(624) Sojový salát

1 balíček sojových kostek
1 kostka Masoxu nebo masový vývar
sojová omáčka sladká
1 – 2 zeleninové papriky

sterilované zelí nebo čalamáda
já přidala ještě kousek čínského zelí

Sojové kostky povaříme asi 20 minut v Masoxu nebo ve vývaru. Necháme v tekutině přes noc, aby dokonale změkly a nepřipomínaly lisovaný papír.

Pokud zbyla pod kostkami tekutina, slijeme ji, ale většinou všechen vývar kostky vsáknou.
Přidáme zeleninu, čalamádou nešetříme,  a 1 -2 lžíce sojové omáčky. Dobře promícháme a necháme ještě alespoň hodinu rozležet. Podáváme s chlebem nebo pečivem.

Recept připravila: Jana Macůrková

Příspěvek byl publikován v rubrice Studená a dietní kuchyně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

42 komentářů: (624) Sojový salát

  1. Jiřina napsal:

    Jejda, sojové kostky, to už jsem dlouho neslyšela. Vzpomínám si, že když jsem poprvé slyšela, že něco takového existuje/je to pomalu 15-16 roků/, tak jsem to musela vyzkoušet. Můžu říct, že nám to s mužem docela chutnalo. Jistě musí se kostky-plátky namočit a povařit, jak píšeš. Dělala jsem to jako guláš, roštěnou. To jsme měli ještě kočku, tak jsem ji dala do misky a představ si, mrška poznala že to není maso. Vidím to jako dnes, mrskla ocáskem a šla pryč. Tehdy jsme se dost nasmáli a můj muž řekl, že ta kočka je chytřejší než my že žere jen maso, zatím co my nějaké umělé kostky. Myslím, že bych to vyzkoušela i teď jestli by mi to chutnalo. 🙂

  2. blahovka.h napsal:

    Tak sojové kostky jsem kdysi přimíchávala do těstovinového salátu. Nastavovala jsem tím kuřecí maso, tvrdila jsem, že je to krůtí. Byl levnější sáček kostek než kilo masa. Takže ryze z úsporného důvodu. Taky jsem se jednou pokoušela o sojový gordon blue, ale byla jsem odhalena. Snad jen drť do sekané, ale ta jde nastavit něčím jiným a lepším.

  3. kvetula.v napsal:

    Dávno již tomu – několik desetiletí- kdy se sojové „maso“ na trhu objevilo. Slyšela jsem, jak je to úžasné, levné … No i když jsem dodržela všechny doporučené postupy, nechutnalo to nikomu – i slepice nějak divně koukaly. Víckrát už jsem se do toho nepouštěla a pouštět nebudu. Znám ale lidi, co soju oblibují.

    • BOYE napsal:

      Jaja. I my měli sojové období. Daaaaaaaaavno tomu. Nevím, kde se u nás vzal žok sojových bobů. Prý pro slepice. Začala jsem „kávou“. Pražila a přehazovala, drtila a mlela, čekanku u cesty dobývala i fík obětovala… Bylo to hnusný i na desátý pokus. Vařila jsem, jako luštěninu. No slepice to daly, já ne. Pak jsme s bráchou vyrobili tunu tofu (to už jsem tu kdysi psala, někde)… A pak se objevily sojové kostky! A ty hlášky: K nerozeznání od masa atd… Protože jsme byli přesvědčeni o prospěšnosti soji, tak i přes počáteční brekeke jsem v onom výrobku spatřovala jistý potenciál. A vyplatilo se. Tedy vyplatilo… no, člověk musel pár dní předem počítat s použitím kostek a při přípravě jiných jídel jim vštěpovat a implantovat senzorické a fyzikální vlastnosti masa (totéž i s pozdějšími plátky a drtí). Troufám si říct, že na sojovou gumu jsem byla přeborník nejméně krajského formátu. Pak se zlepšily naše finanční přísuny, začali jsme nemít potřebu stále něco nahrazovat a škudlit a nakonec i k nám do vsi přišla doba, kdy začalo být maso i jindy, než při troše štěstí ve čtvrteční frontě na vítězné pozici… No a celá slavná soja skončila s přísunem informací. Už ji domů nechci. Občas ji samozřejmě pozřu v nějaké pomazánce typu paštika, sojový suk na výletě je taky k nezahození, ale vařit z ní nehodlám, dokud bude něco jiného. 🙂

  4. Katyp50 napsal:

    Sójové kostky a cokoliv? Tak to radši umřu hlady. Jednou jsem tatínkovi z tohoto materiálu uhňácala sekanou. Tím co na to důstojný a vždy slušně se vyjadřující pan profesor řekl ze sebe dostal nashromážděnou slovní zásobu sprostých slov tak od gymnázia.

  5. lida.f napsal:

    U nás ve školní jídelně dělávali segedínský guláš tak, že dali půlku vepřového masa a půlku sójového masa. A bylo to moc dobré.

  6. blahovka.h napsal:

    Teď něco mimo.
    Včera jsem dumala co za poblífku, protože bez ní oběd není. Nějak docházela inspirace i paměť, a tak jsem začala lovit tady. Vyhrála to zapraženka s nudlemi a houbami. Ve spíži se bála hrst domácích nudlí ve sklenici, v mrazáku hub dostatek a bylo rozhodnuto. Přidala jsem houbový bujón a byly 2 litry polévky. Výborné polévky! ! ! Nedovedla jsem si představit spojení hub a nudlí (musí být domácí), ale je to spojení víc než úžasné. Teď jsem dojedla zbytek a 2 litry ve dvou lidech je pryč. Děkuji Janě a „bramborajdě“ :-).

