Vzhledem k tomu, že jsem více než vytížená
občas si také pomáhám nejrůznějšími vychytávkami:
40 dg pochoutkového nebo pařížského salátu
60 dg oloupaných uvařených a nakrájených brambor.
Nemaje moc času a majíc šílenou chuť na bramborový salát s kuřecím řízkem, improvizovala jsem nastavením pochoutkového salátu vařenými bramborami.
Bylo to rychlé a dobré.
Vaření dneska trochu ošidila: Jana Macůrková
Mě by v něm vadil ten salám. Když chci dělat fofrsalát, tak brambory, cibuli s okurkou rozmickuju, lák z okurek, sůl pepř a majonézu. Někdy dělám i z oškrábaných a uvařených brambor. Nebo když zbydou. Nejlepší je ne úplně studený.
Moje maminka dávala salám (většinou krájený gothaj), takže mně tam salám nevadí. Jediné, co bych asi přidala ale na co jsem příliš líná (když potřebuji dělat něco zcela jiného) jsou vajíčka.
U nás se taky dával, ale když jsem se vdala, tak můj muž byl kategoricky proti. První vánoce jsme dělali saláty dva. Nicméně jsem musela uznat, že druhý den salát vonící po řeznickém koření nesahá tomu druhému ani ke kraji mísy.
Jinak na vajíčka jsem zapomněla, dávám je taky.
Salám do salátu mi nevadí, ale musí byt kvalitní (dobrý je retro gothaj nebo retro šunkový z Lidlu). V kupovaném salátů je ovšem ten největší humus – výrobní salám. Brr.
Když chci rychlej, dělám jako Hanka. Do poctivého domácího salám kvalitní šunkový, vejce ne ale nastrouhané jablko.
Rychlej mě ještě nenapadl, ale jablko dávám taky a majonézu napůl s ušlehanou šlehačkou dávám zvlášť….ať si dá každý, kolik chce. Salám nedávám, teď mě napadlo, že by to s tou šlehačkou ani moc nešlo dohromady.
Já tam musím mít celer krom jiného ale hlavně domácí majonézu a nebo jen „divokej“bez majonézy.
My děláme bramborový jen na Vánoce. Ani nevim proč (vlastně jsou výjimky: tu a tam svatba, pohřeb, křtiny…). A to nedávám ani salám, ani vejce. Cibule, hrášek, mrkev, celer, okurky, jablko, majonéza – tak mi to k rybám vyhovuje. Jo a ty brambory jsem zapomněla.
Nicméně míchání pochoutkáče , případně vlašáku s bramborama bývala oblíbená vychytávka na horách. Pražáci koupili salát, já – venkovský buran – vlekla tři kila vařených brambor. Po delším bloudění jsme vždycky tu chalupu v nočních horách našli, kluci roztápěli, holky připravovaly spaní a Bojka loupala brambory, krájela a míchala a ze všech báglů dolovala řízky, karbanátky a sekané. Pak se zasedlo, všechno se to sežralo a do konce jarních prázdnin (či jiného volna) už se jedl místo polívky grog a pevný chod byl chleba. První dva dny ještě s paštikou, pak suchej. Na příděl. protože jednou došel už ve středu a všichni chtěli sežrat nejmladšího (chudinka Bojka, naposledy se podívej na ty panoramata…), tak jsem radši vzala lyže a sjela do Vrchlabí pro pár bochníků. No a když si na to vzpomenu, dostanu chuť na nastavovanej salát.
Mě naučil manžel (po vzoru své maminky, kterou jsem bohužel nepoznala), že se nejprve v míse smíchá cibule s okurkami a nechá chvíli stát. Cibulka se okyselí a až změkne, je to jen malinké kouzlo. Ale jinak děláte zase chutě!!!
Tohle je dobrý nápad,cibulku dám na chvíli do horké vody,když vyndám kořenovou uvařenou zeleninu,přidám jarní cibulku,řapíkatý nadrobno krájený celer,pěkně křupne,hrášek,šunkový salám,jablko nadrobno,worcestr omáčku z Lidla.tu mám moc ráda , napůl majonézu se zakysanou smetanou a uvařená vejce.Uf,snad je to všechno.
A ještě taková poznámečka: můžete mi někdo vysvětlit BÍLOU barvu hodpodských bramborových salátu? Tadyhle Jana udělala rychlovku a přesto nad ní slintame a v hospodě vám dají cosi BÍLÉHO … nechápu, vždyť i brambory jsou žluté, oni to nejprve vymáchají v Savu nebo co s tím provádějí?
To já nechápu také, ale jestli to ono nebude tím, že já jsem strašně špatný hospodář – do hospody nechodím. A to tady máme ve vsi babinec, který se v hospodě každý čtvrtek schází na drb.
Jani, asi mate školní jidelnu . My když chceme někde obedvat, musíme jít na “obid”. Je to nehorázne drahé a také vůbec ne chutné. Polévky plné mouky ( takže bez chuti) a druhá jídla tak zvláštně ochucena, ze Přemyslis, zdalipak paní kuchaři tak vaří i doma ??Mame na vyber 4 zařízení a je to všude zhruba stejne … Bereme to jako přestávku a společenskou událost , ale zaludky už máme zkažené . Helicid je můj věrný kamarád. Kdysi jsme si i varili , ale nyní , když je té práce víc , stíhame tak v 11 někam skočit, málo toho sníst ( není to dobre) a pak hladovet do večera, než si uděláš něco NORMÁLNÍHO