Podzimní plískanice jsou tady, ale ještě je potřeba douklízet zahrádku…. a tady přijde vhod:
1) Svařáček – 1/2 l červeného vína, cukr, skořice, hřebíček, citron
2) Námořnický grog: rum s vínem 1:1 – ale tady si nejsem jistá, zda potom budete ještě použitelní na práci
3) čaj s rumem čaj, rum, cukr poměr podle toho, kdo co vydrží….
Příjemnou práci a k ní inspiraci posílá: Jana Macůrková
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
To už je pěkné číslo, veliká gratulace
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Párkrát jsem z ricotty něco dělala, ale zařazené do jídelníčku to nebylo, tak své stálé místo v lednici (na rozdíl…
Ale já je všecky zbožňuju😍
Nevím, jestli se do tohoto budu pouštět, ale mám zážitek ze Španělska. Že udělám vnoučkovi tvarohové noky s ovocnou omáčkou.…
Já je ochutnala, i když ne od Mialna, ten je trochu z ruky. Podivná konzistence ricotty v tom zmizí a…
Popravdě - já ricottu taky nerada, vadí mi ta konzistence. Ale já nerada ani cottage. A ano, domácí lučina je…
Mám to stejně jako děvčata:též mě ricotta neokouzlila.Koupila jsem jí nedávno ze zvědavosti a už ji nekoupím.
Praudu poudám, když poudám, že ji nekupuju . Mám to s ní jako s lilkem . Vyzkoušeno , nechutnalo .…
Taky tak dělám a je to výborné. Jinak taky spíš koupím mascarpone.
Já rozmíchám v 10% smetanovém jogurtu (1kg) jednu smetanu ke šlehání, nechám v cedníku vyloženém gázou vykapat - a mám…
Ani já nejsem extra příznivcem. Nějak jsem ji nepřišla na chut. U nás se používá bud mascarpone (i když ty…
Pro me dobrý, přimlouvám se za drážkovane noky, protože se na nich omáčka spis udrží.
Dnes nic pro mě, nechť pan Paleta odpustí. Olivový olej a bazalka jsou pro mne nepoživatelné a italský recept by…
Z cukru udělat karmamel, zalít vodou, povařit se skořicí, hřebíčkem a baydánem, přidat rum, podle toho, kolik kdo snese…
Já dělám stejně jako Lakysa karamel, ten zaliju červeným vínem, přidám celou skořici, hřebíček, plátky citronu a pomeranče a jako bonus přidávám rumem nasáklé višně, které mi zbyly z přípravy griotky. Pije se to moc dobře, dělám pětilitrový hrnec vždycky na podvečer před Štědrým dnem, kdy zveme sousedy na „čekání na Ježíška.“ Zapálíme oheň v grilu venku, sousedky přinesou drobné zobání, já se taky nenechám zahanbit, sousedi obvykle doplní něčím ostřejším. Bývá to moc fajn a je veselo.
Tak to je moc krásný zvyk …:)
Je to moc prima, schází se nás deset a největší šoumen je 72 letý soused ?
UŠTVAHOUS – aby haranti nezáviděli: Základ jako 59 až k pomeranči. Zalít jablečným moštem. Když pak dospělcům dojde víno, sebere se dětem uštvahous, přihřeje a doleje rumem. Děti do postýlek, kmeti k ohni – i u nás se čeká na Ježíška. Vždycky ten večer, kdy se přijde naposledy před Vánoci ze školy…
Se mi zdá, holky a kluci, že jsme s těmi Vánoci letos začali dřív, než obchoďáky 🙂
A něco pro drsňáky:
1/2l rumu
1l červeného vína
1/2l alpy (francovky)
nalít do hrnce a ohřát.
Sice jsem to nikdy nepila, ale viděla jsem výrobu. Po tom mrkají i kuří oka a dávají k tomu bílou hůl :-o.
Teda, Bláhovka, vy se nezdáte… 🙂 ! Alpa je fenomén puberty a ranného mládí. Nicméně se obávám, že nejpozději ve znění evropských úmluv, nařízení a Lisabonské smlouvy se stala nepoživatelnou. Dostala jsem ji jako novoročenku a zatim jsem neměla ani odvahu kápnout si na kostku cukru při břichabolu, jak mi dělávala sousedka. Budu se na to muset přeptat…
Taky mě babička jí dávala na kostku cukru, když mi nebylo dobře. S tím se léčilo všechno.
Taky jsme tady všechny mladý holky… a zkus odporovat.
A zapomněla jsem, říkali tomu Hóčopóčo.
Bílé víno, pokud možno jablečné + alpa = Alpský ryzlink.
Ale nějak si nevzpomenu, čemu se říkalo čůčo. Asi jsem to nekonzumovala, já dávám přednost pivu nebo kvalitnímu vínu, ale to málokdy.
Čůčo se u nás říkalo takovému ovocnému vínu za 8,-Kč litr. Oficiálně to byl Oranž punč. Hezky to vonělo, sladce to chutnalo, ale kdo se po tom opil, chtěl druhý den umřít.
Jo čůčo, to jsme kdysi kupovali v kanceláři. Každý měl v šuplíku skleničku a láhev za šanonem a už jsme si to užívali. Ale ředili jsme to vodou půl na půl.