Jeden malý hrozně unavený pejsek –
takhle si užíval moji nemocenskou náš Kešu – kříženec bílého špice (maminka) a černého neznámého uhlířskojanovického jezevčíka (tatínek). Jméno vymyslely naše dcery – když prý vořech tak se vším všudy. A vodáci v létě tvrdí, že máme borderkolii vypranou na 90….
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
to jako vážně tolik?
možná to zní divně, ale je to prudce jedlé....
To už je pěkné číslo, veliká gratulace
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Párkrát jsem z ricotty něco dělala, ale zařazené do jídelníčku to nebylo, tak své stálé místo v lednici (na rozdíl…
Ale já je všecky zbožňuju😍
Nevím, jestli se do tohoto budu pouštět, ale mám zážitek ze Španělska. Že udělám vnoučkovi tvarohové noky s ovocnou omáčkou.…
Já je ochutnala, i když ne od Mialna, ten je trochu z ruky. Podivná konzistence ricotty v tom zmizí a…
Popravdě - já ricottu taky nerada, vadí mi ta konzistence. Ale já nerada ani cottage. A ano, domácí lučina je…
Mám to stejně jako děvčata:též mě ricotta neokouzlila.Koupila jsem jí nedávno ze zvědavosti a už ji nekoupím.
Praudu poudám, když poudám, že ji nekupuju . Mám to s ní jako s lilkem . Vyzkoušeno , nechutnalo .…
Taky tak dělám a je to výborné. Jinak taky spíš koupím mascarpone.
Já rozmíchám v 10% smetanovém jogurtu (1kg) jednu smetanu ke šlehání, nechám v cedníku vyloženém gázou vykapat - a mám…
Ani já nejsem extra příznivcem. Nějak jsem ji nepřišla na chut. U nás se používá bud mascarpone (i když ty…
Ten je krásnej…a moc jsem se nasmála…prej vypranej na 90…toho našeho křížence bordera bych do vody nedostala ???
On je skutečně borderce hodně podobný, ale je asi třetinový co do velikosti, takže se asi při tom praní srazil…
No teda. Tož u Macůrků bych chtěla být pejskem. 🙂
Manžel prý taky, mám ti to vyřídit
Ten je úžasný!!! A sluší mu to v těch polštářích.
Je krásný.Já si pořídila při odchodu do důchodu taky malého pejskaNikdy jsem psa neměla-nebyl čas a tak teď si to moc užívám protože je skvělý.Dost zvláštně zbarvený trpasličí pudlík.Jezdí se mnou na ryby a miluje vodu a taky bahno a tak je z něj občas maličký čuňas ale pořad miloučký.
Moje kolegyně měla kokra. Jednou jsme byli na rybníku na krmení rybičkám a milý Adámek se vyválel v dobře rozleželých rybách (vyhodili je tam rybáři na jaře při roztátí ledu), jeli jsme domů, Adámek v kufru, my dvě otevřená okénka a blily jsme za jízdy okénkem ven…. Podruhé se zase vyválel v bahně. Naštěstí to bylo kousek od známých a tak byl hnán po silnici až k nim, kde byl posléze ostříkán hadicí. Jinak to nešlo, kdyby uschnul, byl by z něj Golem.
Hihi, jednou jsme byly s kamarádkou na borůvkách na Černé hoře v Krkonoších. V chráněném pásmu, ona měla povolenku jako myslivec. Nasbíraly jsme každá 2 kyblíky a nestihly poslední lanovku dolů. Její drsnosrstý jezevčík se mezitím pěkně válel v lese v borůvčí. Takže s těmi kyblíky jsme šly dolů do Janských lázní kde bydlela. Pořád jsme cítily smrad z lidských exkrementů, tak jsme nadávaly svorně na to, jak „ty lidi s.r.u všude“ a poté, co jsme došly domů jsme zjistily, že milý pejsánek se vyválel nahoře v tom borůvčí v hnusu a pěkně nám smrděl do cesty jak běžel před námi. 3x byl vykoupán, 3x byl vyfénován a smrděl stejně asi týden. A jak byl uražený!!!!
Ano, to oni dovedou. Kamarádův špic Roland to udělal také a předběhl nás, a my podezírali chlívky, králíkárnu, dokonce kanál a novou omítku… Až nám došlo. 3x byl vykoupán v Jaru – byl vyválený v něčem neuvěřitelně páchnoucím a mastným a přesto spal asi měsíc na verandě, neboť byl jak čuně a smrděl na 100 honů….
Pesánek je nádherný a proč ho panička ještě nepřikryla? Až mně slza ukápla, měli jsme dva pejsky trpasličí knírače, jeden pepř a sůl „Bobíček“ a druhý černobílý Daneček, oba už jsou v nebíčku, zrovna včera měl Daneček narozeniny-18r. Oba je máme na zahradě. Daneček měl svoje křeslo, kde spával. To křeslo máme v pokoji doteď, nikdo na něm nesedí/mám na něm časopisy/. Sice by se tam hodila nějaká skříňka, ale raději bordýlek, než křeslo vyhodit./ Když někdo přijde, nabídneme mu židli, nebo sedačku, křeslo nikdy. Jsme staří a sentimentální. 🙂
Nás kromě bígla vlastní ještě „trpasličí vlkodav“. Je to kříženka – tatínek vlkodav s dogou, maminka staford s vlčákem. Je to doloženo, dcerka se vyvedla po dědečkovi vlkodavovi, ale dorostla velikosti vlčáka. A je miláček. Bígla máme už druhého (třetí bude jen přes mou mrtvolu) a ty dva ještě nedávno doplňoval jezevčík, který jim šéfoval. Zkrátka trojka k pohledání.
