hovězí maso na plátky
hořčice obyčejná
cibule
olej nebo sádlo a olej
hladká mouka na obalení
pepř
sůl
Naklepeme maso, osolíme, opepříme, pomažeme hořčicí a obalíme v mouce (nějak si myslím, že nejlepší je polohrubá). Nakrájíme cibulku, necháme rozpálit sádloolej a přidáme maso, opečeme z obou stran, po opečení vyndáme a necháme řádně zesklovatět cibulku …. po té vložíme maso, dolijeme vodu (ale opravdu trochu, jde nám o softík) a necháme v klídku probublávat i 3 hodiny. Potom zredukujeme na tuk či přilijeme vodu a zahustíme moukou (jako já, páč čím víc omáčky, tím lépe), uvaříme rýži a podáváme …… jako takto, smrádě to snídá, večeří, obědvá ….. prostě to miluje. Já moc nesolím, ale používám výraznější hořčici, možná tím to bude ……..
Recept poslala: Úsměvka
Já nedávám hořčici, ale maso prošpikuji kouskem slaniny (špeku), a kousky špeku dám ještě do omáčky.
Tak tohle jídlo dělávala moje tchyně a já se jím mohla přecpat i 2x denně. Taky dávala kousky špeku do omáčky. Výborná inspirace, i když teď v tomhle hnusném vedru to vařit nebudu, ale jak se ochladí mažu pro roštěnku. A roštěnka to být musí, zkoušela jsem hovězí zadní plátky, nebylo to ono.
Já plátky zadního, když mám, tak do omáčky mixuju kousek klobásky, hořčici dávám taky. Ale potřít nastrouhaným křenem to taky nemá chybu!
Mňam a s rýží.Pokud není šťáva zakudlaná moukou,považuji to za lehké jídlo.Okurkový salát k tomu a nacpu se i v tomhle vedru.Já včera hrnec léča, dnes dojídám.
Ale roštěnky bych taky mohla.
Tyto „roštěnky“ jsou z vepřového, malé nechtějí moc hovězí dávat, ale jsou podlévané hovězím vývarem, takže chuť úžasná.
Dnes jsem je dělala opět, páč to děťátko odjíždělo domů, tak aby mělo něco od babičky na jídlo. Když odjížděla, tak říkala: „Babičko, ty jsi moje nejmilejší a nejhodnější babička“ ….. ale musím napsat, že mi sem na těch 14 dní dali kyselinu, ne dítě, ta vážně pořád jí, a ne sladkosti, jídlo, jakékoliv. To je vážně nejlepší strávník ☺
Z mrazáku vytahala bramborové knedlíky plněné uzeným, rajskou, jahodové a borůvkové knedlíky z odpalovaného těsta, pár kousků kapra a sumce, jednoho úhoře, kopr, petrtelku, odvezli VÝBORNÉ čatní ve skleničkách, 8hodinové maso, uvařila jsem 12 skleniček jablečných přesnídávek …….. no, mám pocit, že v Práglu je vážně hlad. A zítra jdu nakoupit plastové krabičky, páč se opět nenávratně ztratí ☺
Hlavně se ztrácejí ty velké tašky …. ale to je naše radost a kam je pak
Strkají oni ???? Tot otázka
Věruško, u nás tašky ani ne, páč to dávají do plastových beden, ale plastové krabičky mizí nenávratně (a to nejen od těchto mladých). Oni je snad v Práglu že.rou.☺
A jsem ráda, že naše pětiletá vnučka není jediná, která si užívá jídlo ☺
Toto smrádě dokonce s dědou tláskalo dršťkovou, a hned 2x ….. jako nevěřila jsem, že jí dá, ale dala ☺
Holky, to se máte – já dávám do plastových dóz, ty do tašek, a když to NÂHODOU přivezou, tak si je zas odvezou… Takže nejen v Práglu, tam se záhadně ztrácí i kovové mísy, ale tašky a dózy i v Ostravě a v rajchu..
Pokaždé, když jsou dózy v akci, tak kupuju…
Poradím Úsměvko – řekni malé, ať jí maminka nezapomene dát krabičky až k tobě pojede, že jí jinak nebudeš mít do čeho to všecko zabalit 😉
Tedy aspoň u nás to fungovalo. Když dítka jezdila na vánoce domů, mělo každé z nich přidělenou jednu velkou plastovou dozu. Nikdy se nestalo, že by přijeli bez krabice – nějak se báli, co kdyby máma dodržela slib a nedostali s sebou svůj bohatý příděl?!
K té roštěné – z jakého kusu vepře ji děláš? U nás by asi taky bylo průchodnější vepřové. Když hovězí, tak nejspíš krk (hlavně kvůli ceně). Už jsem totiž rozhodnutá, že s tou hořčicí ji zkusím – jen co vedra povolí. Teď se snažím pobývat okolo sporáku co nejkratší dobu.
