Obvykle to nedělám, ale teď je zrovna sezóna.
Lékaři v Brně popsali těžký případ otravy cuketou, respektive toxinem cucurbitacinem, který se v nich může vyskytovat, a také v jiné tykvovité zelenině. Tepelnou úpravou nezmizí!
Došlo k těžkému otoku sliznice žaludku, tlustého střeva a výrazným změnám na játrech. Takže si pamatujte – kousek takové zeleniny ochutnat a nikdy ji nekonzumovat v případě hořké nebo jinak podivné chuti! A zepelíny radši hodit na kompost…
Díky ! Hned přeposílám – každej to netuší, já dosud taky ne
Taky děkuji za varování, u nás cuketu jen já, ale v okolí znám dost lidí kteří ji mají rádi, takže varování pošlu dál.
Zajímalo by mne, čím to je, že jsou některé plody hořké a jiné ne.
V minulosti jsem se setkala jen s hořkými okurkami, jedli jsme je, protože jsme nevěděli, že to je špatně. V okurkovém salátu se ta hořkost ztratila. Nic nám tenkrát nebylo.
Snažím se okurky a tykve co nejvíc zalévat, abych hořkosti předešla.
Oprava: Setkala jsem se s nějakými hořkými okurkami.
Myslím, že tohle je dobré vědět. Že bývají hořké okurky, vím od dětství, když jsme loupili nakládačky tatínkovi z košíčku čerstvě ze zahrádky donesené. I salátové okurky občas mívaly hořký koneček (ten od stopky), tak jsem byla poučena, že než začnu strouhat, mám odkrojit a olíznout odkrojenou „patku“ – pokud je hořká, odkrojit víc, dokud nebude dobrá a pak teprve strouhat na salát. Že můžou být takto postižené i cukety jsem netušila. Poprvé jsem dostala semínka cukety někdy před 40ti lety – vzácnost dovezla švagrová z Polska. Tenkrát nikdo pořádně nevěděl co s tím. Teď se z nich dělá spousta dobrot. U nás zrovna dnes z jednoho zepelínu moc dobré karbanátky. Já tedy při zpracování vždycky nějaký kousek do huúst strčím. Odedneška budu cíleně koštovat a varování šířit dál.
Už jsem to někde četla před časem ale zatím jsem na hořkou nenatrefila. Zato květák dovezený z tramtárie už ixkrát.ten se jíst ani nedá jak je fuj.
Někde jsem četl, že semena cuket koupená v obchodě jsou v pohodě. Jsou z plantáží kde nehrozí křížení s okrasnými dýněmi. Kdo pěstuje krom cuket i okrasné dýně nemá z cuket brát semena na další pěstování. Tam hrozí hořkost a také otrava.
Ale raději ochutnávejme každou, je to jistota.
Pravda, kdysi to tu psala Jana, že se jí povedlo zkřížení s okrasnými dýněmi a jejich „potomci“ byli nepoživatelní. Od té doby ty okrasné nesázím, páč semínka schovávám
Jojo, na Proženách to proběhlo v létě. Já radím zachovat klid. Myslim, že umřel jeden člověk a někomu bylo šoufl. Ale když ochutnáte, tak hořkou určitě pošlete do kšá. Stejně jako okurku.
Já jednou jela na výlet a při čekání na vlak snědla kus salátovky. Noc jsem strávila na záchodku rychlíku do Budapešti a bylo mi jasné, že to byla ta okurka… Připisovala jsem to tehdy slupce a usoudila, že jsem na ně alergická. Vyjma naložených jsem čtyřicet let nepozřela okurku se slupkou. Loni jsem to zkusila a nic se nestalo. Fakt je, že když ochutnávám a je hořká, udělá se mi vždycky nedobře.
Ale od konzumace tykví, dýní, cuket a okurek mě to neodrazuje.
Jo, a většinou konzumujeme zepelíny.
Taky, a u těch dostatečně zralých je navíc šance, že přežijí nejmíň do jara… letos jsem Sharčino kyselo dělala z poslední loňské cukety tuším v květnu
na začátku cuketové sezony 2023 to postihlo nějaké 2 starší Němky ….psalo se o tom….
O té nepoživatelnosti hořkých dýní vím už hodně dlouho. Za celou dobu, co to sleduju, se nám ještě nestalo, aby narostla. Jen u svatiků jednou cuketa. Prý je to o zalévání (slyšela jsem). Okurky se mají zalévat i na list, dýně taky.