(485) Babiččin ovocný koláč

600 g hladká mouka
3 dcl mléko
100 g cukr + cukr moučka na posypání
1 kostka droždí
2 žloutky
125 g Hera nebo máslo
3 lžíce oleje na plech

ovoce – zmrazené nerozmrazovat!

Ze všech ingrediencí (s výjimkou ovoce samozřejmě), vypracujeme hladké těsto, které se nelepí. Těsto necháme vykynout asi 1/2 hodiny.
Na plech nalijeme trochu oleje a na něj roztáhneme těsto na sílu asi  0,5 -1 cm. NA něja nasypeme zmrazené ovoce (tady byla směs černé maliny a rybíz) a dáme péct do středně vyhřáté trouby. Pečeme asi  30 minut, dokud nevoní celá kuchyň.

Množství stačí na dva velké plechy.

Tentokrát pekl: Václav Macůrek

Příspěvek byl publikován v rubrice Babiččiny recepty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů: (485) Babiččin ovocný koláč

  1. Vera M. napsal:

    Tak můj syn by upekl tak asi čaj nebo polévku , Haha . Krásná práce , Václave . Holky z PŽ by se mohly učit ?

  2. Vera M. napsal:

    Hned po maturitě už bydlel sám, do té doby ochotně pomáhal, jen proboha ne v kuchyni !! Takže o jeho kulinarskych pokusech kolují šílené příběhy . Včetně toho, ze jednou opravdu upekl polévku, tzn. , ze na dne hrnce z masa kus uhlí, on spokojeně na pivecku po hokejovém zápase, kde si chlapi hrají po večerech v nějakých nízkých ligach na hokejisty a jeho sousedé mi volali , ze se z bytu valí dým a jestli okamžitě nepřijedu a neodemknu byt, musí volat hasiče ( a nedoplatime se). Mobily ještě nebyly …Me jemne pokusy o jeho vtahnuti do procesu vaření skončily definitivně, když mít Řekl : mami , nech toho, mě to nebaví , proč je pro tebe jídlo tak důležité ??? A bylo vymalováno

  3. Katyp50 napsal:

    Hihi, dobré komentáře!
    Já jsem měla kdysi ve firmě technika, který bydlel nad námi v ubytovně. A rád vařil. Jednou měl dovolenou kvůli mamince a přišel s tím, že koupil úžasný kus uzeného a že přinese až ho uvaří. No, těšili jsme se. Pracovní doba skončila, zaměstnanci odešli, Pepos nikde, tak já dodělávala poslední resty a najednou zvonek u dveří. Otevřela jsem a za dveřmi stál zasmrděný Pepos. Bez uzeného. Usnul u vaření neb si dal pár skleniček navíc. A prý ať se jdu podívat, co provedl. Tak jsme vyjeli nahoru. Uzené se vyvařilo tak, že zbyl černý škvarek okolo kosti. Hrnec na vyhození. Smrad na 2 týdny větrání – to byl nějaký prosinec, takže venku zima jak v Rusku. Já myslela, že ho zmlátím.
    A další zážitek s vařeným uzeným. Maminka byla ve špitále, dlouhodobě, my s tatínkem na chalupě. A pozvali nás jeho přátelé na večeři. Že prý asi moc nevaříme, nějaké konzervy vepřového nebo hovězího ve vl.štávě….. a že udělá paní domu něco úžasného – uzené se zelím a brknedlíkem. Tatínkovi se začal ježit radostí knír a tak jsme tam cestou zpátky do Prahy zamířili. Dojeli jsme a v jejich domácnosti absolutní ticho! Dalo by se krájet. Oni tehdy měli malé dítě, paní šla uspávat a požádala manžela, aby uzené, které se vařilo, ohlídal a posléze než půjde spát vypnul sporák. Usnula s dítětem, manžel usnul na křesle u TV a uzené se vařilo a vařilo a vařilo…….. Až zbyl opět černý škvarek. Jenže problém byl, že bylo dost tučné, takže jak se vyvařil ten tuk, tak oblemstal celou jejich pidikuchyňku. Podlaha, stěny, linka, vše bylo pokryté vrstvou tuku. Když manžela probudil ten smrad, tak vstoupil do kuchyně, ujela mu po mastné podlaze noha a vymkl si kotník. Paní se někdy k ránu probudila a zjistila tu katastrofu a málem mu vymkla ten druhý kotník. K obědu jsme měli vepřové ve vl.šťávě z konzervy. A pak týden likvidovali tu mastnou katastrofu.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..