(179) Kucmouch

Publikováno 12.7.2017 | Autor: Macůrková Jana

Tentokrát jeden hodně babičkovský:

2 dcl vody,
2 dcl mléka
dětská krupička
špetka soli
lžička cukru
perník na strouhání
cukr moučka

Vodu s mlékem, cukrem a solí uvedeme do varu. Potom přisypáváme za stálého míchání krupičku tak dlouho, až hmota připomíná odpalované těsto.  Lžící namočenou do rozpuštěného másla vykrajujeme kousky, pokládáme na talíř. Posypeme strouhaným perníkem a polijeme zbytkem másla.

Autorka receptu:  Jana Macůrková

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Babiččiny recepty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

47 komentářů: (179) Kucmouch

  1. raduna.ha napsal:
    12.7.2017 (12:14)

    Dobrý nápad. Příští týden tady mám vnoučata. Zrovna připravuji
    jídelníček. Tak toto bude jedna z večeří. Nejvíc se jim bude líbit
    ten název – Kucmouch, to ještě neslyšely. Jen musím posypat
    grankem, nebo skořiccí, perník by asi neprošel. A na zapíjení budu podávat
    malinový kokteil.

  2. Devětapadesátka napsal:
    12.7.2017 (12:41)

    Asi to bude dobré, ale přiznám se, že bych to nedala.

  3. 60anda napsal:
    12.7.2017 (12:55)

    tatínek nějakému jídlu říkal Kucmoch, musím se přeptat, jestli je to to samé

  4. BOYE napsal:
    12.7.2017 (13:33)

    Taky mám jeden dětský suprababičkovský: Pařenice
    Nakrájené natvrdlé rohlíky v talíři přelít horkým mlékem, přidat kousíček másla, pocukrovat, sypat skořicí…

    • Devětapadesátka napsal:
      12.7.2017 (14:04)

      O tom jsem nikdy ani neslyšela…. No, zkoušet to určitě nebudu ?

      • BOYE napsal:
        12.7.2017 (19:58)

        Dokonce ani Kája Mařík to nedal. A to už je co říct, ten zbodnul všechno. Tedy ona zlá teta to dělala z chleba, s vodou a bez másla…
        Nicméně pokud znáš chuť zatraceně drahých Cini minis, tak věz, že je to přesně totéž. Jen do těch „cereálií“ dávají tak třetinu strouhanky z celozrnných rohlíků. Onehdy mi to došlo a až bude čas, hodlám spáchat pokus na vlastních dětech. A jsem ochotna se vsadit, že to nepoznají. A to se vyplatí! 🙂

        • Vera M. napsal:
          12.7.2017 (20:17)

          Kája Mařík, moje srdeční záležitost ! V šesté třídě nám hrdinně češtinářka (mladá a krásná ženská – jinak tělocvikářka) dovolila Káju v hodinách číst . V hluboké totalitě to byl od ní výkon !! Psal se rok 1970… no a Kája miloval „chlébovou polívku“. Co to bylo ? Chleba nalámaný do hlubokého talíře, zálitý mlékem. Jak jednoduché a jak dobré, než mamka přišla z práce a uvařila večeři, v lesovně by jistě dostal něco lepšího :-)))

          • babcahelca54 napsal:
            13.7.2017 (20:48)

            Já chlebovou polévku vařím. Ale trochu jinak. Nakrájím starší chleba na kostičky, raději bez kůrky, přidám dle chuti kořenovou zeleninu, též na kostky a vařím tak dlouho, až se chléb rozpadne. Ochutit dle zvyklosti – česnek, majoránka, dodat smetanu. To mám recept od maminky. Tak ji vařili za války.

    • Jiřina napsal:
      12.7.2017 (19:04)

      Tak toto jsem nikdy neslyšela, ale co na tom může být špatného, jsem na sladké, zkusím. Jako malá holka jsem třeba měla ráda : trochu namočit krajíc chleba/spíš pokropit studenou vodou/ a posypat mletým cukrem. Někomu se z toho možná dělá zle, ale když mne honí mlsná a nic nemám, tak to můžu i dnes /můj muž se na mne raději ani nedívá, holt neví co je dobré/

      • Katyp50 napsal:
        12.7.2017 (23:16)

        No, nedivím se, že ti to chutná. Já si to občas dělám i dneska. Jak sladké moc nejím a dorty už vůbec ne, tak tohle je mňamka – na krajíc chleba máznu máslíčko, pak lehce sypnu třtinový cukr a pak takovou tou pistolí, co se používá např. na creme bruléé (to bude asi hodně blbě napsané), ten cukr zkaramelizuji. Je to moc dobré, zvláště když zbude bílý chleba nebo kvalitní kváskový. Kdo nemá tu pistolku, tak stačí lehce zapéct pod grilem.

