Výstava zvířat – Želva

Po přečtení komentářů pod jiným receptem mi to nedá, než abych vám vylíčila svoji příhodu se želvou, lépe řečeno s jejím krunýřem.
Když jsem pracovala na DDM v Mostě, tak jsme s kolegyní Evou pořádaly výstavy.
Hned za dveřmi v teraristice jsme měli vystavené artefakty z chovu – vypreparovanou kůži z hada, nevylíhnutá vajíčka, svlečku hadí a krunýř ze suchozemské želvy, který jsme od někoho dostali.
Na výstavy nám chodilo i několik tisíc lidí, výstavy trvaly 3 – 4 dny. Chodily pomáhat děti, pomáhali modeláři a vlastně všichni, kdo mohli něco ukázat.
Jednou nám přišel pán a s velikým zájmem si prohlížel již zmiňovaný krunýř. Já, netušíc nic zlého, mu říkám, …“tohle je náš největší chovatelský úspěch, jak se všichni plazi svlékají, tak jsme donutili svléknout se i želvu“.
Všechny děti z kroužku zmizely pod stolem.
Pán se ještě chvíli krunýř prohlížel a potom prohlásil „A už jí ten krunýř dorostl, kde ji máte?“
Asi nemusím dodávat, že to už jsem měla problém rozdýchat i já, nejen děti. Holt, člověk nemá předpokládat, že všichni vědí…..

Foto ilustrační- Seznam.cz – Obrázky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

28 komentářů: Výstava zvířat – Želva

  1. BOYE napsal:

    🙂
    I mezi dospělými vím o takových, co si myslí, že želva je vyndavací a zas tam dací…

  2. Inka napsal:

    Onehdá se na FB jedna tvořilka chlubila věncem ze šnečích ulitek. A druhá naprosto vážně jí kárala za to, že sbírá prázdné ulitky, protože když je šnekovi ulitka malá, přeleze si do větší….. Takový šnek poutníček

  3. blahovka.h napsal:

    Kamarádka jednou celá vyděšená jela s želvou k veterináři, že je nějaká letargická a nežere. Ten jí vysvětlil, že chce želvička spinkat.
    U nás doma taky byla chovná stanice všech možných a nemožných tvorečků. Želvičku si vyprosil mladší syn, takovou tu vodní. Koupilo se terárium a vše potřebné k chovu. Želvička prospívala. Pak po nějaké době se ráno ozval z dět. pokoje děsný řev, želvička na zádíčkách a tady už ani brufen nepomohl :-).
    Poslední chovnou stanici si pořídila dcera, má ráda pavouky a tak si přinesla domů kokon s vajíčky a maminkou, že prý bude studovat, jak se budou líhnout. Dala do sklenice, překryla kusem záclony, aby se neudusili. A nějak nám nedošlo, že pavoučí miminka budou asi hodně malinkatá. Zkrátka zdrhli. Nemám nic proti pavoukům, ale myslím, že je vynáším (v lepším případě) a luxuji ještě dnes.

  4. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Kočky,
    ty příhody se zvířátky mi připomínají, že jeden můj známý, taky učitel, vykládal, jak vzdělává ty nevzdělatelné.
    A tak se stalo, že jednou učil Sluneční soustavu a jedna z těchto osob vznesla dotaz:
    „A kolko je jako těch slnek?“
    On, čekaje nějakou kulišárnu, tak ftipně odpověděl:
    „Sedm, na každý den v týdnu jedno.“
    Ona osoba se okamžitě ohradila, že to jako není možný. Tak se dotázal, že proč jako ne.
    „Posluchjte pán učitel, slnko vylejzá v každym městě, přece, tož jich musí byť daleko vic.“

    (Ne že bych neuměla psát, ale tak to je ☺ ☺ ☺)

  5. jarybarka napsal:

    Teda dneska to tu nemá chybu.Fakt se chechtám.Lakysina klábosnice perlí a zvířátkové příhody jsou vtipné.Je to tu pohoda.

  6. kvetula.v napsal:

    Tak jsem si s večerní kávou otevřela Bramboračku a brečím tu smíchy.
    Já si poslední 2 týdny užívám s myškou. Nejdřív prolejzala dírkou kolem trubek topení, po zaplácání si prohryzala ukázkový tunýlek – jako z kreslených pohádek. Já jí do něj nacpala kusy skla a ta mrška je nevím jakým způsobem odstranila (jeden uvnitř pokojíčku, zbytek někde ve stoupačkách). Dostala všude smradlavý tmel se spoustou střípků a už několik dní je jablíčko neohryzané. Takže gruntujeme celý pokojíček a snad už to stvořeníčko bude chodit oblažovat jiné obyvatele bytovky.
    Což mi připomnělo, že Boye nepodala raport, co bylo příčinou jejího gruntování?

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..