To je k ničemu, pokud je dostanu zpět od těchto, tak od toho zbytku nikdy …… fakt to tam žerou.
Tato vyfocená je z kotlety, dnes jsem dělala z kýty. Ale mám v mrazáku spoustu hovězího vývaru, tak přidávám.
Já bez hořčice nikdy nedělala, tak vůbec netuším, jak by mohla chutnat.
Dnes jsem potřela obyčejnou hořčicí a také výborné. Mladým jsem naložila maso a lupla do trouby a jak si mlaskali. Včera byla grilovačka ….. ryby, ten můj se zeťákem vyrazili a přivezli pár kousků. Na snídani štrúdl z padaných jablek a taky výborný, zbytek si odváželi domů.
Hele, takto prázdnou lednici jsme ještě neměli.
Jen fté kuchni jsem málem umřela, to byl vážně masakr …… ale co bych pro prcka neudělala.
Moje starší (7)baští docela dobře ale ta mladší(5) by mohla být jen ze samotných rohlíků. Docela jsem z toho byla nervózní.Téměř stále slyším :já tohle nejím. Nechápu to.celá rodina jí velmi pestrou stravu se spoustou zeleniny a ovoce.Ona nejí ani sladké ovoce.Jen rohlíky a maso.To mi fakt hlava nebere.
Já toto neznám, ani od svých dětí, ale …..kdysi dávno (synek má dnes 27) jedl jen chlebíčky, snad 14 dní, já byla na šlupky, dokonce jsem s ním šla k MUDr., ten pravil: „Nechte ho, přejí se toho a potom bude jíst vše“
A měl pravdu, od té doby hodně dlouho chlebíčky nechtěl.
Suché rohlíky to naše „smrádě“ také tláská ve velkém, myslím si, že v nich není nic špatného.
A jí zeleninu? Pokud ano, tak bych to asi neřešila, povyroste a uvidíte, že bude jíst vše. Jsou to děti, nikdy nevíme, čím jim tu chuť zkazíme …… zrovna když jsme pozorovali zajíčka, tak jsem viděla, že když nebudeme hodně opatrní, tak bude řešit každý kousek masíčka na talíři.
Naši mladí nebydlí už v Práglu, ale krabičky taky nevracejí. Objevila jsem krabičky, do kterých dávají jídlo v jedné jídelně v Plzni a nechají se dát nejen do mikrovlnky, ale i do mrazáku, kam se krásně stohují a dobře těsní. A protože majitelka jídelny má i lahůdky kde si necháváme dělat firemní koše, tak jí občas ukecám, aby mi nějaké prodala. Za 7,-Kč/ks. Firma, která je vyrábí je sice od nás kousek, ale pod 1000ks se se mnou bavit nebude. A to je i na mne moc.
Vnučka z Německa úplně to samé , dokonce s nami pořádá Tatarak , Bo když ji to rodiče dovolí … ale totální masožravec . Karbanatky ze včera na snídani , to nepochopis . To děla odmala a je Ji 11
Tak já to pochopím. Jako dítě jsem zásadně odmítala cokoliv sladkého. Když se (asi potřetí?) vdávala velmi zvláštní teta, maminčina sestra, tak si brala cukráře. To mi byly asi 3 roky. Všude dorty, zákusky, krémy…… našli mě spící pod štokrdletem v kuchyni, v jedné ručičce nakousanou kyselou okurku a ve druhé zbytek párku. Kde jsem k tomu přišla pánbu ví, maminka tvrdila, že nic takového jsme doma neměli, ale šťastně jsem se usmívala. „Strýc“ tehdy prohlásil, že to dítě je nějaké divné, od té doby ho nesnášela i moje mamka. No, teta se stejně asi po dalších 3 letech rozvedla, aby si vzala německého podnikatele a vycestovala, od té doby od ní byl pokoj. Pro mě kdysi bývalo normální snídat zbylou polévku, pokud možno pěkně hutnou. Když poslali příbuzní zabíjačku, tak jsem snídala tlačenku s cibulí, prejt a podobné laskominy. Jen pivem jsem to zapít nemohla. Vydrželo mi to dlouho. Můj ex snídal jogurt, chleba s máslem a marmeládou, kávu a mléko, já kus masa a pivo. To nikdy nepochopil. No a vida. Dneska jsem na těch jogurtech a mléce taky. A nevadí.
Já můžu taky snídat to co mám k obědu nebo co bylo k večeři.Maso kdykoli.Zrovna o jogurty teda nestojím.To bílé nebo obervené předražené cosi v kelímku opravdu nee, výjimečně Zorbu.
Já si kupuju bílý jogurt a džem si do něj dávám domâcí…
Já taky. Řeckého kilovku zbodnu za týden.