Autorkou přesně 7000 komentáře se stává
peříčko
a my gratulujeme…
Škoda, že jste včera nebyly trochu víc ukecané, mohly jste to mít některá pod stromečkem….
Autorkou přesně 7000 komentáře se stává
peříčko
a my gratulujeme…
Škoda, že jste včera nebyly trochu víc ukecané, mohly jste to mít některá pod stromečkem….
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Peříčko, gratuluju!
To je neuvěřitelné číslo! A já měla v noci zapnuto – kecala jsem s Anglií, USA a Malajsií. Tak Bramborajdu jsem nechala spinkat. Já si na ten slíbenej rulík ještě počkám…
Děkuji 🙂 po vzoru Gotta….vůbec jsem to nečekala 🙂
Vidíš to, vidíš to. Kdybys kecala doma a necourala se po světě, mohla jsi být jubilantkou?.
A jinak vítám Peříčko do klubu?!
Ale já kecala doma. Výhradně s rodinou. Copak můžu za to, že nepřišli k večeři? A to někteří už snídali a jiní dosud trpěli kvůli zlatýmu prasátku. To byl nápor na budku. Jen ta Anglie byla srovnatelná, ale synek vyprávěl, jak i jim trochu hrabe, protože vnouček začal chodit do školy a vyžaduje nová pravidla, protože tak pravila týčr. A co řekne týčr, tati, tak to platí, jako když to řekne v Česku babička!
Taky jsem čučela a četla si ?. Jinak blahořečím vodovodnímu kohoutku, který pouští i teplou vodu, myčce a pračce. Od těch jsem ruce neodtrhla už třetí den. Sice je nás tu jen devět, ale s tím dědou jsem byla jaksi klidnější a ne tak vyklepaná. Holky pomáhají, je to dobrý. Ale ten partner chybí mocmoc. Tak se čte pořád Bramboračka, (anebo přiznávám sudoku, TV nejméně). Holky, hezké svátky a přispívejte, ať je co číst. A napište i něco o sobě, jak se vám daří. Pardon, jestli to sem nepatří, já jsem taková asi moc ukecaná a dojatá při těch Vánocích.
Věrko, právě jsem získala pár hodin samoty. Holky vyrazily na Staromák, náš klasický božíhodový sedánek se musel kvůli mnoha nepředvídatelnostem posunout na jiné datum, telku jsem před dvěma měsíci vyhodila s tím, že dosloužila – pak se zjistilo, že na půdě překousala kuna anténu – a sudoku, má droga, čeká vždycky na večer. To mám takový rituálek. Hrnek čaje a dvě, tři mřížky. Pak do pelechu a knížku…
Ale poslední dobou často ponocuju u Bramboračky :-). Zapnuto mám ovšem průběžně, takže to občas vypadá, že nedělám nic jiného, než že teoreticky vařím a pařím u počítače.
Tak sudoku nedávám. Nĕjak na to nemám trpĕlivost, nejde mi to… Dcera se před pár lety zúčastnila mistrovství svĕta a byla osmnàctá. Když vidím, co dokáže vyluštit, jen zírám. Fakt je, že odmala byla matematický talent.
Jednou jsem zachytila nějaký rozhovor právě s nějakou úspěšnicí z MS. Mohla to být ta vaše, nebo tu v českým rybníčku máme dobrou líheň… S tou bych tedy do souboje nešla!
Ale pochlubit se můžu – zatim se mi poařilo odbourat všechny pomocný připisováníčka na okrajích i v tabulce, takže možná bych měla šanci na okresní soutěži alzheimrovců…
Nee, pokud vím, žádný rozhovor nedávala, ona to za úspĕch nepovažuje. A já se přiznám – křížovky ano, ale tohle ne. Chystám se duševnĕ na tu rybí kuchařku. Nĕco už mám napsáno, nĕco dopíšu, hlavnĕ budu potřebovat fotky a to musím počkat, až manžel zase začne chytat a pak musím u nĕj stát a zachytit ty jeho postupy od zabití po vykoštĕní. A pak ta jídla uvařit, aby bylo co fotit. Je to na dlouho a bude tam fakt jen to, co dĕláme. Nic typu „posypeme eidamem třicítkou a zapečeme.“ Na ryby jsem háklivá co se týče chuti a ingrediencí.
Taky nemám připisováníčka, ale je fakt, že někdy mi to dá dobře zabrat.
Sudoku takyyy!
Já si tam označím ty jen dvě možnosti, kde může nějaké číslo být a pak už to jde samo. Kolikrát mi to v hlavě šroubuje a kombinace atd, ale už jsem dobrá, už to jde. A když nemám sudoku pro pokročilé atd., tak jsem jako bez rukou. Závislák (Bramboračka, Sudoku).
