(696) Mamut v koprové omáčce – recept na 1.4. jako stvořený

Vaříme už dva milióny let, říká o kulinářsví neandertálců archeoložka Kateřina Semrádová. Podle jejích pokynů lze připravit např. slepici po neandertálsku kuchanou pazourkovými nástroji.  Jak to v historii ale začalo? Kdy začal člověk nějak vařit, připravovat pokrmy?

To hodně záleží na tom, co si pod pojmem vaření představíme, jak ho definujeme.  Dalo by se nejspíše spojit s ohněm. Od momentu, kdy byl člověk schopen rozdělat oheň, byl technicky připraven si maso tepelně připravit, a tedy vařit. Pokud ovšem definujete vaření jen jako cílevědomé zpracování stravy, můžeme mluvit i o starším „vaření“. Maso se dalo například sušit na slunci. To mohl člověk činit ještě před tím, než se naučil používat oheň.

V Čechách se  podařilo najít zbytky ohně při výzkumu v Přezleticích. Takže nejstarší české ohniště zařazujeme někdy do doby před 750 000 lety.

Co vlastně pralidé v Čechách lovili?
Čím jdeme v čase blíže k současnosti, tím častěji nacházíme  kosti drobných zvířat, jež ze starších období nemáme. Pravděpodobně se kvůli rozměrům nezachovaly. Králíci, kurové, malá zvířátka. Rozhodně to není tak, že by se pračlověk živil výhradně lovem mamutů, krav či koní. Naši předchůdci v paleolitu si jistě dovedli spočítat a uvědomit, že je pro ně energeticky výhodné ulovit si do zásoby nějaké krávy a nakonzervovat maso. Ve studených obdobích glaciálů — ledových dob — navíc nebyl s konzervací žádný problém. Udělali díru do permafrostu, věčně zmrzlé půdy, která zde byla, a měli paleolitickou chladničku – spíš mrazák.
Naši předchůdci tedy sežrali, co viděli … Dokázali pravděpodobně ulovit všechno, co jim proběhlo kolem tábora. Byli  efektivní. (proto tolik nakupujeme, to nám zůstalo)

Proč vlastně začali lidé vařit?
Tepelně upravené maso déle vydrží, takže jste schopen vytvořit zásoby. To platí i pro nasolené, sušené nebo zmražené maso. Navíc — i zamřelé maso je po tepelné úpravě pro člověka stravitelné. Takže vaření umožnilo konzumovat i méně kvalitní maso a vytvořit zásoby. Vaření je v podstatě adaptace na výkyvy v dostupnosti potravy. Ale to je jen jeden z důvodů. Člověk má proti šelmám malé zuby a syrovou svalovinu neukousne. Na paleolitických lidských lebkách, na zadních zubech, nacházíme značnou devastaci podle stop způsobenou kamennými nástroji. Vysvětlujeme je tak, že si náš předek kousl do masa a v zubech si kus toho masa odřízl kamenným nožem, protože ho nebyl schopen ukousnout. A pečením či vařením maso změkne, takže lze ukousnout i malými lidskými zuby.

A co dochucení, koření, bylinky, solili?
Ti, co měli přístup k moři, určitě. A také „solili“ různými rostlinami. A v paleolitu rovněž byla sůl čile obchodována.

Kdy se začalo vařit ještě jinak než v hlíně, jako my tady teď pečeme slepici? Už od počátku se určitě nevařilo jen v hlíně. Víme, že se dá vařit například pomocí varných kamenů. Ale to doma většinou nemáme. Pralidé ale měli  proutěnou nádobu vymazanou jílem nebo měch a když chtěli uvařit polévku, dali do nádoby vodu a do ohně kameny. Nechali je rozpálit a pak je střídavě dávali do vody a zase do ohně, až rozpálené kameny uvařily vodu, do které pak mohli dát vyvařit kosti a dostali dobrý vývar.

Kdy vznikl hrnec? První keramické hrnce? Ty vznikly až v neolitu, mladší době kamenné. Ale keramiku uměli používat už lovci mamutů.

A co zelenina a ovoce? Nálezy dokazují, že  jedli švestky, třešně a ořechy. V ohništi se našly pecky. Naši předkové měli stravu poskládanou podle momentální situace, ročního období a migrací zvěře. A rostlinná složka u nich tvořila stejně standardní část stravy jako dnes u nás. Vždyť původně jsme my hominidé býložravci.

A já jen dodávám, že podle výzkumů pylových zrn se na území patrně nevyskytoval kopr, takže Mamut v koprové omáčce  pravděpodobně neeeeeee….  i když takoví vědci jako Mach a Šebestová tvrdí, že mamuta jedli nejen s brusinkami, ale i s koprem – cituji:

„Když byla jednou ve škole řeč o době ledové, kdy žil člověk neandrtálský, vrtalo Šebestové hlavou, jak oni vlastně tenkrát ty mamuty jedli, s brusinkami nebo jak? Hele Machu, řekla Šebestová, na co máme to kouzelné sluchátko, my se tam můžeme podívat a Jonathána vezmeme s sebou. A taky ano, v tu ránu byli v pravěku, ale byla tam zima jako v psinci, a všude samý mamut, brzy potkali i neandrtálce, nastydlého, to víte, doba ledová. A pan Buml František, totiž ten neandrtálec, jim uvařil mamuta na kopru“

Pozn: text není Apríl, jak by se zdálo, ale onen Mamut v koprové omáčce je pro tento datum jako stvořený…..

Podle archeoložky Kateřiny Semrádové připravila:  Jana Macůrková