1,5 kg hovězího loje
0,5 kg slunečnice
0,5 kg drcených ořechů
2 lžíce nemletého máku
lněné semínko,loupaná slunečnice
loupaný oves (nemusí být vše)
voda, kelímky od jogurtu
provázek
Hovězí lůj nakrájíme na kusy, podlijeme asi 0,5 dl vody a dáme pomalu rozpustit na kamna. Na rozdíl od sádla to jde velmi rychle. Když je lůj rozpuštěný, necháme trochu vychladnout, vsypeme semínka a dobře promícháme.
Směs nalijeme do kelímků. Pokud chceme pověsit, tak na dno dáme asi 1 – 2 lžíce směsi, potom položíme provázek tak, aby dole byl ohyb a oba konce koukaly nahoře z kelímku. Doplníme směsí a necháme vychladnout.Uskladníme na chladném místě a postupně předkládáme na krmítko anebo věšíme na stromy.
Pozn: z kelímku vyklopíme tak, že lehce zahřejeme v teplé vodě, obsah potom vytáhneme za provázek nebo jen vyklepneme.
Ze směsi můžeme také vyrobit koule: naběračkou vyklopíme menší množství na mikrotenový sáček, zabalíme, vytvarujeme kouli a tu necháme vychladnout.
Ptáčky přikrmuje: Jana Macůrková
Každý rok ptáčci spotřebují u nás dva veliké pytle slunečnice. Dostávám jí od kamarádky. Ještě když jsem byla ve staré kanceláři v Plzni, tak jsem měla na okně krmítko. Občas jsem i zapomněla dělat a sledovala to množství a spoustu druhů ptáčků, kteří tam létali za potravou. Už se ani nebáli, i když jsem stála u okna. Pod oknem byla velká kopírka a i ta je nechávala v klidu, a že dělala kravál. Lojové koule jsem dělala dokud byl známý řezník a lůj mi nechával. Teď jen občas koupím kus a pověsím ho na krmítko. Dostávají i ořechy, mák a na zem na tác nahrubo semletou pšenici pro vrabce. Kosákům a brkoslavům napichujeme jablíčka na klacky.
Toto je jeden z nejmilejšich recepů.???Mám ptáčků plný balkon.Mají tu stále něco k snědku.Přilétají z lesa v početných houfech.Mají můj neutuchající obdiv,že dokáží drobečkové přežít zimní počasí.Na jaře nám za to budou zpívat z plných plic.(už se těším)
Já se minulý týden zapojila do sčítání drobného ptactva na krmítkách (ČSO – Česká společnost ornitologická), ale mám problém jak některé druhy zadat do sčítacího archu – přiletělo jich na krmítko najedno tolik že to nebylo možné spočítat. Nejvíc sem chodí sýkorky (Koňadra, modřinka, parukářka, mlynařík, babka), dále brhlíci, strakapoud, pěnkava – sameček, holky odletěly do tepla, čížkové – také v množství větším než malém. Za zahradou chodí střízlík, stehlíci, občas se přijde nažrat červenka, o které mi vyšel krásný článek v časopise BirdAlive, na plotě sedává ťuhýk. Takže také zábava. NAvíc jsme u řeky, kde hejna kachen doplňují roháči, volavky a teď v zimě i orel mořský.
Na zahradě máme dva stromy Aronie – Černý Jeřáb. Během podzimu každým rokem se na bobule slétnou kosi a stačí sklidit celou úrodu. Letos se stalo, že všichni kosi najednou uhynuli. Sousedé je našli ležet na zahradách. Nevím co se stalo, jestli je někdo otrávil, nebo něco špatného sezobali. Jen ten pohled na ty obalené stromy, plné jeřabin, je moc smutný.
Minulý týden oroběhlo v tisku, že kosy kosí nějaký africký
moribundus. Jako jediní z našich drobných ptáčků jsou na něj náchylní. Je pravda, že u nás jich taky moc není, ale myslím, že jak začnou zrát jahody, tak jich bude až moc.
Já sama jsem tuto zprávu neslyšela, ale dcera mi teď řekla, že to taky slyšela v televizi. Škoda, ještě máme celou plody obalenou mišpuli, na tu taky chodili, když napadl sníh.
taky jsme se zapojily…hodněš holek ze Zvířetníku….