U nás taky teď klídek, jsme momentálně taky sami dva, jedni mladí u druhé babičky, nájezd Pražáků čekáme až ve středu. Právě jsem se vrátila od koní – jsou poklizení, dostali balík sena a příkrm, tak jsou spokojení a na nás dlabou.
Jee, to u nás byl bóží klid. Ale zase trochu (dost) smutno. Po letech jsme byli sami dva, ale muž je tak nastydlý, že jsme se rozhodli se zakutat doma. Takže v pátek jsme měli se sousedy čekání na Ježíška, scházíme se u nás v letní kuchyni, já svařím víno, uděláme jen nějakou drobnost – tentokrát masové kuličky a sýrovou roládu – něco přinesou sousedky, chlapi víno prokládají něčím ostřejším a je pohoda a sranda. Scházíme se po šesté, končíme kolem desáté. A včera už jsem jen udělala salát, k obědu byla rybí polévka a večer kapřík se salátkem. Dělám i strouhanku z čerstvého sendvičového tousťáku. Naknec i Jéžíšek něco přinesl a byla pohoda. Dneska znovu kapr – ale čerstvě smažený a salát, zítra budu dělat perličku. Poprvé, tak hledám recepty. Nenajde se něco u Vás? Zdravím od kafe a pohádky ??
Perlička má tmavší maso, tak bych volila něco jako á la bažant. Jdu pohledat.
Na perli se chystám po novoročí. Zardousim ji zase po středověcku, ať víme, jak si žili. A na křepelky – Jana M. mě navnadila.
Ty perle jme mívali na chalupě, neb byl přísun – táta vystavěl v nějaké chalupě vodovod a splachovod, s chlapama rituálně zbourali kadibudku a když se nad ránem (což v usedlostech s hospodářstvím bylo kolem půlnoci 🙂 ) vracel domů, většinou mě v ranečku kus uzeného, bandu mlíka dojeného, borůvkový koláč a nějakého pernatého mrtvočicha. Vesnice je sice malá, ale před naším příchodem vodovod měla jen jedna chalupa a kadibudku každá. No a perlička bývala taková jakoby na divoko, tuhle voko, támhle voko (máma recepty používá minimálně), většinou obložená nějakou nádivkou („Co v tom je?“ „Už ani nevim, trhala jsem to cestou z lesa. Tak houby, zeleň… Maliny ne, budou lívance…“)…
59, nemám strach, že nevykouzlíš něco, z čeho mi zase zvlhne klábosnice od slinění.
Šmanda! Ne v ranečku MĚ! MĚL..
A já už si tě v tom ranečku představovala a moc se mi to líbilo. 😉
Budeš ty křepelky chtít? Já se domluvím na nějakou sobotu v lednu, aby mi je pan Kudr nachystal (tzn. pozabíjel) a dovezu ti je.
Ráda, ale prosim,prosim ÚNOR! Leden máme poněkud zasekanej významnými jubilei, volbama presidentů a ještě několika dny práce typu zaměstnání. Prostě: Holky, uvařte si, co chcete a trochu těch knedlíků s vajíčkem mi nechte, přijdu pozdě… Maraton končí sedmého února dorostenčinými narozkami.
Nemám problém a kolik kousků? Jedna má tak 400 g. čili jedno až dvě olíznutí a jedno kousnutí na jednu porci….
Mám tu pytel suchého chleba a rohlíků. Suché, samozřejmě neplesnivé kvalitní pečivo. Stěhuju se a tím pádem se potřebuji všeho zbavit, ale je mi to líto dávat do kontejneru. Tak kam s tím?
Kdybych to věděla, tak naši mladí sem jeli dneska a mohla jsi jim to dát.
Pošlu ti na Andy telefon a zkus se s nimi domluvit, dát to knim a oni to se zase časem dovezou.
Super, pošli telefon, domluvíme se. Já to chtěla odvézt ke kamarádce pro koně v Kladrubech, jenže díky domu, že jsem se dozvěděla o tom rychlém až šibeničním termínu stěhování jsem to fakt nestíhala. Byly jsme domluvené na předvánočním setkání, jenže to nevyšlo. Ale vyhodit se mi to fakt nechce!
Kdyby to Janě nevyšlo, klidně to hoď do stěhováku, Martin mi to sem hodí pro králictvo. A jak Jana říká: Teď tu byli… Tak před hodinou a půl opouštělo moje dítě U Svobodárny své prarodiče a jelo sem…
Nosím pečivo slepičkám a když přivezou mladí z města
větší množství, tak zavezeme koním, nebo nakrmíme kačeny a ryby.