Tak nás žádný psisko nevlastní, páč my nevlastníme plot. Ovšem krom soustavy mazliků zcela neužitečných (morčata, potkani), po ukradení kachny jeden mazlik užitečný – bude nám rodit jídlo (králik) se k nám nastěhovala skvadra ochočených mazliků divokých: Strakapoud, kterýho už jsme podezírali z homosexuality si po dvou letech konečně přivedl paní strakapoudovou a společně uklovali větev na hrušni, tato hapala na studnu, kde jsem na prkně sušila hlízy gladiol, všechno vylítlo do vzduchu jak hejno cirkusáků a našla jsem jich polovinu. Dále nás ovládá paní Ježková se svými haranty. Kolem sedmé večerní přišupačej ke kočičí misce a mlátí s ní tak dlouho, dokud někdo nenasype. Nažerou se a pokračujou v cestě. Vrchol všeho jsou dvě veverky. Když venku kouříme, drobí nám na hlavu smrkový šišky a vydáme-li se do zahrady, vrhají po nás předměty, jakoby omylem, ale mají trefu, mrchy. Jeden by řek, že jsme tu pro srandu králikum. Omyl. Jsme tu pro srandu těm, kdo nás opravdu vlastní – kočkám. Jo, a ještě je tu jedna drzá koňadra. Sedí na okně, tváří se rozmile (tedy jen když krájim maso) a jakmile na pár vteřin opustím bojiště, vlítne dovnitř, sedne na prkýnko (kuchyňské, na WC netrefí) a zobe. Když slyší, že se vracím, sedne zpátky na okno a dělá, jakoby nic. Jen jí většinou ze zobáku čouhá kus nějaký šlašinky. Holky, já chci psaaa! Milý Ježíšku… navleč monterky a postav plot. Já už budu hooodná!
Já Ti půjčím toho našeho, jestli s ním přežiješ měsíc, jsi připravená…
Přes den bude ochotně lítat po zahradě, kdybyste chtěli pohřbít slona, můžete si vybrat s několika jam, které vyrobí, aniž ho požádáte…ovšem večer se bude rvát domů, a běda, kdybyste ho nepustili. Bude tak vyvádět, že vás sousedé budou podezírat z týrání. V jídle si nevybírá, žere absolutně všechno od kiwi přes mandarinky, jablka, sýry ,- ty miluje, za palačinky udělá i stojku na čumáku. Na misku se vrhá stylem „ještě jsem letos nežral“ a až půjdeš spát, počká až si lehneš, potichoučku se vplíží a lehne si vedle postele.
Když bude chtít, předvede různé kousky, když se mu nechce, nepohneš ním. Je vítací, mà rád děti a krom toho, že kam se hneš, najdeš hromádku chlupů, a srdce se Ti zastaví pokaždé, když najednou hafne…je zlatíčko.
Pokud to všechno vydrżíš, jsi připravena pořídit si pejska jakékoli rasy.
Beru! A pokud jde o ty chlupy: Já pelichám zásluhou štítnice a holky mají vlasy do pasu. U nás se to ztratí. Zahradu potřebuju zrýt celou, netřeba pohřbíti slona, ale o jednom volovi bychom tu věděli (zatím žije, tak se ptám: Loví tvůj psík zajíčky?…) Letos jsem nežral – no při pěti dětech o tom něco vím. A jestli má opravdu rád děti, tak krmení tu má dost. Až dojdou domácí, ulice je plná…
Já věděla,že jsi kamarádka 🙂
Ale zavčasu musíte říct „dost bylo rytí“, páč v tom pracovním nasazení přehlédne, že úroda potřebuje jen okopat. Proto už i my máme plot. Nejen kolem zahrady, nýbrž i kolem pole. Když jezevčík chytal potkana (domácího nemazlíčka), zaoral přitom záhon petržele, mrkve i cibule. Takže dopis Ježíškovi upřesnit: psa, ale aby nebyl škodlivý jak mandelinka bramborová. Bígl, když byl ještě roztomilé štěně, se rozhodl, že se mu nelíbí, jak máme dům z poloviny obrostlý psím vínem. Tak všechny kmínky odkousal pěkně ve výšce 30 cm. Asi si na to vzal i pravítko. Trvalo dalších pět let, než dům opět obrostl. Ale milujeme je všechny. 😀
Když čtu to, žere všechno, tak si vzpomenu na ten krásný inzerát:
„Daruji dogu – psa. Žere všechno, nejraději má děti“
„Daruji křečka. Překrásného. Mazlivého, čistotného, miloučkého….“ Jmenuje se HERGOTHAJZLEEŠTĚMNĚJEDNOUKOUSNIASKONČÍŠVZÁCHODU.
????????????
Děvčata, moc děkuji za krásné příspěvky, už dlouho, dlouho, dlouho jsem se tak nepobavila a nezasmála. Z toho by byla perfektní kniha pro zasmání a poučení. Den může být sebeblbější, ale tohle přinutí ke smíchu i škarohlída. 🙂 🙂