Několik lžic přepuštěného sádla
(lepší je tzv. plsťové – vnitřní)
Včelí vosk (stačí z 1 menší svíčky)
kořen kostivalu
Sádlo přepustíme, tzn. že se nesmí škvařit, ale jen téct teplem z kousků, na které jsme ho nakrájeli.
Přidáme nadrobounko nakrájený (nebo nastrouhaný) kostivalový kořen – sbírá se koncem října, když už jsou listy černé od mrazu. A necháme pomalu škvařit asi 20 minut.
Přecedíme přes plátno, přidáme včelí vosk. Nalijeme do kelímků nebo skleniček a uložíme v ledničce.
Pozn: stejným způsobem dělám měsíčkovou mast, kam dávám okvětní (barevné) lístky měsíčku lékařského.
Použití: kostival na bolavé svaly a klouby, měsíčková mast na promaštění tvrdé kůže a na špatně se hojící malé ranky např. po poškrábání apod.
Autorka receptu: Jana Macůrková
Jak je vidět z počtu reakcí na kostival, jsme tu všechny fit 🙂
Měsíček se u nás vždycky používal na varixy a kožní plísně (zažene i vlka 🙂 ), čaj na různé břichaboly…
Mám ho v kuchyni vždycky trochu sušeného a používám místo šafránu. Množství je třeba větší a chuť samozřejmě nenahradí, ale barví slušně. Jen je třeba chytit odrůdu – čím tmavší, tím lepší. Když do něčeho opravdu musí šafrán, což já považuju za luxus, tak při zdobení porcí použiju pár sušených okvětníčků a pak vypadám, že u nás nevíme kam s prachama a šafrán kupujeme na kila.
Jo, a když šupnete pár květů do salátu, tak je to krááása 🙂
Dotaz, prosím. Pár květů je myšleno jako živých kvítků?
Já se nedávno dozvěděla, že jsou jedlé a dobré kvítky (nejlépe těsně před rozkvětem, nebo krátce po) Juky a mohla jsem si hlavu ukroutit. Bohužel jsem se to dozvěděla, když už v okolí bylo vše téměř odkvetlé. Docela by mne zajímalo, jaké mají Kuchatky zkušenosti s květy různých kytiček – jejich jedlostí, chutí a použitím. 🙂
Do salátu živé. Jinak používám hojně lichořeřišnici. Třeba i jen na chleba s máslem – chutná trochu jako ředkvičky a je prý děěěěsně zdravá. Někdy ji beru i s mladým listím. Na jaře dávám na sladká jídla fialky, nejvíc sníme sedmikrásek, těch je dost celý rok. Taky občas sypu levanduli. Když zaseju, škubu brutnák, je-li hojnost, devastuju porosty cuket a jiných tykví (ty jsem dělala i plněné, ale většinou to chroustáme za syrova). A květy jahod. Báječné jsou macešky, ale ty musím krást, protože je nepěstuju 🙂 . Několikrát jsem na strašně holčičí dorty dala růže, ale nikdo to nejedl, tak už je neničím.
Shrnuto: Do salátů dávám všechno, o čem nevím, že je jedovaté. Použití čehokoli do kdečeho je limitováno pouze vůní (fialky guláš nepozvednou) a chutí (lichořeřišnice je krásná, ale vanilkový puding ochutí jako nálev z kyselého zelí).
Kytky se nemyjou, jen je třeba vyhnat broučky. Pro vegetariány je to pracnější 🙂
Děkuji moc za vyčerpávající odpověď. Sama příležitostně něco koštnu, jestli se mi to podaří propašovat do salátu nebo na chleba ale nevím. Když jsem o tom promluvila, byla reakce dosti záporné. 🙂