20 dkg krup
20 dkg žlutého hrachu
2 lžíce sádla
1-2 cibule
4 stroužky česneku
majoránka, sůl, pepř
obrané maso z pečené husy (může být i kačení, nebo uzená krkovice, co kdo má a co komu chutná)
Přes noc namočíme zvlášť propláchnuté kroupy a hrách, druhý den vodu slijeme a hrách i kroupy uvaříme doměkka. Po uvaření slijeme přebytečnou vodu, v hrnci osmažíme cibuli do sklovata, vsypeme uvařený hrách a kroupy, dochutíme solí, česnekem, majoránkou a pepřem, přidáme zbytky husího nebo jiného masa, dobře promícháme a vložíme do pekáče vymazaného sádlem. V troubě zapečeme až povrch zčervená. Podáváme se sterilovanou okurkou, nakládanou červenou řepou, nebo jakýmkoliv salátem.
Pozn: já nezapékám.
Recept poslala Nella, foto a vaření Jana Macůrková
Já uzené!!! Prsátkové,? aby bylo jasno – jdu namočit kroupy, a zítra si pochutnám, teda jestli mi něco nechají….
Dala bych si, ale muž kroupy tak jedině v zabijačkové polífce.
Z dnešní plánované práce, byla bramboračka a chačapuri, mužovi to moc chutnalo, mě taky, jen jsem dělala placky čtyři menší. Dýňové noky jsou v mrazáku a jabl. povidla jsou v troubě. Ve spíži je stále stejný binec. Ráno to vypadalo, že nebude dnes práce žádná, probudila jsem se se zablokovanými žebry a hrudní páteří. Zimnice, motolice a neschopnost se řádně nadechnout. Chvilku jsem přemýšlela, jestli to není infarkt. A protože to nemám poprvé, tak jsem se snažila odblokovat. Částečně se podařilo. Doufám, že bude zítra líp.
To ti nezávidím. Onehdy se mi to stalo v Praze na trhu. Taky ne poprvé. Nejhorší je ta nemožnost dejchání. Mívám ten blok v podstatě nebolestivý (odpadá infarkt 🙂 ), ale to, že se prostě nedme hrudník a tudíž nedejcháš je peklo. Dva kroky, oddech, dva kroky… Dovlekla jsem se na nádraží. Do odjezdu třiadvacet minut a málem mi ujel. Dorostenka ho držela za nárazník a volnou rukou bránila vlakvedoucí v nástupu, ukradla jí píšťalku a zle na ni hleděla. Jak hleděla vlakvůdkyně, to se ani neptej. Posledních pět metrů od schodiště jsem šla na třikrát. A protože jsem nedejchala, nebyla jsem zadejchaná (jen skoro mrtvá), tak si myslela, že si z nich děláme srandu…
Držim ti palce. Zítra je neděle, tak nezapomeň od jakého slova to vzniklo. Binec se sice sám neuklidí, ale taky neuteče. V pondělí je taky den a pokud tě znervózňuje potřeba vánočního šůrování pamatuj, že Ježíšek se narodil v chlívku… Víc tématických rad a pouček nemám.
Dnes o něco lepší, cviky paní Mojžíšové a ještě další zabraly. Vím z čeho to mám. V práci u PC, doma buď něco krájím na lince, nebo vsedě loupu jablka, nebo louskám ořechy. Stále stejná poloha. Myslím, že úklid spíže mi pomůže, bude to jiný pohyb.
Vím, že přijde Ježíšek a ne kontrola z hygieny :-).
Ten binec ve spíži si s Tebou vyprávím za binec v celém bytě! Manžel se stěhuje zpět, v celém bytě plno karbic, taktak se mi to pořadilo vystrkat z kuchyně, kterou budu bránit nejen zuzana nehtama, ale i vidličkou! A to prý zadleka není všechno a dokonce vyhrožoval, že budeme pět dní před vánoci malovat! Na sušení prdla na balkóně můžu zapomenout, dal si tam stoleček a židličky…???
A já vyměním binec v celém bytě za binec v celým baráku :-).
Už to vzdávám. Malovat bych taky potřebovala, ale odsouvám to už 2 roky. Takže to do léta vydrží. Kterého, si nedovolím předpovídat :-).
Ty se máš věnovat vnoučkům, a nesyslet na blbiny!
Že Tě nahlásím, že neplníš babčovské povinnostě!!
Vnoučci jsou 250 km daleko :-(. Je to o trochu složitější. A to ne tím, že by mi je upírali, ale má přednost druhá babička.
Nikdy jsem toto jídlo nejedla, údajně je moc dobré, moje dcera ho dělá, bydlí ve Velkých Bílovicích a říkají tomu „šumajstr“.
Jiřino,
a nedávaj se do šumajstru škvarky a místo hrachu fazole???
Vešel Kohn do řeznictví a zálibně se zahleděl na visící uzenou krkovici. Když na něj přišla řada, povídá:“ Uříznou mi pětadvacet deka z támhletý husy!“ „Ale to…“ „Povidám, aby mi uřízli kus tamtý husy!“ „Pane! To je krkovička! Né husa!“ „Vědí co? Voni jsou husa! A já teď budu mít suchej maces!“
Jaja, hezký recept na hrách a kroupy. A i s krkovičkou pro nás ne-Židy. Ale šoulet je jeden z průkopníků pomalého vaření. Do trouby, nebo i na plotnu, se strčil v pátek a o šábesu bylo hotovo.
Tenhle recept je důsledek vynášení receptů křesťanskými kuchařkami z bohatých židovských rodin. Prostě vzniklo něco jiného ze stejných surovin. (Když smíchám kořenovou zeleninu, koření, smetanu a hovězí maso, taky to nemusí být „svíčková“.) Což danému jídlu neubírá nic na chuti ani atraktivitě pro toho, kdo rád luštěniny 🙂
Já osobně ráda jak šoulet, tak hrách a kroupy…
Moc dobrý recepis. Hrách můžete nahradit fazolemi a máte manželstvo – recept ode mě č. 669. 😀
Ano. Je to jedna z variant (židovský zvyk je dávat nejméně dva druhy luštěnin do šouletu). A protože se TO liší při přípravě, nejmenuje se to šoulet, ale manželstvo… A s fazolema to musí být taky prima. Tož na stejné téma máme už tři jídla 🙂 a každé specifické.