        • 60anda napsal:
          13.7.2017 (6:36)

          Víte co já mám ráda, na chleba máznout máslo, na to nakrájet jahody a poprášit cukrem, tak nám to dělala mamka a já se nemůžu nikdy dočkat, až dozraje prvních pár jahod. Musí se to krájet na prkýnku a rovnou šup do pusy.

        • Vera M. napsal:
          13.7.2017 (17:20)

          Vždyť se jí chleba s marmeládou – džemem, tak proč ne toto? Taky nejsem na sladké, ale zkusím to a další důvod, proč si pořídit pistolku. Pořád s tím váhám…Ale už vím, jak to vymňouknu : děcka se věčně ptají, co bychom chtěli k narozeninám, vánocům, úplně zoufalí, protože my starší už „všechno máme“. Takže pistolku mi nadělí Ježíšek :-)), počkám. A další nápad mám : v Tescomě nebo v Orionu prodávají takové sady na výrobu domácího tvarohového nebo měkkého sýra. Takže mi doma přibydou další hebla, ale mlaďochům se uleví, že mají vyřešeno

    • a.rena napsal:
      13.7.2017 (11:08)

      Jako dítě jsem toto jídlo milovala. Pro mě obměna – sypat cukrem a kakaem. Dodnes si to jednou za čas udělám. 🙂

  5. jarybarka napsal:
    12.7.2017 (15:35)

    Mojí synové když byli malí nejedli maso kromě kuřecích prsou a milovali sladké.My měli třeba svíčkovou a hoši houskové knedlíky se skořicí cukrem a máslem.No a taky to šlo.Za rok jim bude 40 a mají skoro 2m.
    Vyvážená strava sem nebo tam.Myslím si že bylo důležité hlavně to že měli spoustu pohybu sportovali a hlavně v té době ještě měli šanci jíst normální potraviny a ne náhražky a éčka.

  6. kveta.batkova napsal:
    12.7.2017 (16:22)

    Tak můj tatínek říkal kucmoch škubánkům. Ty se ale u nás jedly hlavně opečené a osolené. Já jsem je sladké a s mákem nikdy neměla ráda. Dokonce když byly škubánky ve škole, tak jsem prosila kuchařky, ať mi je jenom omastí a necukrují.

  7. Jana Macůrková napsal:
    12.7.2017 (19:29)

    Něco mi o tom můžeš povídat – syn měl rozštěp zadního měkkého patra.
    A bez vanilkového pudinku by asi nepřežil a umřel hladem. Více než 70% jídla, které vůbec dokázal do 6 let, než šel na operaci sníst, byl právě pudink.

  8. BOYE napsal:
    12.7.2017 (22:11)

    Není vlákno – reakce na Věru M.:
    Kája Mařík je zakuklená kuchařka! Což v hájovně, tam se vařilo zdravě, chutně, hospodárně, ale to co předváděla paní lesní s Týnou v lesovně, by mělo být trestné. Já si občas šla ke čtení aspoň namazat chleba, abych to přežila bez úhony! Ale mám z těch dob jednu nevyřešenou otázku – co jsou ROZPÍČKY? Nemáte někdo tušení, či snad dokonce vědomí?

  9. Katyp50 napsal:
    12.7.2017 (23:22)

    No, co já vím, rozpíčky jsou takové bochánky, pečené na horké plotně nebo v troubě zasucha, podávají se k zeleninovým jídlům, jsou z hladké mouky, s droždím, vykynuté těsto se zpracuje na placky nebo bochánky a pak se peče. Hlavně tuším, že je to jídlo někde z Jižních Čech……….
    Maminka pocházela ze Lnář a tam to teta dělávala.

  10. a.rena napsal:
    13.7.2017 (11:24)

    Patrně nejspolehlivější recept od Marie Šlapetové z knihy Kája Mařík, skutečnost, nebo legenda? Takže opisuji:
    Zaděláme tužší těsto z 35 dkg hladké mouky, 10 dkg tuku, 1 žloutku s troškou soli a kváskem z 8 lžic mléka, 2 kostek cukru a 2 dkg droždí. Těsto dobře vypracujeme a vyválíme 8 kulatých placek, pokud možno stejných. Na polovinu z nich natřeme povidla vylepšená trochou skořice a vanilkového cukru, okraje potřeme bílkem – to proto, aby se nám ty zbylé placky dobře přilepily na ty naplněné. Okraje pevně přitiskneme, aby se nám rozpíčky při pečení neotevřely. Necháme chvíli kynout, povrch potřeme vejcem a pečeme do červena, během pečení žár zmírníme. Chutnají báječně, jsou levné – vždyť je pekla maminka hajná – a křupají jako oříšky. (Za sebe a rodinu můžu potvrdit, dělala jsem je). 🙂

  11. Devětapadesátka napsal:
    13.7.2017 (13:40)

    No vida, konečně se to pořádně rozjíždí! Hrňte to sem všemi směry!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..