tvrdší lesní houby ideálně hřibovité
cibule 2 ks
sádlo nebo olej na osmažení
kmín (drcený kmín) 2 lžičky
mletá sladká paprika 1–2 lžíce
vývar na podlití
špetka mletého nového koření
2 stroužky česneku (není nutný)
1–2 lžíce hladké mouky
1 lžíce majoránky
sůl a pepř
Poměr je uveden na 1–1,5 kg čerstvých hub.
Očištěné houby nakrájejte na silnější kousky, oloupanou cibuli nadrobno. V silnostěnném kastrolu nebo ve velké pánvi osmažte cibuli, až začne zlátnout (dobré osmažení je důležité pro výslednou barvu i chuť guláše).Pak vsypte houby a ze všech stran je orestujte. Poprašte paprikou a kmínem, promíchejte a trochu podlijte vývarem. Přikryté duste na mírném teple asi 30 minut, až budou houby zcela měkké – míchat, dle potřeby podlévat.
Ke konci dušení poprašte novým kořením, solí, pepřem a vmíchejte česnek. Zaprašte moukou, promíchejte, zalijte trochou studeného vývaru (dle požadovaného množství a hustoty omáčky) a krátce povařte. Nakonec poprašte v dlaních rozemnutou majoránkou a už dál nevařte.
Na talíři možno dozdobit na proužky nakrájenou cibulí.
Poslala Květoslava. Podoba s receptem 363 je čistě náhodná a o provokaci se nejedná, protože pořád rostou. Na kokořínsku ve čtvrtek přinesla kamarádka z lesa hřiby a já tamtéž včera nasbírala na zahradě uprostřed vesnice půl košíčku václavek. Byly podle receptu 391.
Tak ten sběr v této době tiše závidím.
Houbový guláš je mana nebeská.
Dala bych si hned.
Tohle že není provokace? Tak to tedy JE, a jaká! U nás ani vyhlášení houbaři nenašli letos nic – tedy pokud nesbírají pro mě neidentifikovatelné a zcela jistě jen jednou jedlé houby.
V tuhle dobu jsme s manželem chodili rádi na houby. kromě václavek jsme sbírali
čirůvku fialovou. Mnoho lidí ji nesbírá. Je to moc dobrá houba, často jsme z ní měli
obalované řízky.
Václavky i čirůvky fialové mám taky moc ráda, výborná je i čirůvka dvoubarvá. Občas se našly i lakovky ametystové, podle barvy by si taky leckdo myslel, že jsou jedlé jen jednou. A když se zadařilo, všechny tyhle houby jsem podusila a zavařila ve vlastní šťávě, jsou vynikající do každého jídla. A ta barva, kterou si poněkud ponechají, je jako bonus. 🙂
Píše se tu: poslala Květoslava..mám dotaz – jen recpect, nebo i zvzůreček??Taky bych oblízla..
Hlavně neoblizuj Ťukálistku, ať zase nestávkuje 😉
a u nás ani ho.. teda houba
No, letos byla u nás opravdu „úroda“ hub – jedenkrát na smaženici a tři balíčky do mražáku. Jejda, ten guláš bych si dala a moooc bych si na něm pochutnala.
Tak houby mám ráda, ale nepoznám (krom muchomůrky červené) téměř nic, sbírala jsem jako dítě, pak už ne. Já bych opět mohla použít žampiony nebo hlívu a dochutit vlastním houbovým kořením, protože mě rodina zásobuje sušenými hřiby. Ale originál bude jistě výtečný a dala bych si, kdyby mě někdo pozval.
No ona ani u nás se nadúroda nekonala. Nebýt toho, že chlap může jet na kole hodně daleko, nemáme nic. Takhle pořádal dlouhé výlety a z nich každý den něco dovezl – nacházel je daleko od sebe. Podle množství a druhu (tvrdé, měkké) jsem zpracovávala. Něco jsme snědli (pro dva toho není potřeba moc), něco se podušené zmrazilo, něco dětem nasušilo. Takové zásoby, jako loni ale nejsou – no není každý den posvícení, že?
Jestli ještě rostou, nevím. Lidi s košíkama už nechodějí a jelikož se citelně ochladilo, kolo je zazimované. Poslední houby dovezl někdy v půlce října a už byly z některých míst podchlazené – přemrzlé, takže k ničemu. Tak si na gulášek zase rok počkáme…😎
Přesto – šťastná to žena 🍀. Já budu muset do “ konzumu “ na tu hlívu .
Ale tvůj musím vyzkoušet . Dělám bez nového koření , tak snad tam bude cítit . Dám schválně více
Podle teplotni tabulky se teploty k nule priblizily 16., 17. a 18. rijna. Ovsem uz od 19. se ranni teploty pohybovaly od 8 15 stupnu. A to az do 31., s vyjimkou jedineho dne, 28.10.
Vzdal to moc brzo. 😉