1 lilek
1-2 malé cukety
3 větší žampiony
3 červené cibule
3 rajčata
kousek máslové dýně
Omáčka :
1 cibule nadrobno
1 stroužek česneku
1 plechovka loupaných krájených rajčat
bazalka,sůl, pepř
4 plátky anglické slaniny
1 červenou a 1 žlutou papriku
olej.
Přesto, že je dost ingrediencí postup je jednoduchý. Zeleninu a žampiony nakrájet na tenké plátky.Trochu solit a opepřit. Necháme chvilku odpočinout a mezi tím si připravíme omáčku. Na oleji osmahneme cibulku a česnek, přidáme rajčata z plechovky, bazalku a nadrobno pokrájené papriky a trochu podusíme. Není třeba dusit dlouho.
Do omáčky vyskládáme zeleninu, ještě osolíme, poklademe anglickou slaninou a pečeme na 180-200° 45 min.
Každý si samozřejmě použije zeleninu, co má rád, vtip je v pestrosti chutí a barev.
Recept poslala: Jarybarka
To je už na pondělí, od úterý zase úřaduje Haderach.
Tak tohle bych také mohla, seděla bych u toho dokud by v pánvi něco bylo. Ale počkám s tím až budu mít v létě zeleninu ze zahrádky. Před týdnem jsem dostala chuť na zapečenou zeleninu, koupila jsem cuketu, lilek, brokolici, papriku, ale snad jen ta paprika měla normální chuť. Takže vydržím a pak toho udělám pekáč.
Super jídélko ?. Prosím, dejte sem někdo ještě nějaký zázračný recept z lilku ?. Já ať s nim provedu, co provedu, Nikdy to není “ono”. Lilek neumím a tím áadem mi nechutná. S udivem koukám na šéfkuchaře, kterak jej všelijak upravují a pak si pochutnávají. Mně z lilku vyleze vždy nechutná guma, která kdyby v pokrmu nebyla, tak by se nic nestalo, dokonce by byl bez něj lepší. No neumím.
Věrko já ho mám nejraději grilovaný, jen plátky zakápnuté oliváčem, posolené a opečené do světle hněda. Pak ho buď jíme jako přílohu k masu, já si ho dávám do míchaných salátů-rajčata, lupení, bylinky. Nebo ho nakrájím podélně na 1cm plátky, ogriluji a zabalím do něj sýr feta – v nouzi balkán. Dám na mísu, zakápnu olejem, posypu bylinkami,a mňam ?
Dcery dělají lilkový kaviár, vždycky mě dají sklenici a to mě hrozně chutná, ale nevím přesně jak se to dělá, jen vím že to upečou společně s paprikou, vidličkou rozňahňají , určitě je tam česnek, ale to ostatní nevím, musela bych se optat. Tu sklenici jsem schopná sníst na posezení.
Prosím, dej sem ten recept, na to čekáme.
Zadej si „lilkový kaviár“ a těch receptů je tam hned několik. Já jen nevím, proč se tomu říká kaviár, když je to pomazánka z lilku.
Jsem na tom ,Věrko,podobně.Nechápu,co na něm všichni vidí,asi ho neumím.
A když nemám gril,tak co?Na pánvi jsem to dělala,ale přijde mi to bez chuti a zápachu.
Ivo a Věrko, napsala jsem sice grilovaný, ale dělám ho častěji na grilovací pánvi než na grilu samotném. Ale je to jako se vším – někomu chutná to a druhému zas něco jiného. Já zase nemusím brokovnici ?
tu asi nikdo :o)
To bude tím, že ho ani neumím ani mi nechutná. A za to se nikdo na nikoho nezlobí. Vždyť i té moji bandě nemůžu uvařit, co bych já chtěla, ale co jedí oni.