  7. Jiřina napsal:

    Ale děvčata, žádný brekeke, bídu na vás a jedly byste i jídlo ze sojových kostek … 🙂 🙂 🙂

  8. Devětapadesátka napsal:

    Před chvílí mi přivezli vertikální gril, takže v příštích dnech – tedy až od čtvrtka – budu experimentovat. Grilované kuřátko ?, ražniči, souvlaki, gyros….zelenina… ananas… ???

      • Devětapadesátka napsal:

        Tajné to není, jmenuje se to vertikální party gril, je od firmy Weltbild. Koupila jsem na Velkém košíku. Navnadily mě tady příspěvky o šašlikovači, tak jsem neodolala. Jen nevím, kde budu grilovat, protože je to docela velký, musí to mít dost prostoru kolem sebe. Asi venku ?. Ale nevadí, já si poradím. Když se něco povede, nafotím a pošlu, ale tam asi není moc co vymýšlet. Je to o chuti, jako s tou sojou.

        • BOYE napsal:

          Taky by se mi líbilo! Zvláště dneska. Jsem chorá a umírající. V jednu chvíli se Benjamíně podařilo mě pěkně vytočit. A jak ten adrenalin cákal, udělalo se mi fyzicky líp. Holčičky usoudily, že když mě pořádně naštvou, budu schopna jim uvařit večeři. Jenže když se otevřeně pokoušej, nějak to nefunguje. Ovšem dorostenka v zoufalství nad neúspěchem na mě vyštěkla:“A snědla jsem ti kebab!!!“ No, nebylo mi jasný, kdy a který, tudíž mě nezaadrenalinovala. Nicméně spustila mi slinu právě na kebab, potažmo na jakékoli grilované maso. A když se z toho pomalu dostávám, přijdeš ty s tímhle?! To se dělá? Ach já ubohá chorá stará haluz…

      • Vera M. napsal:

        Já pořad přemýšlím , co dětem kupovat za dárky … mrknu na to, jestli je to moc velké , budou mě s tím chtít vypakovat???. Preferuji malé dárky si představ ?

        • Devětapadesátka napsal:

          Jo, je to dost velké. Na výšku asi 45 cm, základna je cca 30*35 cm. A co se týká dárků, naprosto chápu požadavek malých prezentů. Já osobně dárky hrozně nerada dostávám, je mi milejší malá kytička než velkej pugét ? nebo jakýkoliv dárek. Radši si vždycky řeknu, co by přicházelo v úvahu – zejména na vánoce, kdy se to nedá odbýt a něco pod tím jehličnanem bejt holt muší.

          • Vera M. napsal:

            To same. Teď budu mít 60. S těžkým srdcem jsem vypustila : kabelku ?. Nesnáším od děti dostavat darky. Mají děti a svoje potřeby a pokud nic nepotřebuji, trpím , když mi něco dávají. A naopak : já jsem takový praktik a chudaci už mají každý hodně krásných povlečení a ručníků, osusek, tlakacu a pekacu s hrncu s jen semtam něco bláznivého . Vnouckum kupuji to, co frčí

          • Ivana P. napsal:

            No já bych ti vybrala třeba předplatné nějakého časopisu, nebo koupila maso. To delam máme…..dojdu do super řeznictví a koupím různé maso na steaky,co by si sama nekoupila. Nebo je dobrý dárek pozvání na oběd/večeři nebo masáž 🙂

          • a.rena napsal:

            U nás je to také tak. Ale striktně jsme s manželem poručili: svátky a narozeniny pusa a kytka (a já říkám, že nejlepší kytka je flaška dobrého vína) a Vánoce jsou radost z rozzářených dětských (vnoučků) očí. S manželem už opravdu moc nepotřebujeme.

        • blahovka.h napsal:

          Jako prsten s briliantem, poukaz na dovolenou na Maledivách, vkladní knížku s šestimístnou cifrou . . . . . . . . . . :-))

          • Devětapadesátka napsal:

            A víš že ne? Na šperky si moc nepotrpím – nakonec podle pravidel dáma by měla mít max 3 prsteny, já jsem to vždycky dodržovala. Žádný řetězy na krku, jen perličky nebo pěknou bižuterii. Maledivy mě nelákají, procestovala jsem kus světa, ale v Beskydech jsem byla vloni poprvé. Tož tak. Mně fakt vybírat dárek je za trest ?

          • blahovka.h napsal:

            To byl ftip 🙂
            Vzhledem k tomu, že jsme + – stejně staré, mají potomci i manželé s námi stejný problém.

          • Devětapadesátka napsal:

            No jasně, beru to tak ?

        • Jana Macůrková napsal:

          No, my jsme zrovna včera řešili, co si nadělíme pod jabloň k 26.srpnu, kdy máme 40.výročí. A nějak nás nic nenapadá.

          • lakysa22 napsal:

            Jé, toho by bylo:
            – hezká dovolená
            – nadělte si dítko, nebo vnouče…??
            – let balónem, nebo seskok s padákem
            – zopakujte si svatbu…..
            To se mi to plánuje, když se mě to netýká…

    • jarybarka napsal:

      A nepotřebuješ nějakého koštéra? ?

    • a.rena napsal:

      Provokatérko! Tak šupšup, grilovat, experimentovat, fotit a recepty zásobovat, ať máme co závidět. Já pak začnu drobné mince šporovat a dá-li pánbůh, též zakoupím. 😉 :-p

    • Jiřina napsal:

      Jé, to bude dobrot, jen Janičko experimentuj, gril se musí odzkoušet. Ale teď blbnou s počasím, že prý má mrznout, ale nejvíc v noci. Ale kuřátko, ražniči, zeleninka, ananas – to bude boží. 🙂

  9. IvaC napsal:

    Lakysko,já to taky tak četla,už jsem nějaká zblblá.ale zasmála jsem se.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..