Papriky,
rajčata
cuketa
cibule
olej
sůl
Cibuli nakrájíme na kolečka, která se rozpadnou na proužky, papriky zbavíme semínek a rovněž nakrájíme na proužky. Obojí
nasypeme na olej a dusíme až jsou papriky skoro měkké.
Přidáme na kostičky nakrájenou cuketu a na osminky rajčata a opět dusíme do změknutí. Osolíme, přendáme do sklenic a 15 minut sterilujeme.
V zimě přidáme vejce a klobásku a podáváme s měkkým chlebem nebo bramborem.
Na zimu křečkuje: Jana Macůrková
Můj muž dostal nějaký recept, který jsem dělat nechtěla a tak ho udělal sám. Všechno stejné, až na ocet, který se tam dává a nedusí se to, ale nacpe do sklenic a zavaří. Před vařením jsem ochutnala, chutnalo to jako salát, to tím octem. Jak si to pak udělá s uzeninou a vejcem, nevím. Uvidíme………
S tím octem bez povaření to spíš bude jako čalamáda. Tu jsem dělala taky, recept tu někde je. Vzhledem k tomu, že jsem měla všechny barvy paprik, tak vypadá úchvatně.
Dělám bez oleje, dám trochu cibule jen tak podusit na vodě, paprika, cuketa, rajčata, trochu osolit a nezapomenout na hořčičné semínko, krásně v tom křupe. Dát do sklenic, zavařit. Když ho chci uvařit, na tuk, nejlépe sádlo cibuli, klobásku, vyklopit polotovar, sůl, pepř, provařit, vejce a nese se na stůl.
Takhle zavařené vydrží i několik let, s olejem jen tak rok.
U nás nevydrží ani s olejem ani bez, my lečo milujeme, a protože máme letos opravdu přebytky jak paprik tak rajčat, o cuketách ani nemluvím,. tak to jde všechno do sklenic.
Já bych se dovolila zeptat zkušených kuchatek – někde dělám chybu : pár skleniček jsem v létě zavařila, pak vyndala a otočila dnem vzhůru a nechala vychladnout. Několik skleniček mi trochu vyteklo a pak jsem zjistila, že i pár uložených se časem nějak zkazilo… Někde se stala chyba – možná v tom, že bylo dělané na tuku? 🙁 musím přiznat, že zavařování mi, kromě marmelád, podobné trable dělá…
Podle mne je těch chyb hned několik: na konzervy, kde je tuk nebo maso, existují speciální víčka, tzv. masovky, poznáš je podle toho, že gumičku vespod mají červenou. A já tyhle sklenice neotáčím, aby se pod víčko právě ten olej nedostal (potom netěsní), ale postavím je, přehodím přes ně namočenou útěrku a opatrně poleju nejprve vlažnou a potom studenou vodou. Případně to několikrát opakuji.
A už při plnění jsem hodně opatrná, aby se nedostal tuk na okraj sklenic.
Děkuji, Jani, zkusím to tedy takhle a uvidím 🙂
Prodává se i takový široký trychtýř, který zabrání potřísnění okrajů. Zkoušela jsem to přelstít uříznutou petkou, ale když je hmota horká, petku to smršťuje a nastává legrace. Je tedy další krám do kuchyně, ale občas se fakt hodí.