100 g suchého hrachu (celého, neloupaného)
sůl, pepř, případně cukr krupice – od všeho podle chuti
2 vrchovaté lžíce másla
lze použít i: hrách, mungo, čočka, ale i semena ředkviček, brokolice, soja, fazole, cizrna, kukuřice
Lze na slano jako příloha k masu nebo na sladko, s rozinkami, sušeným ovocem apod. na mlsání.
Semena necháme 2 – 3 dny nabobtnat a když mají semínka asi 1,5 cm dlouhé klíčky, opatrně propláchneme vodou, abychom klíčky neolámali. Na pánvi rozpustíme máslo, naklíčený hrách na něm opražíme (má být nasládlý, lehce křupavý).
Osolíme, potom přidáme pepř a kousky jakéhokoliv masa, nebo osladíme, potom přidáme rozinky a kousky sušeného ovoce i oříšky.
Recept vyzkoušela: Jana Macůrková
Dělávala to moje babička, když jsme měli svůj hrách – nasladko. Sice bez rozinek a oříšků, ale i tak to bylo moc dobré.
No, myslím, že si dám, je to lepší, než kupované chipsy.?
Někdy si dvám naklíči mungo a dávám ho pak do salátů. Taky mi chutná jen tak.Mám jeden malý fígl,aby byly klíčky silné,nechávám mungo klíčit ve tmě a přiklopené tak aby byly stlačené a vlastně musely mísu nad sebou jakoby zvedat.Každý den proplachuji vlažnou vodou,ale nenechám je ve vodě stát.
My klíčíme (nepočítaje řeřichu) nejčastěji čočku. A proplachuju nejmíň 2x denně. To mám od makrobiotiků – někdy totiž mají klíčky trochu „sklepní“ příchuť a té právě zamezuje časté proplachování. Mungo je taky bezva. A vůbec všechno. Jen mám občas problém sehnat klíčivo…
Jo a používám na to sklenici od okurek 0,7 a povážu gázou. Brání svinstvu a hmyzům, zároveň je cedníkem… A nechávám na světle, ráda zelený 🙂
Stydím. stydím. Do dnes jsem nevěděla, co to je mungo. Ale už jsem
vygůglila. A to mám kamarádku, které doma klíčí kde co. Mě akorát
začal klíčit česnek, který jsem měla na spotřebu. Dala jsem ho do chodby trochu vyhřívané
ze studené komory, která začala promrzat. A už jede – potfůrka jeden. 🙂
Jakmile se česnek začne tvářit naklíčeně, nebo jen unaveně, okamžitě naskládat na vlhkou buničinu a pěstovat nať. Jenže ty potvory z hyper super jsou ošetřený tak, že dřív začnou mrtvět, než klíčit. A českého kupuju málo. Chce to domácí. 🙂
BOYE – mám jen domácí. Tak jestli jsem dobře pochopila,
ty naklíčené, které te´d zrovna přebírám dát na tu buničinu
a potom používat nať. Do polévek a tak ? Chtěla jsem
uchovat co možná co nejvíce cibulek. Máme rádi čersvý
na topinky, do pomazánek …….. no a zbytek půjde asi
do ledničky. Díky
Jaja, přesně tak. Naskládám je natěsno do ploché misky – aby stály, postavím na okno a občas navlhčím. Nať roste rychle do výšky a na chlebu s máslem – krása… Občas juknout, jestli neplesniví – té vody moc nepotřebuje. Totéž dělám i s cibulí, když začne vystrkovat růžky…
Taky máme rádi hodně česneku. Když je ten z krámu a vypadá, že nevydrží, prolisuju, smíchám se solí a ani nemusí do lednice – ve skleničce čeká na poslední cestu pod maso, ale i do té pomazánky to zvládne.
Já mám naloupane stroužky ve sroubovaci malé zavarovacce nahoře v lednici spolu s drozdim a cibulemi ve fólii , nikdy se nic nezkazilo
Oloupat a dát do mrazáku. Odtud ho beru tak jak potřebuju, namočím do vlažné vody a hned lisuji.
my máme v lednici ve sklenici nalisovaný/nadrcený a zalitý olejem.
Mungo máme rádi naklíčené, mně chutná jako oříšky. Mám takovou vychytávku na naklíčení: 1,5 litrovou petku na dně propíchám nožem tak 6-7 vpichů. Nasypu asi 5 lžic munga. Petku naplním vodou a postavím ji do džbánu na vodu. Průměr hrdla džbánu musí být zhruba jako průměr petky aby nepropadla, voda tak pomalu vytéká. Jak voda vyteče opět ji naliju na mungo. Kdykoliv jdu do komory mrknu na vodu, případně doplním. Postavím do komory do temna. Zhruba 2 – 3 den ochutnávám. Tak mám čerstvé klíčky kdy potřebuji. Jíme je jen tak k televizi, nebo do jakéhokoliv salátu. Na mokré vatě klíčím řeřichu, taky je dobrá na chlebu s máslem, nebo ji sypu na vařené brambory. Česnek jsem ještě neklíčila, vyhazuje klíčky sám v komoře. Kupuji ho už léta od kamaráda, jsme česnekoví, za rok sníme tak 4 kg, bez česneku a cibule vařit neumím. Horší, kdo nemůže, nebo nesmí.
Jiřinko, teď jsi mi připravila překvapení. Nikdy jsem nepočítala, kolik cibule a česneku sníme za rok my, tak jsem to zkusila. A čísla, která na mě vybafla, mi skoro vyrazila dech. I my máme cíbu i česnek rádi, ale že až tak moc, to jsem nečekala. A to ani jedno z toho třeba nenakládám a guláš, do kterého jde vždycky alespoň kilo, tak často nevařím. Pravda, nejméně jednou do měsíce vařím pro regiment vnoučat, občas návštěvám, tak to trochu naběhne… Co mě pobavilo: Cukru spotřebujeme ročně méně, než česneku. Tedy když nedostanu zavařovací záchvat. To potom samozřejmě naskočí.
No, aspoň tu nemáme upíry…
Já cibuli a česnek považuji za nejdůležitější věci v kuchyni. Cibule nesměla chybět nikde a tak spotřeba obrovská. Jen tady, co jsem v Mostě a vlastně skoro nevařím jsem už spotřebovala 2 kg. Pamatuji si na kolegyni, Slovenku (tady by člověk logicky očekával spíš kuchařku, zaměřenou na ostřejší jídla), které stačil pytlík cibule na sezonu a to na jaře ještě pár scvrklíků vyhodila. A jakmile něco jen trochu polechtalo na jazyku, už to nejedla. Cukr bílý neee, už nezavařuji, sladím medem nebo do nějakých jídel používám třtinový. Ale maso bez cibule? Nene, to ne!