Teď trochu mimo tenhle příspěvek:
Včera jsem si dělala pořádek v receptech a doplňovala do kalendáře tzv. VZK – vyzobáno z komentářů. A jak jsem psala čísla receptů, tak místo 647 jsem napsala 6047. Chvíli jsem na to číslo čučela, jak tele do lékárny a když mi došlo, že na tohle číslo bych musela Bramboračku moderovat ještě asi 9 roků, tak mne polil ledový pot….Haderach reagovala podobně.
Božínku, já četla Recept pro opečené kamarády …….. jako holoubata jsem kdysi zkusila, ale nemusela bych.
Já teda vím, že na balkonech to sousedi neradi vidí, páč si tam potom někdo pod nimi pověsí prádlo a ptáčci ……. Ale spousta z nich to vyřešila tak, že mají budky u paneláků a tam nosí krmení. Já zase chodím krmit moje oblíbence – divočáky, jeleny, srnky a tak
Hele, já četla „uvařené“ … taky síla.
V případě těch kamarádů Úsměvky, by to bylo pochopitelné., ty mám taky ráda vařené, pečené, ale tihle mrňouskové, kdo by se s tím škubal….
Já nějak nevim, jak se k tomu krmení létavců postavit. Kdysi dávno jsem četla, že by se měli přikrmovat jen v době nouze (holomrazy, hromady sněhu…) jinak že zbytečně tloustnou a kdo ví, co ještě. Na druhou stranu je skvělé je pozorovat a jak je lákat na návštěvu jinak, než na kus žvance, že?
Máme dost žravou zahradu. Když začnou mizet bobule a šípky, je třeba dodat další žrádlo. A s tím se vezou i masožravci. Semínka normálně sypu do krmítka a pro masáky věším lojovky, do kterých vmíchám mleté odřezky syrového masa… Ale taky se snažim při velkých mrazech tý havěti poskytnout vodu: Vybudujeme forichtung který v podstatě funguje jako velká aromalampa. Musí to být nehořlavé, nejlépe z materiálu, který akumuluje teplo, musí do toho jít dostatek vzduchu a nesmí tam být průvan… Horní miska keramická, mělká. Pak do stavby vložíme zapálenou svíčku a do mísy naleju horkou vodu. Než ji najdou, zchladne a svíčka – čajovka to chvíli udrží před zamrznutím. Na poledním slunci někde u jižní stěny to funguje i pár hodin.
Hezkyyy
Zrovna nedávno jsem četla, že paradoxně pomaleji zamrzá studená voda. Popsal a vysvětlil to nějaký Ind. Máme to vyzkoušené u koní a fakt to funguje.
Jo, to je fakt. Jenomže jak jim to leju na mělkou misku, tak to mrzne okamžitě, aniž si stačej všimnout, že je v hospodě nalito. Tím, že se to teplo postupně dodává, tak se udrží tekutá. Kdysi jsem jim to dávala do plechovýho kýble, ale jednou mi k němu přimrznul vrabčák jakejsi, protože se šel nachlemtat pes, namočil okraj a ten pěvec k tomu přimrznul jak jazyk k trubce. Něžným teplem jsme ho sice sundali téměř bez zranění nožek, ale chcíp mi v ruce, asi strachem…
Tlustí brhlíci…?Já viděla v tv anglický dokument o ptácích a tam říkali že ti z města, a tudíž přikrmovaní ,mají kratší zobáčky.To je evoluce -nemusí dobývat pracně krmení:červíky semínka…
Proto je lepší vyrábět tyhle koule nebo věže, jak já tomu říkám a ne jen sypat. Z tý věže to musejí přeci jen oddlabat a ten zobák namáhat
a když na to svítí slunko,tak se to nerozpadne?? Já přes to dávám ještě pro sichr síťky, co mám od lojovejch koulí…..
Vůbec ne, dokonce pokud použiješ lůj, tak je to daleko pevnější, než v případě sádla. Dělala jsem předevčírm, do rána jsem ty kelímky měla v kuchyni, kde bylo asi 22 st.C a ráno byly kelímky tvrdé na kost.
Dokud nebyl sníh a nemrzlo ptáčkové nejevili o krmítko zájem. Teď přilétá brhlík, strakapoud, sýkorky a vrabci. Kosa není téměř vidět. Dávám slunečnici, natluču ořechy(nechám i se skořápkami ať si s tím pohrajou), do kelímku tuhé škvařené sádlo-NESOLENÉ.
Řikali že kosů hodně uhynulo kvůli nějakému kosímu moru či co.U nás taky nejsou moc vidět.Ještě v létě jich bylo hodně a teď jen pár.
Psala jsem to výše, i u nás je kosů postatně méně.