Já mám ráda lilek takto – vložím omytý propíchaný vidličkou do misky,zakápnu olejem a peču asi půl hoďky v troubě. Po vychladnutí oloupu, rozmixuji do hladka osolím,opepřím,přidám prolisovaný česnek,tahini pastu (ze sezamových semínek,dá se udělat,ale je dost pracná-kupuji) někdy přidám naloženou cizrnu a vše dobře znovu promixuji(tyčákem). A pak jen mažu na bagetku a chrochtám blahem.
To určitě zkusím!
Tak to se mi líbí, to určitě vyzkouším.
Já lilek nakrájím na kolečka, posolím, nechám asi půl hod. vypotit, to aby nebyl hořký a pak otřu papírovým ubrouskem. pokapu oliv. olejem a posypu gril. kořením. Zamíchám a rozložím na plech s pečícím papírem, přidám třeba papriku i cuketu, upeču a používáme to jako přílohu k masu, nebo jen tak k bramborám s tatarkou.
Pečenou zeleninu mohu v gigantickém množství :o)
Já se teď zeleninou přecpávám, skoro čtyři roky jsem mohla jen kořenovou, tak teď zblajznu všechno, co jde, vzala jsem na milost i zelené fazolky, které do té doby neeeee…
Tak sem se vším zeleným!!
Opět se přiznám že jde o převzatý recept jen jsem ho vylepšila o máslovou dýni a žampiony.Měla jsem tu zeleninu jako přílohu k masu ale samotná jde taky.
Úžasné, už se těším na léto, kdy obejdu zahradu a tam vytáhnu, tu utrhnu, tady přeberu. V zimě sice zeleninu taky jo, ale ta chuť nic moc. Zatím chuť jistí hokaido a máslová dýně, těch je ještě plný sklep, ale musím spotřebovávat co nejvíc, protože kvalita klesá. Ještě že jsou slepice, které rády pomůžou s konzumací. Takže dnes večer bude pečená máslová.
Vlastně jsem původně chtěla napsat, že je to úžasný recept a už teď mám chuť.
Lilek většinou nakrájim na cca centimetrová kolečka (ne tenčí), nahážu do mísy, posolim a nechám trochu vypotit. Vykapanou vodu vyliju, zakápnu olejem, přidám utřený česnek, trošku hladké mouky, pořádně rukama promíchám, aby se všechno obalilo a griluju (nejčastěji na pánvi, jako 59). Druhá oblíbená verze: Lilek podélně rozpůlím, vydlabu semeník. Vydlabané „lodě“ i hmotu posolim, nechám vypotit. Drť vyždímu, loďky vytřu ubrouskem. Na zpěněné cibuli podusím drť, nadrobno nakrájenou papriku a rajčata (stačí chvilička). Osolim, okořenim – záleží na momentální chuti, rozhodně česnek to snese vždycky. Může to zůstat tak, nebo doplnit o vajíčko, nebo slaninu, klobásu, zbytek masa, sýr (nejlépe bílý slaný, nebo modrý). Loďky směsí naplním a naskládám do pekáčku s kapkou oleje. Peču, dokud lilek nezměkne a nezačne vonět. Samozřejmě lze povrch pokrýt plátky slaniny, posypat sýrem, nebo udělat bylinkovo strouhankovou krustu. Prostě milion variací… Podávám s brambory, brkaší, ale i s rýží, případně čočkou.
Třetí, poměrně častou úpravou, je základ omáček na těstoviny. Protože se jedná o botanického bratrance paprik i rajčat, velmi si s nimi rozumí i v hrnci a je-li třeba nakrmit regiment je to báječná levná vycpávka pro pravé (i levé) italské a řecké recepty.
Také lilek napřed nakrájím na kolečka, posolím a nechám vypotit. Jeden čas jsem zkoušela pěstovat lilek na zahradě, ale teď už ho raději koupím.
Taky se nám moc nedařil vypěstovat, takže kupuju. Máme ho moc rádi, nejlépe v musace.
Zeleninka vypadá krásně, dala bych si hned. Také doma zeleninu dělám, ale musím říct, že za hodinu mám hlad a letím do lednice pro něco na zub. Nejraději něco masitého.