ho do oválného pekáčku, přiklopíte poklicí, dáte do chladu odpočívat přes noc, chladem nemyslím lednici, pekáček byl ukryt na noc v kamenným sklípku, kde je v tomhle vedru cca 8-10°C, pterodaktyl nakřehne, vtáhne do sebe slanost a vůni kmínu a těší se do trouby.
– Z odpočívacího pekáčku ho přemístíte do většího – toho na pečení a podložíte ho opět sádlem a konci křídel, místa, kde sůl s kmínem zmizely z povrchu, opětovně posypete.
– Nastavíte elektrickou troubu na 130° z obou stran (nedělám v horkovzduchu).
– Vložíte zavřený pekáč do trouby – mřížka je cca uprostřed a zavřete ji.
– Podíváte se na hodinky a tak tři hodinky máte na tvorbu bramborových knedlíků – špalíčky, houskových knedlíků, lokší a kysaného zelí na cibulce.
– Tyto doplňky udržujete v teple.
– Zkontrolujete pečící se dobrůtku, vyndáte ji z pekáče a slijete sádlo ( ze ¾), následně vrátíte voňavý potěšení do pekáče, ale než ji tam položíte, tak ji otočíte, zaklopíte a zvýšíte teplotu trouby na 160°.
– Po hodině zkontrolujete, polijete a bez víka vrátíte do trouby, zvýšíte teplotu na 200°.
– Za dalších 30 minut, je z jedné strany pečínka zlatavá a vyžaduje otočení na záda, vyhovíte jí a to velice opatrně a s láskou.
– Jdete pro talíře a mísy s knedlíky a se zelím, abyste je dali nahřát.
– Sdělíte všem, co jim kanou sliny jak Pavlovovým psům, že za 20 minut mohou pomoci servírovat (přijdou všichni).
– Jste šťastní, že jste vyfotili upečeného pterodaktyla z obou stran.
– Prostřený stůl a ostatní jedlé doplňky a lahvičky plzničky nefotíte, důvodem je přísloví – Kdo zaváhá… (doplňte si sami)
– Zjistíte, že pečená husa jde konzumovat s chutí i v 30° vedru 🙂
– Zavedete tradici a pořekadlo,které se rychle ujme – Na výročí mistra Jana Husa, chutná všem pečená husa (no je to trochu morbidní, cynické, ale sirkami jsme u toho nechrastili).
– Všichni Vaši strávníci se radují, protože husa bude 3 x do roka ( 6.7., 11.11., 26.12.)
To mě nedělejte, já chci taky u Šárky prostírat stůl.
zas takový umění to není,upéct husu ..to zvládneš…. 😉
Jejda , mňam
Husu jsem pravděpodobně jedla jako malá holka,protože si pamatuji jak ji babička ládovala šiškama.U tebe Sharko bych ji ráda ochutnala ale sama bych si sní tu práci nedala.
Ovšem popis receptu je špičkový.Máš talent👍👍👍
ona se peče prakticky sama..jen chodíš občas podlejvat a ubírat sádlo…
Chválit toho krásně upečeného ftáka snad není ani třeba, dobré zboží se prý chválí samo. Občas si také dopřejeme husičku a budiž mi ke cti, že ji připravuju stejně. Ale ten popis, jak takové krásy docílit, to je báseň v próze. Díky.
já děkuji, Fialko….
Paráda. Moc hezky popsané, krásně upečené.
a rychle snědené…takže zas až na Martina…
Bože můj, to je úžasný, jak ta husa, tak to podrobné povídání. Jak jsem to četla, tak jsem nestačila polykat a představovat si jaká to bude dobrota. Šárko, to není za jedničku s hvězdičkou – to je za 10 jedniček s hvězdičkami. 🙂 🙂
děkuju….vítám tě do smečky Pavlovových psů….
Božínku, že já sem lezla, hladová ….
Ta vypadá nádherně, klobouk dolů, opravdu 👒👒👒 (dobře, klobouček)
A ten návod, máš jedno velké ➕
a víš, jak jsem slintala, když jsem to psala?
Drůbež plovoucí není zrovna můj šálek čaje, ale když to tu čtu, tak takhle krásně vymazlená je opravdu jedna báseň. Taky bych si talířek prostřela a v dobré společnosti si pochutnala 😋😎
víš co je zajímavý, že to před upečením říkali skoro všichni… 😀
je fakt, že se to nikomu nechce dělat, al ene kvůli té huse, ale kvůli přílohám….a to jsme v tom vedru neudělala dvojí zelí …. 😉
Děvče máš jedničku s hvězdičkou . Myslím že ti bylo odpuštěno i to druhé zelíčko, je to skvost, úplně si vybavuji tu vůni a šťávu s knedlem.
no, na husu jsou ode mne už zvyklí, ale co je dostalo,byly ty lokše pokapané husím sádlem…ty jsem jim „tajila“
Lokše jsem ještě nedělala , jedla jsem je na Slovensku. Ne tedy k huse ale s játry , bylo to moc dobré. Bramborové placky dělám , to jo, ale ty lokše jsou přeci jen trochu jiné . Další jednička za kreativitu.