Tož dievky české aj dívčata moravská, potažmo děvuchy slezské! Vyhrňte rukávuóv svých a jměte se dusiti ptákuóv:
Krmě jest to vydatná a řízná!
Na tři hnáty kuří padly tři deci Merlotu, deci jablečného octa, pět hřebíčků, lžička kuličkového pepře, lžička muškátového květu a lžička suchého mletého zázvoru (zde došloť k prvnímu zádrheli, nakonec úsudkem došla jsem k závěru, že sušený putoval do Čech spíše, než čerstvý, neb Leonardo v době této teprve létající stroje počínal vynalézati a tudíž přeprava koření byla pomalá), hrst drobně sekaných sušených švestek, medu několik lžic. Ona poznámka – dobře oslaď medem – v pravdě důležitá jest, neb ocet jest dryák. Dále pak žemlička bílá na topénky krájená, soli pár špetic a másla jedno nabrání.
Do pekáčku vložené hnáty osolené, odkryté, vodou z pramene čerstvou jemně podlité a máslem pomázlé v troubě ponechány do polopečena. Stav tento určila jsem podle vůně a zabarvující se kože. Mezi tím na plotně v kotlíku pobublávaje všechny ostatní suroviny pospolu mísily se v jíchu vonnou. Při zběžném ochutnání huba se mi počala kroutiti a z vočí i frňáku slzy kanuly. Dáti v hubu umrlci, z rubáše by vyskočil a dal se do tance. Pánu Bohu poručeno. Vynálezem věků budoucích rozmickovala jsem do podoby hedvábné a přidala maso. Pekáček mírně opět z pramene čistého žejdlíčkem dolila, přípečky odvařila až v nádobě zbylo asi hrnku a půl polívky i tu vlila jsem ku omáčce a masu a spolu na pomalém ohni dlouze nezakryté zlehka dusila. V konci jest zbylo v kotlíku asi pět deci omáčky. Při ochutnání dalším již cítila jsem se lépe, nikoli však nadějně. I poslušna receptu přendala vše do mísy, přikryla čistě a od slunka západu do oběda nedělního v chladu nechala spočívati.
Než ke stolu chasa i panstvo usedli, navařeno bylo nokrlat odpalovaných dle 59 doporučení.
Ohlasův tré: Komtesa první: Když si zvykneš, dobrý. Komtesa druhá: Dejte mi k tomu žíci smetany! Tak Bažant ať se de vycpat! Já: Je to šupa! I po rozležení to má říz jako hodně nadupaný zavináč. Ale po vychytání to bude prima. A ty noky jsou dobrá volba.
Tudíž jednoznačné doporučení: Octa rozhodně o hodně méně – nejsme na to zvyklí. Množství tekutiny bych doháněla vývarem. Koření je výrazné, nicméně harmonické. Příště bych zkusila topénky i z obyč chleba. Bude to další chuť. A rozhodně nechte dost času na rozležení, čerstvé to fakt není ono. Omáčka je krásně hedvábné konzistence.
Sůl jsem použila opravdu jen při pečení masa, víc nebylo třeba. Je to nepodobné ničemu, co znám, ale baví mě to. Určitě zkusim znovu. Kdybyste to některá taky zkoušela, dejte vědět.
Panu Bažantovi se omlouvám, komtesa je velmi bezprostřední až držkatá…
Středověký recept s odvahou svou vlastní vyzkoušela: BOYE
No jasněěěěěěěěěěěěěěěě. Kde mám asi uprostřed Prahy sebrat vodu z pramene, he? Spraví to kohoutková?
Na ptáky bych řekla jedině kohoutková…taky pták, ne?
Pravda.
V obchodech je spousta „čistých pramenitých“ vod. 🙂
Asi jsem tupoň, ale co s tĕmi topénkami? Jinak recept vypadá hodnĕ zajímavĕ, neřku-li mňamóznĕ:-D:-D
Topénky – normálně jsem nakrájenou žemli přihodila k tomu vařícímu dryáku a ona se krásně rozpustila. A navzdory názvu, jsem jí neopejkala, páč topénky jsou nejen topinky, ale i pouhé krajíčky.
Mám ti vyřídit, že noky jsou báječný…
Ahaaa, takže na zahuštění!
A jsem moc ráda, že noky náročným strávníkům chutnají, diky za pochvalu ?
Mě taky kanuly z očí slzy-od smíchu.Ani jsem to nemohla přečíst celé najednou.Boye je řízek!
Lucko, odkud jsi vykopala tu božsky příšernou vidličku??? Nemlich stejnou mám na chalupě zašprajcnutý nedovírací okno 🙂
Že je úžasná! U nás taky slouží ke kde čemu.Nejčastěji se s ní šťourám v hlíně – buď v keramice, nebo přesazuju kytky. Nic středověčejc vypadajícího doma nebylo 🙂
Bože můj, jak čtu ten recept/tak na třikrát/, bude to určitě dobré, ale jak píšeš, že vidličku používáš na kde co, tak jak to čtu „nejčastěji se s ní šťourám v …/už jsem myslela, že v nose/. Omlouvám se, ale první mě napadlo toto. 🙂 🙂
Je dokonala!
Holkýýýýý, to je úžasný! Boye jsi ďábel.
Já jsem si to tak užila po návratu domů!!!!!!
Jsem hotová. Dneska problémy s lidmi a navrch s komunikátorem (pro spojení s dispečinkem), prostě vypadl a nefungoval a než jsem se dostala k tomu jak to zprovoznit už zase nebylo proč. Jela jsem domů pro relax s kočkama. Když jsem odjížděla, zase nahoře vrtali, kopali……. jestli mi spadne další část stropu, hlásím se k někomu „na byt“ než se stihnu odstěhovat.
No a tady tohle. Ta vidlička mě teda fakt dostala.
Holka, tebe na byt klidně, ale moje ZOO a tvoje ZOO by nešly dohromady 🙂 A nám v baráku hrabou výtaháři, dneska se probourali k sousedce 🙁
Že chudáka sousedku zdravím! Já jen doufám, že ta obří roura, co mi vede skrzevá koupelnu v levém zadním rohu tam zůstane! Pokud se rozhodnou vyrvat ještě tu, tak mi spadne i strop v šatně na veškeré oblečení. Pračku nemám.
Po tomto podle mého až život ohrožujícího pokusu, zdráhám se již dalších tří receptů, které mám k dispozici, uveřejniti. Ale budiž, o sobotě či neděli další dva přidám.
Ale ne, že to budete sváděti na mně nebo na autora receptu.
Nabízí se zde varování: veškeré zkoušení na vlastní nebezpečí jest!!
I KDYŽ JE TO TADY NA BRAMBORAČCE SPRÁVNÁ SRANDA…
Když koukám na ty druhý ptáčky – jsou zcela neškodní. Není v nich nic, co by vypadalo nebezpečně. Pipinky v omajdě z bujónu. Na ty se těšim. Taková sranda s nima nebude, ale dobře to vypadá…
Jsem si našla nového koníka, tak to sem hrň. Panu Bažantovi poděkuj. Takovou napínavou situaci v kuchyni už jsem dlouho nezažila.
Přísahám, že budu jakoukoli havěť, která není na seznamu povolených jatečních, nahrazovat havětí dovolenou.
jsi šikovná děvucha:-))))