Oloupané brambory nakrájené na kolečka uvařit v osolené vodě, část vody slít. Přidat polohrubou mouku, zamíchat, nechat dojít. Poměry – „přiměřeně“. Přes haluškové síto se hmota protlačuje na plech s na sádle opraženou krupicí, lehce se protřásá. Mně to chutná jen tak, masožravci si kousek masa chytnou.
Do komentářů napsala Adela.adale
Trochu se nechytám-asi delší vedení?
Halušky z vařených brambor se zapařenou moukou protřepu s na sádle opraženou krupicí a je hotovo?
Patří to k receptu 1395 – Třesenec a tam je napsáno:
Pekáč vymastěte (ideálně sádlem), nasypte polovinu bramborové drobenky, osolte, opepřete. Na brambory dejte vrstvu nasekaných škvarků a navrch druhou půlku brambor. Pokapejte sádlem nebo posypte nakrájenou slaninou a pečte ve vyhřáté troubě, až na povrchu vznikne zlatavá kůrčička.
Takže musíš péct 🙂
Tak to už zní líp
Já jsem na jednu stranu mlsná a na druhou skromná v jídle . Ale tady jsem tápala úplně stejně jako Eva a neměla se čeho chytit
Až se tu objeví autorka, urcite dovysvetli. 😉
Tak přece to vedení.Měla jsem mrknout na 1395.
Třesenec se mi docela líbí.
Díky Usměvko.
Ano, Úsměvka má pravdu, pochopila to dobře. V troubě se to krátce zapeče.
Jinak dle názvu to nevypadá, ale opravdu je to dobré. Teplé i studené a ty škvarky tam taky být můžou, ale nemusí. Je to stařičký recept z jižního Slovenska, ze Žitného ostrova. Mámila jsem z mámy název (tam žije maďarská menšina) ale prý to nelze přeložit, tak jsem si jako dítě vymyslela toto a ujalo se to.
A ještě k receptu – vodu doporučuji nevylévat, ale nechat na „doladění konzistence“.
Asi udělám a pošlu fotku, pro představu. Kdybych to někde četla, taky mě to asi neosloví 🙂
Diky.
Ta fotka by byla super a my mlsouni bychom to už pochopili
a nemohla bys prosím poprosit maminku,aby ti napsala ten jejich název..bez překladu…děkuju….
Jasně, ale až tak středa – čtvrtek, jsme mimo a po telefonu to nevyřeším. Špatně slyší, ale nepřizná si to, asi dostane i přes svůj odpor k vánocům naslouchátko 🙂
Mě to oslovilo!A ráda vyzkouším.Ještěže se tady tyto staré poklady objevují opakovaně.
Diky
No myslím, že tato zapomenuté recepty si najdou místo na slunci… jako třeba ten, který snad ani nemůžu nazvat receptem: na pánvi opražit hrst polohrubé mouky, zalívat po troškách připravenou vařící vodou, míchat opatrně, a zalívat do té doby, než se to zdrcne do takových jako kousků. Přidat sádlo se škvarkama, osolit, k tomu jakoukoliv zeleninu. To si moje máma dělávala pro sebe – nosívala to prý svému tátovi jako dítě na pole (je ročník 1929) a já dodnes, když jsem doma sama, si to ráda připomenu. Asi bych to nikomu nenabídla a nikoho bych tím asi neuctila, ale chutná mi to a ráda to občas spáchám 🙂
Mňam, to musím zkusit. Mám ráda taková jídla. A o tomto jsem nikdy ani neslyšela.
Chicht! Já, když máme uhlířinu, kterou můžeme dost často, nechávám si na konec jen ty noky se škvarkama – je to lábuž a asi mi to tohle jídlo připomíná. Tudíž to bude moc dobré!
Naše babičky dělávaly ledacos, co neznáme a je škoda, že už nás to nenaučí. Já osobně vítám, když se něco takto přiučím, takže dík za „Hovínka“ i za „Pucky“ na pánvi. Obyčejné, jednoduché, levné, zdravé 😋😎
kucle nebo chuchvalce..to dělá i moje mamka (je ročník 1931)