(2330) Řízky z vatovce

Byli jsme dneska na houbách. Přivezli jsme koš hřibů, takže práce na celý večer, jak jsem si myslela.
Ale stavovali jsme se ve statku pro mléko a dostala jsem dárek. Spíš maxidar. 9 krásných vatovců…

Takže trojobal a smažit.

A výsledek – no mana nebeská a nebíčko v hubičce….

Na pastvině sbírala Pavlínka Kmochová

Příspěvek byl publikován v rubrice Bezmasá jídla. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 komentářů: (2330) Řízky z vatovce

  1. Haderach Kwisatz napsal:

    Promin, ale proc to ma cislo receptu? Je to UPB 277.

  2. sharka.68 napsal:

    to jste roznosili i po sousedech ne? takový kvantum….ono z toho nic jinýho dělat nejde a studený mi to nechutná…horký jsou nejlepší..

  3. Haderach Kwisatz napsal:

    Předesílám – TOHLE NENÍ námět k diskuzi, k hádce ani k rozčilování – jen lingvistické okénko aneb přednáška z chrématonomastiky, abychom se taky trochu poučily.
    České slovo řízek vzníklo jako náhrada za vídeňsky Schnitzel, protože šlo o plátek uřezaného masa (řezat, uřezávat – schnitz).
    Kdo a kdy jako první rozklepal plátek libového masa, aby jej lehce osolený protáhl moukou, rozšlehaným vejcem, obalil v jemné strouhance a horkém oleji na pánvi z obou stran osmažil? Vynalezen byl údajně již ve starověkém Řecku. Podle jedné z legend má svůj prapůvod ve středověkých jídlech, jímž položili základ bohatí byzantští obchodníci svým zvykem pojídat maso s tenkými plátky zlata. Když to samé ale zkusili i benátští kupci, církev takové chování zakázala a označila je jako příliš dekadentní.
    „Ztrátu“ zlata bylo třeba nějak kompenzovat a na řadu přišlel parmazán a strouhanka. Tak se zrodila ,,cotoletta Milanese“, milánská obdoba vídenského řízku.
    V Miláně dle historických pramenů řízek poprvé ochutnal maršál vítězné rakouské armády Jan Josef Václav Radecký a zajímal se o recept.
    Předpis na nevídanou specialitu přivezl jako vzácný dárek Jeho Veličenstvu Františku Josefovi I. Císařský kuchař ale neměl parmazán, proto nahradil sýr moukou a vejcem – dal tak vzniknout vídeňskému řízku.
    Postupem doby řízek zaznamenal různé proměny. Původní obalovaný telecí kotlet se přeměnil v tenký plátek telecího masa. V té době ve Vídni pracovalo v tehdejších panských domech mnoho českých kuchařek, tak není nepravděpodobné, že se na řízku podepsaly opravdu velkou měrou.
    Podle možností se začal smažit krom telecího plátku též plátek vepřový a jak je nám dnes známo, trojobalem lze protáhnout kdeco, tedy i vatovce, který se ostatně taky předtím krájí.
    Jiný řízek (např. rostliny) pochází ze slova zřízek.
    Základem u obou výrazů je sloveso řezat.
    Zdroj: odpovědi.cézet

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..