Bez komentáře.
Ranní úlovek syn = 1 košík smrkových hřibů + bedly.
Odpolední úlovek = 1 koš prakticky jenom smrkové hřiby.
Foto:
Vlastimil Macůrek 2.8.2017 19.45 hod.
Bez komentáře.
Ranní úlovek syn = 1 košík smrkových hřibů + bedly.
Odpolední úlovek = 1 koš prakticky jenom smrkové hřiby.
Foto:
Vlastimil Macůrek 2.8.2017 19.45 hod.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Máš jediné štěstí, že tam nejsou ty malé brambůrky s tou slupkou!! To už by bylo moc.
Že já blbec je loupala….
Naštěstí to ke mně máš daleko.
Samozřejmě, že jsem si je zase koupila na tom trhu a zeptal se dědek, kdo to bude loupat? Zeptal. Ale ony nemají tu jemnou slupečku, která se dá nožíkem sundat. Takže to nejsou Ty ONY. Buďte fakt šťastní, za to, co máte.
Přesto, že jsem dávala sadbu tzv. z jednoho pytle, tak některé oloupat jdou krásně, a některým se z kožichu prostě nechce. Sklidili jsme asi 50 – 60 kg brambor, máme je hezky roztříděné, ty malé vařím teď, ty větší jsem si schovala na později, nebo tam, kde potřebuji třeba strouhat.
Možná to mám blíž než Věra a pifku už od klobásky…
No, u nás tak roste tak houbelec a ne houby.
U nás v Podkrkonoší je to s houbami celkem stejné. 🙁 Ale na Vás už jsem mnohokrát vzpomínala a teď jsem teprve snarazila na Váš nick. Tuším, že jste měla kontakt na Pražáčka, míval na PŽ vtipné příspěvky v diskusích a podle některých zmínek o sadu, pejskovi a sporadicky i rodině si myslím, že to byl moudrý pán. Prosím, mohla byste se ho zeptat, jestli by nechtěl mezi „kuchatky“ na Bramboračku? Píšu za sebe, ale věřím, že by to ani ostatním nevadilo. Pokud tedy tu možnost máte, předem děkuji. Mějte se moc hezky.
Taky mi tu chybí. Psávala jsem si s ním hlavně o zahradě.
Ale vím, že při zakládání Kuchatky byl několikrát osloven
paní Janou a Haderach, ale nechtěl. Škoda. Možná je pořád
na PŽ.
Já chci taky na houby 🙁
Je to nahouby, u nás nerostou! 🙁
A kdo to má vydržet? Ty jejich dobroty, kterými se krmí Macůrkovi. Připomíná mi to fakt to Kájovo Maříkovo, o kterém si ovšem zde v černé škaredé Ostravě tak akorát můžu nechat zdát. Ale!! Máme zde to malinké jediné tržiště a lesů hojnost (Beskydy, Jeseníky).
Co máte z toho. U nás taky nula nula nic. Mám jenom
ty brambory a mladou cuketu. Tu když posypu před
smažením houbovým kořením, tak si potom můžu
bláhově nalhávat, že jím pravé houby. :-)))))
Děvčata, nezáviďte, loni ani nožička, natož hříbeček, poslední sušené jsem věnovala kamarádce na štědrovečerního Kubu. Takže letos po dvou letech mám šanci trochu nasušit a to i pro dobré kamarády.
Dnes se za mnou stavil 2letý vnouček a povídá “ houba není „. Moc jsem nechápala( v domnění, že chce houbu na umývání) a říkám mu a na co potřebuješ houbu a on pořád dokola opakuje „ponivka“. Pak mi syn vysvětlil že byli v lese a neroste vůbec nic a ta houba měla být do polívky.
vypadají krásně, my je doma jíme jen s chlebem… no jo, ale na Plzeňsku žádný houby nejsou, už třetí rok po sobě 🙁 🙁 🙁
A druhý den na snídani bez chleba dojídáme zbytečky. A chystáme se opět na houby, těch míst je tu naštěstí docela dost a tak je krásně střídáme.
Tak to byla poslední kapka! Já ti dám, k snídani! Okamžitě si jdu objednat krátkodobý pobyt někde, kde rostou… Před chvílí volaly holky z chalupy, že jsou slavný, protože našly houbu a ještě ke všemu velkou, zdravou a jedlou (kotrč rostl v roští za sousedovic bazénem). A slavný jsou, protože ani domorodci nenosí z lesa NIC. I borůvky uschly.
Taky mne ta snídaně dojala. A ještě jen tak, ksakru. Jedu s tebou, najdeme ubytování někde tam, kde bydlí Jana a pořádně jí to vypleníme. Potom to vyfotíme a pošleme jí fotku. No, – jenže se obávám, aby na té fotce nebyla jedna malá, ubohá, scvrklá prašivka.
Hele, ani jedna z nás nejni malá ubohá a scvrklá prašivka… A i kdyby, uděláme skupinové foto a budou tam aspoň dvě. 🙂
Já vim kam! A Jana bydlí za bukem… Jen se ta třetí prašivka musí vrátit od moooře. Volala jsem hned po výhrůžce 🙂 …no jo, jen aby nám pak nezatrhla Bramborajdu. Vezmu láhev bílýho a vkusně ji umístíme na to vypleněný místečko, jo?
No, pokud to budete vy dvě, tak tam budou dvě (slovy 2) pořádně jedovatý muchomůrky zelený…..
Koleda, koleda (Štěpáne)…
Jani, ty nás tedy dráždíš. Jak já bych si to dala!!!! Minulý týden jsme se stavili na chalupě. Místní chodí na houby ráno, my byli v poledne. Hříbky nebyly – jednak moc nerostou, jednak už byly posbírané. Houby tam většinou rostou až na podzim. Naštěstí místní nesbírají holubinky a těch bylo dost. Byli jsme docela spokojení, jsou chuťově dobré. Jenže ty potom vytáhneš takovou dobrotu. Nedalo mi to, musela jsem ti napsat.
Neboj, ono toho tady není taky nijak moc. Včera byl úlovek slušný a dneska je to pod psa. Je to místo od místa, kde bylo trochu vlhko, tak jsou, kde je sucho, tak ani prašivečka. A to zdaleka nesbíráme jen hřibovité, ale kdybys náš košík viděla, tak občas hraje všemi barvami…
Už mám asi úpaleček z vedříčka: Místo „…zdaleka nesbíráme jen hřibovité…“ jsem četla, že zdaleka nesbíráte jen na HŘBITOVĚ! Co mi v tu chvíli prolítlo hlavou, si můžeš domyslet…
Moje maminka měla jednu profesorku, která zbožňovala hlemýždě, a hádej, kam jí je chodili žáci sbírat?
Boye, Jana mne předběhla s odpovědí a psala něco o mochomůrkách a to jsem jí k té lahvi vína chtěla ještě přidat sádrového trpaslíka a obraz s jelenem. To by koukala – no třeba by byl i originální recept – trpaslík na víně.
Víno nepiju, jeleny se zlámanýma nohama zásadně při stěhování upouštím na zem a trpaslíky nesnáším, neboť jsou ze všeho nejhorší a ještě se příšerně množej…..
A stejně k nám netrefíte, vy dvě jezinky, bludný kořen je můj kamarád….
Nebo trpasličí jelen. Četlas Krále Krysu?
Jani, neboooj, my jsme hodný holky…
A stejně tu vaší roklinku vyšťouráme!